
Týden tradera: Vidina eskalace obchodních sporů rozhoupává trhy
TrhyInvestoři se obávají budoucího vývoje reálné ekonomiky a dopadu obchodních cel zavedených Donaldem Trumpem. Evropská unie navíc připravuje protiopatření.
Investoři se obávají budoucího vývoje reálné ekonomiky a dopadu obchodních cel zavedených Donaldem Trumpem. Evropská unie navíc připravuje protiopatření.
V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
V minulém týdnu si trhy prošly poměrně razantní korekcí způsobenou zejména rostoucí nejistotou ohledně obchodních válek. Ty se začínají negativně projevovat v americké ekonomice, která vykazuje známky zpomalení. Data o spotřebitelské důvěře v USA to potvrzují. Hodně se také diskutovalo o dohodě o nerostných surovinách na Ukrajině. Z korporátních výsledků zaujala společnost Nvidia, která opět představila solidní hospodářské výsledky. Americký index S&P 500 se v reakci na negativní sentiment propadl až k hranici 5 950 bodů.
Ve zkráceném obchodním týdnu, kdy byly trhy v USA a Kanadě v pondělí uzavřené kvůli svátku Presidents' Day, na nich panovala další vlna vyčkávání. Hlavní trhy se nyní soustředí na pokračující snahy o dosažení příměří či míru na Ukrajině. Tento vývoj pozitivně ovlivňuje zejména evropské trhy, kde výrazně ožívají podniky z oblasti průmyslu a zbrojního sektoru. Ty jsou aktuálně mezi investory velmi žádané. Hlavní americký index se pohyboval kolem 6 150 bodů.
V uplynulém týdnu panovala na trzích smíšená nálada. Na jedné straně přetrvávají obavy z vyšší inflace v americké ekonomice, kdy nedávná data – zejména index spotřebitelských cen (CPI) – vyzněla negativně. Na druhé straně investory povzbudila skutečnost, že obchodní válka mezi USA a Čínou se zatím naplno nerozhořela a objevují se náznaky možných diplomatických rozhovorů o Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem 6100 bodů.
V uplynulém týdnu byla na trzích cítit úleva, když se zatím podařilo vyhnout negativním dopadům celní války, kterou odstartoval Donald Trump. Celní tarify na zboží z Mexika a Kanady ve výši 25 procent dostaly měsíční odklad a reakce Číny na zavedení 10procentních cel byla slabá. Čínská ekonomika by totiž velkou válku s USA na poli obchodu nyní pravděpodobně nevydržela a je si toho dobře vědoma.
Tento týden byl poznamenán významnou událostí v technologickém sektoru. Do centra pozornosti se dostal nový AI model DeepSeek, který výrazně zamíchal kartami mezi technologickými giganty.
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
První kompletní týden na finančních trzích v letošním roce přinesl mnoho zajímavých událostí. Dorazila totiž celá řada důležitých údajů z trhu práce a dozvěděli jsme se podrobnosti z minulého zasedání americké centrální banky. Nezklamala ani geopolitika. Pod tíhou nových dat oslaboval americký index S&P 500. Tržní korekce cen je možná „ve vzduchu“.
První týden nového roku je za námi a je na místě čas na zhodnocení uplynulého období. Uplynulý rok na trzích znamenal rozhodně řadu významných turbulencí, ale rovněž dosažení řady nových cenových maxim u hlavních sledovaných aktiv. I rok 2025 bude jistě plný pozitivních překvapení ale i náročných výzev.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Uplynulý týden byl na trzích ve znamení určitého výběru zisků, znovu se ozvala geopolitika, ale tématem byla i inflace v USA. Zveřejněna byla data spotřebitelské inflaci CPI. Zajímavé zprávy zveřejnil rovněž Alphabet (Google), který si připravil nový čip Willow. Hlavní americký index se vrátil blíže k hodnotě 6000 bodů.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s NBC News pohrozil Íránu bombardováním 💣 a sekundárními cly na íránskou ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. „Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl Trump.
Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze 💰 na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada. Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu. Na konci roku 2024 úspory obcí a krajů dosáhly 455,4 miliardy korun.