Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Vědce už dlouho zajímá jeden drahý kov. Palladium. Nechtějí do něj investovat. Chtějí jej nahradit a zbavit ho jeho ceny. Palladium vědeckou komunitu ale nadále šokuje, když nedávno absolutně rozbilo další nadějnou technologii, která ho měla nahradit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.
Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.
Lék, který by spolehlivě, bezpečně a bez námahy zbavil lidi obezity, je svatým grálem farmaceutického průmyslu. Výsledky tu jsou, ale pořád to není ono. V poslední době se však objevily zprávy hned o dvou slibných preparátech. Výsledky z poslední fáze klinický studií totiž zveřejnila firma Novo Nordisk. A pozadu nezůstala ani Eli Lilly.
Spojené státy připravují kampaň, aby nalákaly ruské vědce a technické odborníky na práci do Spojených států. Spousta expertů však z Ruska odchází už nyní.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství.
Dostupnost bydlení podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) mohou zlepšit: levnější výstavba, zjednodušení povolování staveb, navýšení investiční podpor i úprava dávek. NERV zveřejnila strategický dokument, v němž představila 12 opatření ke zlepšení dostupnosti bydlení v ČR.
