Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.
Zemědělce napříč Evropou i v Česku trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
Pohonné hmoty v ČR mohou prudce zdražit, cena ropy poprvé od roku 2014 stoupá k 90 dolarům za barel. Na vině je teroristický útok ve Spojených arabských emirátech, napětí v Rusku a také nečekaný průběh nové koronavirové vlny s mutací omikron. Naopak růst zpomaluje silná koruna.
Omezení slev na jízdném, o němž dnes rozhodla vláda, nezapříčiní přesun cestujících k individuální dopravě, ani žádný jejich citelnější ústup od cestování v současné intenzitě.
Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v prosinci na 2,99 procenta, a to z listopadové úrovně 2,7 procenta. Nárůst o 0,29 procentního bodu představuje nejvýraznější meziměsíční vzestup v celé historii sledování od roku 2003, vyplývá z dat Fincentrum Hypoindex.
Cena severomořské ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v Česku, vystoupala na své osmileté maximum. V úterý ráno se barel prodával i za více než 88 dolarů, to je nejvíce od roku 2014. Bezprostředním důvodem je dronový útok jemenských povstalců ve Spojených arabských emirátech (SAE).
Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky. A že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Ceny oděvů a obuvi v ČR loni poskočily nejvýrazněji od 90. let. Podle ČSÚ vzrostly o 6,5 procenta. Znatelně tak překonaly svůj nárůst z roku 2020, o 3,7 procenta, který byl přitom pro celé toto milénium, tedy pro období od roku 2000, rekordní.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Polovina Čechů, zhruba 4,5 milionu lidí, nemá dostatečné úspory. Během rekordní inflace letošního roku mohou velmi trpět. Podstatnou část z nich tvoří ale důchodci, kteří mají zajištěn příjem od státu. V době růstu cen energie se však projevil nedostatek úspor i u nich.
Česká národní banka v posledním půldruhém roce navýšila své zlaté rezervy nejvíce od 90. let. Zlato je obecně považováno za pojistku proti inflaci. V loňském roce se však toto příliš nepotvrdilo, když kov dokonce zlevnil, navzdory celosvětově rapidně zrychlujícímu růstu cen.
Loni potraviny v České republice zdražily o necelé procento, což je vzhledem k obecné rapidní inflaci neudržitelné. Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“.
Koruna ve středu později odpoledne středoevropského času prolomila psychologickou hranici 24,30 koruny za euro. Zpevnila pod ní poprvé od září 2012. Podle dat Bloombergu se koruna dostala až na kurs 24,292 koruny za euro.
Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008. Stále však jde jen o „zahřívací kolo“ v porovnání s tím, co nás čeká letos.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
