Po výrazných růstech akciových burz z posledních týdnů, se po zasedání americké centrální banky vrátila na trh určitá volatilita a s ní i korekce cen. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil pod 4900 bodů a Jerome Powell ve svém proslovu "chladil" očekávání investorů o brzkém snižování úrokových sazeb v březnu. Svými hospodářskými výsledky rovněž zklamal technologický sektor.
Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci.
Týden se nesl ve znamení posouvání historických maxim u amerických indexů, kdy americký hlavní index S&P 500 vystoupal na dohled hladiny 4900 bodů. S tím, že technologický Nasdaq je pod tlakem růstu cen akcií polovodičů, jeho posilování je tak ještě podstatně agresivnější. Oproti tomu se dalších poklesů i přes významnou snahu čínské vlády nevyvarovaly tamní akcie, problémy čínské ekonomiky totiž dál nabírají na obrátkách.
V týdnu trhy mírně ovlivňovaly komentáře přicházející ze Světového ekonomického fóra (WEF), které se koná každoročně v švýcarském Davosu. Letošní zasedání se uskutečnilo během složitého geopolitického období, a to i podle jednoho z představitelů konference, prezidenta WEF Børge Brendeho. Riziková aktiva trápí nadále útoky v Rudém moři, a zprávy z ekonomiky, které spíše podporují scénář o možném pomalejším poklesu úrokových sazeb.
Trhy se rychle oklepaly z poklesů ze začátku roku a opět se přiblížily svým lokálním maximům. Jednalo se pravděpodobně spíše o technickou korekci po silném závěru loňského roku. Investoři tak ignorují nárůst geopolitických rizika a sázejí na měkké přistání americké ekonomiky.
Začátek nového roku je opět ve znamení geopolitického napětí na Blízkém východě. Největší světová námořní skupina Mediterranean Shipping Company (MSC) již oznámila, že kvůli zvýšené hrozbě útoků odklání své lodě od Rudého moře.
První lednový týden se nesl ve znamení určité korekce předchozích dosažených zisků. Mezi hlavní důvody tohoto pohybu lze jmenovat nárůst napětí na Blízkém východě. Dánský Maersk oznámil, že až do odvolání platí odklon jeho lodí od nebezpečné oblasti v Rudém moři. To vzbuzuje obecné obavy o vliv těchto problémů na globální ekonomický vývoj. Negativně rovněž působí také zprávy o zabití jednoho z představitelů teroristického hnutí Hamás na území Libanonu.
I poslední předvánoční týden se nesl na vlně růstu akciových titulů, komodit a dluhopisů. Hlavní americký index S&P 500 se obchodoval poblíž mety 4800 bodů, technologický Nasdaq byl hnán vzhůru vlnou uzavřených krátkých pozic. Volatilita zůstává nízko.
Americkému Fedu se ve středu podařilo na svém prosincovém zasedání rozpoutat mohutnou akciovou „rally“. Technologiemi naložený Nasdaq se tak dostal dokonce na nejvyšší úrovně od roku 2021. Podle americké centrální banky by úrokové sazby v roce 2024 mohly klesnout až o 75 bazických bodů.
V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným „dávkám“ fiskálních prostředků. Dlouhých osm let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
Známá „Santa Claus rally“ se zatím nekoná. A to i přes relativně pozitivní sadu makrodat, která potvrzují příběh o snižujících se inflačních tlacích v rámci amerického trhu práce. Ten již znatelně oslabuje a mohl by brzo umožnit první pokles úrokových sazeb ze strany americké měnové autority. S&P 500 se v závěr roku tedy nadále pohybuje v úzkém rozpětí.
Klidnější vánoční sezona je za rohem a je to znát i na trzích. Událostí týdne bylo bezesporu zasedání členů kartelu OPEC+, to mělo rozhodnout o nastavení těžebních limitů ropy pro rok 2024. Tématem na trzích bylo rovněž Německo, které se dostalo do významné rozpočtové krize. Hlavní americký index S&P 500 se pohyboval opět v rozpětí 4500 až 4600 bodů.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly určitou konsolidací. Přesto se stále nacházejí na nejvyšších úrovních za posledních několik měsíců. Hlavní index S&P 500 se tak pohybuje okolo úrovně 4600 bodů. Mezi zprávy, které měly v týdnu dopad na trh můžeme určitě zařadit dění okolo společnosti OpenAI (ChatGPT) a zveřejnění zápisu z jednání Fedu.
Zveřejněná data o inflaci v USA přinesla na trhy pokračování silné rally. Sazby amerického Fedu by tedy mohly klesat již v polovině roku 2024. S těmito silnými fundamenty se hlavní americký index S&P 500 přiblížil významné metě 4500 bodů a přímo na dostřel letošních maxim.
V minulém týdnu u nás začala diskuze, zda by se měla Česká republika po vzoru Německa rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
