Emil Holub, nejvýznačnější český cestovatel, byl tak trochu asociál posedlý myšlenkou zapsat se do historie. Původně chtěl studovat přírodní vědy, ale jeho otec mu přikázal, jak bylo v devatenáctém století běžné, aby vystudoval něco „pořádného“. Otec František byl lékař, takže syn musel jít jeho cestou.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.
Fakt, že ČNB nezvýšila sazby, je podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma Unicredit Bank, v pořádku. Sazby jsou již tak dost vysoké, je dobré si nechat čas a zhodnotit, jak se výše sazeb promítne do ekonomiky, míní Sobíšek. Není podle něj vyloučené, že k nějakému zvýšení sazeb na podzim ještě dojde. Česká ekonomika se podle něj recesi přesto asi nevyhne. Je prý otázkou, jak bude hluboká, a jak dlouhá.
Německo má na konci letošního roku podle svého závazku ukončit provoz všech tří dosud fungujících jaderných reaktorů. Jestli k tomu dojde bude ještě otázkou pro německé politiky a celou tamní společnost. Vyděšenou představou, že nebude mít v zimě ruský plyn.
Tak to mají média ráda. Plameny šlehají po celém lese, všude strašně kouře, zmatek. Hrdinové s přilbami na hlavě si unaveně otírají zpocené tváře. Výjevy jak z katastrofického filmu. Vlastně to byl takový katastrofický seriál. Každý den se mohli diváci pokochat v televizi dramatickými záběry zkázy lesa, dojímat se hrdinstvím hasičů.
Bývalý lékař, nyní již čtyři roky senátor Marek Hilšer sám sebe považuje za „občanského“ kandidáta na prezidenta. Vyzdvihuje, že nikdy nebyl v žádné politické straně, a že za ním nestojí žádná velká korporace. Tím se cítí být nezávislý. Fakt, že senátoruje, také vnímá jako výhodu. Když v minulých prezidentských volbách kandidoval, neuměl si prý představit, jak je složité prosazovat konkrétní myšlenky legislativním procesem. Nyní je poučený. Stal se tedy, podle svého mínění, ještě vhodnějším kandidátem na prezidenta, než byl před čtyřmi roky, kdy získal hlas téměř půl milionu voličů.
Arcibiskupství pražské, vrcholný orgán katolické církve v Česku, již několik měsíců potajmu nakupuje v Praze části developerských projektů. Jde o stovky bytů, celkem jich má být přes tisíc. Investuje do nákupů miliardy korun. Byty chce pronajímat.
Byty v Praze podle aktuálních údajů přestaly zdražovat. Metr čtvereční nového bytu se nyní prodává za 143 tisíc korun. To je samo o sobě šílené číslo. Podstatné však je, že se ceny od prvního čtvrtletí nezvýšily. To je situace na trhu s bydlením nevídaná. Za posledních deset let šly ceny vždycky vzhůru.
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
Kdo bude rozhodovat o osudu dvaceti miliard korun, které investoři utopili ve zkrachovalé investiční skupině Arca Investments? Jde o největší bankrot firmy v novodobých dějinách. Klíčové jednání věřitelského výboru se uskuteční za pár desítek hodin. V pondělí se scházejí věřitelé, aby rozhodli, zda se půjde cestou reorganizace firmy, nebo společnost spadne do konkurzu.
Kolik miliard vydělal Tomáš Březina prodejem své firmy Best, kterou na začátku devadesátých let založil a vypiplal ji do významného evropského výrobce stavebních materiálů, nechce říct. Bude to hodně miliard. Mohlo by se zdát, že se Březina ve svých pětašedesáti letech tak trochu nudí, a proto kandiduje na prezidenta. Realita je však trochu jiná. Březina za třicet let svých zkušeností v byznyse dospěl k myšlence, že běhu světa rozumí více než mnoho jiných kandidátů. Možná má i pravdu, zkušeností má skutečně hodně. Kdo z nás vybudoval miliardovou firmu na zelené louce.
Andrej Babiš hlásil začátkem července, že rozjíždí svůj Instagram. A ať mu tam lidé dají, že chce být větší než Leoš Mareš. Povedený vtípek, Mareš má přes milion sledujících. Jenže v tom je právě ten vtip. Čím víc vtípků a „bezprostředních“ hlášek, fotek, videí a reakcí, tím je člověk sledovanější. Andrej Babiš má za svých pouhých 49 příspěvků již přes 38 tisíc sledovatelů.
Šéfování Radě Evropské unie, což je formální funkce, bude stát Česko asi jeden a půl miliardy korun. Už se psalo o mohutných přesunech úřednictva mezi Bruselem a Prahou, vládní letadla prý na tu armádu důležitých lidí ani nebudou stačit.
Inflace na Maledivách v květnu překročila dvě procenta. A dál roste, už i tam dosahuje globální zdražování. V letošní zimě to však může být proti Česku ráj na zemi. On tedy je neustále, ale už lze na sociálních sítích nalézt návody na drastickou inflaci a potenciální vypnutí plynu: Jeďte na zimu do nějakého tropického ráje. Kde plyn nepotřebují.
V druhém díle seriálu Kafe s prezidentem přinášíme rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Ve svých šestapadesáti letech už má za sebou osm let v čele Univerzity Karlovy, největší a nejvýznamnější tuzemské vysoké školy. Je ověnčen tituly jako prof, MUDr, MBA, DrSc. a několika dalšími. V kolika organizacích působí na významných funkcích ani nelze spočítat.
