Česko a Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
V takřka celonárodní detektivku se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
Po nouzovém zrušení zastropování cen Maďarům paliva „v mžiku“ skokově zdražila, z čehož Budapešť klamně viní Brusel.
Maďarsko od úterních 23:00 nouzově ukončuje zastropování cen pohonných hmot. Orbánovu vládu k tomu dohnal kritický nedostatek paliv v zemi.
Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Životní úroveň Čechů klesá kvůli pádící inflaci nejvíce od vzniku České republiky. Ke všeobecné drahotě se podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank v příštím roce přidá také vlna propuštění, jakou Češi dlouho nepamatují.
Zítra se ulice i vsi zase jednou zaplní čerty i anděly. Mikuláš je z hlediska obchodníků osmá nejvýnosnější událost v roce (viz tabulka níže). Češi během něj ve zvýšené míře utrácí zejména za sladkosti, půjčení či koupi kostýmu nebo kostýmových doplňků typu mikulášského plnovousu či čepice, drobnější dekorativní předměty a menší dárky. Mikuláš totiž v některých rodinách představuje „zahřívací kolo“ před Vánoci.
Evropská unie se dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů (1387 korun) na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve.
Český statistický úřad zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu.
Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Zhoršily se více, než předpokládali experti oslovení agenturou Bloomberg. A to přitom tyto předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas ve středu uvedl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.
V Šanghaji ve věku 96 let zemřel Ťiang Ce-min, čínský prezident v letech 1993 až 2003 a generální tajemník čínské komunistické strany z let 1989 až 2002. Ťiang Ce-min vstupuje do dějin nejen Číny coby klíčový strůjce jejího mocného ekonomického vzestupu, který proměnil celý svět. Stěžejním triumfem jeho politické kariéry je nasměrování Číny ke vstupu do Světové obchodní organizace a jeho dotažení roku 2001.
V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta. Jedná se o přílišné navýšení, zhodnotil Jurečkův návrh ekonom Lukáš Kovanda.
