Ceny v průmyslu nečekaně výrazně rostou, nejvíce za více než půldruhého roku. ČNB to může zbrzdit v redukci úrokových sazeb. Zdražují elektřina, plyn, v zemědělské produkci zase vejce či máslo
Pohonné hmoty v Česku v uplynulých sedmi dnech zdražily tak výrazně, jak to ještě v minulém týdnu prakticky nikdo nečekal. Jenže na jeho konci oznámily Spojené státy sadu dosud nejrazantnějších sankčních opatření na ruskou energetiku. Sankce souvisí s odchodem administrativy Joea Bidena z Bílého domu. Smyslem jejich uvedení „na poslední chvíli“ je co možná nejvíce znesnadnit nastupující administrativě Donalda Trumpa případný appeasement vůči Rusku. Výsledkem je výrazný růst cen ropy.
Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 tisíc korun, průměrný Slovák jen o 92 tisíc korun. Po očištění o vliv inflace se bohatství průměrného Čecha za deset let zhodnotilo reálně o 186 procent, průměrnému Slovákovi jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá, podotkl ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Myšlenka odkoupení Grónska Spojenými státy není tak nereálná, jak se na první poslech může jevit. Nakonec vše může být otázkou peněz. Prezident Harry Truman svého času nabízel Dánům za ostrov 100 milionů dolarů ve zlatě.
Základní úroková sazba ČNB klesla za posledních dvanáct měsíců o 2,75 procentního bodu, zatímco průměrná sazba hypoték dle Hypoindexu jen o 0,83 procentního bodu, tedy zhruba třikrát pomaleji.
Průmyslová výroba v Česku loni v listopadu zklamala. Meziroční pokles o 2,7 procenta je nejslabším výsledkem od loňského června. Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta.
Česká republika loni v listopadu dovezla zemní plyn celkově v objemu v přepočtu 270 tisíc tun, v hodnotě 4,8 miliardy korun. Valná většina přitom byla z Ruska, potvrzují nově zveřejněné údaje ČSÚ dřívější spekulace.
Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump totiž v úterý potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 procent HDP. Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického. I to Trump zřejmě testuje.
Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Zastavení dodávek ruského plynu do EU poškodí životní prostředí Indie či Bangladéše. Drahý plyn je donutí vrátit se k uhlí. Utrpí i české domácnosti a firmy.
