Letoun vypadá jako dron na hraní, ale je výrazně větší. Připravuje se na to, že bude létat mezi mrakodrapy v jihočínském Kantonu. Vejdou se do něj dva cestující. Pilot nebude zapotřebí, stroj poletí automaticky. Další takové létající taxíky se připravují různě po světě. Nevyjasněnou otázkou zůstává, jestli má opravdu smysl pouštět nad přeplněné ulice ještě robotické stroje.
Proč si běžní lidé v Česku pořizují fotovoltaické panely pro domácí výrobu elektřiny? Motivací bývá ekologické povědomí, ale častější je ekonomická rozvaha. Ve hře však bývá i kutilství a zájem o techniku. Což je fajn, protože takto k cíli směřuje více důvodů.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Lososů z umělých chovů v Norsku by mělo být, i pro české zákazníky, v příštích letech ještě podstatně víc než teď. Bude to ovšem vyžadovat změny v jejich krmivu, které nám zatím ještě mohou připadat nezvyklé.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.
Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.
Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě sovětských, kosmických expedic.
Hned dva až neuvěřitelné průlomy zvěstovaly zprávy ze světa vědy v uplynulých třech týdnech, a to v oborech fúzních reaktorů a supravodivosti. Výsledkem by měl být nevyčerpatelný zdroj čisté energie, lepší elektrická vedení i počítače. Kdo by si to nepřál. Pochybnosti však zatím zůstávají.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.
Umělá inteligence sice slibuje, že obrátí svět byznysu naruby, ale ti, kdo z ní musí „vytáhnout“ peníze, jsou pořád lidé – podnikatelé, manažeři, obchodníci. Uměl by to počítačový program i bez nich? Neboli dokáže umělá inteligence přinášet zisk lidem, kteří v podnikání šikovní vůbec nejsou?
