V podzimních plískanicích je horký čaj vítaným občerstvením jak doma, tak venku v restauracích a kavárnách. V našich zeměpisných šířkách jsou nejoblíbenějšími druhy čaje černý, bylinkový, ovocný a zelený. Společné mají to, že nás vnitřně zahřejí, povzbudí trávení, hydratují a dodají specifické mikroživiny v tom konkrétním typu čaje obsažené.
I v nynějším chladném počasí je sezóna čerstvých potravin, a to nejen těch z holandských skleníků. Stále můžeme vyjít na zahradu a posbírat řadu druhů zeleniny a dokonce i ovoce. Nadšenci pro staré druhy plodin mají nyní možnost sklízet mišpule, což je druh ovoce příbuzný růžím a šípkům. Jejich konzumace je specifická tím, že se plody musí nechat na stromě přemrznout a buď uskladnit, nebo nechat v průběhu zimy na stromě a sklízet postupně.
Lví hříva, botanicky korálovec ježatý, latinsky hericium erinaceus je jedlá a medicinální houba používaná zejména v čínské medicíně po tisíce let. Tam je jí připisován posilující vliv na srdce, plíce, ledviny, játra a slezinu a tím podporuje dobré trávení a vyrovnává hladinu energie. Díky znatelným účinkům byla houba poslední desetiletí zkoumána i vědci, kteří zjistili řadu nepopiratelných benefitů pro zdraví lidského organismu.
Použití specifických rostlin a bylin v naší denní rutině v tomto ročním období nám přinese řadu benefitů. Podle typu rostliny a naší motivace experimentovat je můžeme použít jako přísadu do jídla, udělat si odvar ve formě čaje, konzumovat v doplňcích stravy jako extrakt či kapsle.
Černucha setá, latinsky Nigella sativa, nebo také černý kmín je semínko rostliny, která je po staletí pěstována jako koření a medicinální bylina původem ze Středomoří. Kmínu příbuzná není, ale kulinářsky se používá obdobně, proto dostala toto jméno. Jako koření se používá do kari směsí a podobných jídel s tím, že chuťově je semeno aromatické a připomíná kombinaci cibule, černého pepře a oregana. Z černuchy se lisuje olej, který lze použít v kuchyni jako výraznou složku jídla či jako léčivo.
Kolostrum je dnes populární doplněk stravy, vhodný jak pro děti, tak pro dospělé. Jedná se o první mléko vytvořené v mléčných žlázách savců, které se tvoří ještě v těhotenství a krátce po porodu. Jeho složení je odlišné od toho, které má normální „zralé mléko“, a tím má také jiné účinky. Kravské mléko je pro lidi samozřejmě primárně potravinou, vzácné kolostrum je ale díky koncentraci specifických látek spíše léčivem. Až několik dní trvá, než se u savčí matky vytvoří mateřské mléko v podobě, jak ho známe. Do té doby se potomkovi dostává kolostra jako malého množství potravy.
S příchodem studeného počasí se často z našeho jídelníčku vytrácí pestrost. A to je škoda. Podzim nabízí mnoho chutných plodů, které jsou napěchovány vitamíny na podporu imunity. Už naši předkové věděli, že denně jedno jablíčko udržuje stálé zdravíčko.
Představitelé rodu Homo tepelně zpracovávají svou potravu od dob, kdy byli schopni kontrolovat a posléze i rozdělávat oheň. Známá je hypotéza, že se zapojením ohně do zpracování potravy se zvětšil našim předkům objem mozku, což může za inteligenční vývoj zástupců rodu Homo. Míra tohoto vlivu je zatím předmětem debat, ale pravda je, že dodnes máme rádi tepelně zpracovanou potravu, a to nejen v případě jídla, které je ke konzumaci za syrova nevhodné či je syrové dokonce škodlivé.
Jako ostatní populární medicinální houby, i Cordyceps se stal pomocníkem při zdravotních problémech dnešního moderního člověka. Jedná se o houbu, která je pro své výrazné zdraví vylepšující účinky v čínské medicíně používána po tisíce let. Jde o parazitickou houbu, které existují stovky druhů. Podobně jako univerzálně používaná reishi je i cordyceps adaptogenem. To znamená, že v těle kompenzuje negativní dopady stresu a posiluje organismus, zvyšuje energii a potlačuje únavu.
Příchod podzimních plískanic a nižších teplot se často projeví na snížené imunitě obyvatel a vyšší incidenci řady infekčních nemocí zejména horních a dolních cest dýchacích. Změna ročních období se děje neustále a z evolučního hlediska by na ni měl organismus být zvyklý, zejména u průměrně zdravého dospělého jedince. Pokud tomu tak není, značí to již určitou patologii v těle, nebo alespoň chronickou nerovnováhu v životním stylu projevující se problémy na fyzické a psychické úrovni. Tyto můžeme napravit konkrétními strategiemi a náš každodenní přístup změnit k lepšímu. To se projeví na všech úrovních: lepší imunitě, náladě i hladině energie.
Moringa je trendy doplněk stravy možná proto, že kombinuje účinnost a širokospektrálnost multivitamínu s přirozeným vzhledem zelené byliny. Jde o rychle rostoucí strom, který se hojně vyskytuje v Asii a Africe a všechny jeho části jsou vhodné k lidské výživě. Jako univerzální tonikum se moringa používá tisíce let v tradičních východních medicínským naukách.
Cukety i rajčata nejen skvěle chutnají, ale hlavně zlepšují lidem zdraví. Obsahují lykopen, který podporuje obranyschopnost organismu a dokonce blokuje rakovinové bujení.
Medicinální houby jsou součástí východní medicíny po tisíciletí. V naší západní kultuře jsme zvyklí spíše chutné druhy hub konzumovat jako potravinu. Dnes houby sbíráme či i pěstujeme pro jejich kulinářské využití, ale můžeme je také používat jako léčivé prostředky. Jedna z těch nejznámějších a nejpoužívanějších medicínských hub je reishi, neboli lesklokorka lesklá.
Kortizol je steroidní hormon, vylučovaný žlázami s vnitřní sekrecí, nadledvinkami. Je to párový orgán, „sedící“ na každé ledvině. Kortizol je hormon, který potřebujeme naprosto nutně pro zdravé fungování těla. Naše tělo je ale také náchylné mít kortizolu přebytek nebo i nedostatek.
Často se můžeme dočíst o rostlinných látkách nazvaných polyfenoly. Ve velkých množstvích je obsahují takzvané superpotraviny, což je moderní fenomén, který má označovat velmi zdravé přirozené potraviny, které zlepšují zdraví. To bývá potvrzeno vědou i dlouholetými zkušenostmi. Pravda je, že superpotravina je cokoliv, co je přirozeným jídlem pro člověka a co mu dodá mikroživiny jako vitamíny a minerály. Kromě vitamínů a minerálů, což jsou látky akutně nezbytné pro zachování života, existují i další látky, které jsou přítomné zejména v rostlinných potravinách. Nazývají se souhrnným názvem fytochemikálie a jsou stejně tak nezastupitelné při zachování dlouholetého zdraví člověka. Problémem je, že věda ani dnes často nemá zcela jasno, jak řada z nich v našem organismu funguje, jak se metabolizují, či jejich interakce s dalšími látkami ve stravě.
