Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Lukáš Kovanda: Euro nesbližuje, hloubí příkopy. Konec eurozóny může být blíž, než si myslíme
Špatná zpráva pro euro. Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jeho vzniku neustále zvětšují, a v posledních letech ještě výrazněji, což může vést k jejímu nezadržitelnému rozpadu.
Jmění Elona Muska se v pátek po zavření burz vyhouplo na 347,8 miliardy dolarů (8,5 bilionu korun). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliardy odpovídá v nynějších cenách 386,6 miliardy.
V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu, varují analytici. Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Z letošní vrcholné klimatické konference OSN COP29 se stala hotová fraška. Nejde jen o to, že ji ignoruje celá řada hlav států. Hostitel dvoutýdenního summitu, Ázerbájdžán, totiž přímo popírá smysl konání takového setkání, když v jeho rámci dojednává pokoutný obchod s Ruskem ohledně pokračování dodávek ruského plynu do EU i v příštím roce. To už totiž Ukrajina nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině tam rozhodně svůj původ mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
Běžný účet platební bilance České republiky skončil v září nečekaně v záporném pásmu, -8,7 miliardy korun. Negativní saldo nečekal žádný z analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Ve střední hodnotě svých odhadů čekali tito experti přebytek, a to ve výši 10,9 miliardy korun. Skutečný výsledek je tak o takřka 20 miliard horší.
Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody, regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska.
Dnes byla slavnostně zahájena 🌎světová výstava Expo 2025 v japonské Ósace. Ceremoniálu se zúčastnili i japonský císař Naruhito s císařovnou Masako. Českou republiku reprezentuje v Ósace ⛩️⛩️⛩️ ministr zahraničí Jan Lipavský. Hlavní program výstavy začíná až v neděli, kdy svůj pavilon otevře i Praha. Expo 2025 potrvá do 13. října.
Škoda, kterou způsobil 25. března výbuch a požár v areálu Poličských strojíren, se odhaduje na 120 milionů korun. Poničena byla budova i technologie.
Účast Česka v mezinárodních institucích a vícestranných smlouvách, které jsou v působnosti ministerstva životního prostředí, stála loni toto ministerstvo 268 milionů korun. Ministerstvo zastupovalo českou stranu v šesti desítkách těchto institucí, jako je třeba Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu nebo Světový svaz ochrany přírody.
Novostavby, které plánují příspěvkové organizace ministerstva kultury, představují projekty za miliardy korun. Ceny od původních odhadů z roku 2019 razantně stouply. Depozitář Národní galerie Praha v pražských Jinonicích by měl stát 2,19 miliardy korun. Projekt Středoevropského fóra Muzea umění Olomouc je za více než 1,19 miliardy korun. Národní knihovna v pražské Hostivaři staví poslední část svého depozitáře za 770 milionů korun.
Světová výstava Expo se koná každých pět let na různých místech světa. Letos tuto globální akci hostí japonská Ósaka, kde v neděli 13. dubna otevře své brány návštěvníkům, které bude vítat až do poloviny října.
Agentura Standard & Poor's zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska na negativní kvůli rostoucím rizikům pro fiskální stabilitu způsobenou obchodními válkami, nižším přílivem peněz z fondů Evropské unie a vysokým nákladům na obsluhu dluhu v souvislosti s uvolněním rozpočtu před volbami v roce 2026.
Argentina si zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v celkové výši 32 miliard dolarů. Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka, informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.
Rodiče utratí letos za letní aktivity 👶👶👶dětí více než v loňském roce. Přes 5000 Kč za jedno dítě zaplatí za pobytový tábor letos čtvrtina rodičů. Na pobytový tábor jelo loni 48 procent dětí, letos to bude 53 procent, vyplývá z březnového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi více než tisícovkou rodin.