Nárůst turismu přináší regionům miliony, ale také nezanedbatelné vedlejší ztráty. Například ve Walesu si uvědomují jeho důležitost, včetně krátkodobých pronájmů, ale chtějí ohleduplnější systém.

Je to příběh, který se jistě opakuje v různých částech Evropy i světa. Britská BBC nedávno informovala o proměně vesnice Rhosneigr na pobřeží waleského ostrova Anglesey. Dříve tu pobývala typická waleská komunita, která držela pospolu a dařilo se tu udržovat i jazyk, na což si obyvatelé této části Velké Británie potrpí. Dani Robertsonová je prý ráda, že prožila dětství v této době, protože dnes se to tu vypadá úplně jinak. Z obchodů se staly restaurace a občerstvení, škola se zavřela a komunitní život utichl.

Změnu přinesl výrazný nárůst turismu, který přinesl řadu pozitivních impulsů – a hlavně peněz. Například v roce 2021 přinesl regionu Anglesey 342 milionů liber a přes tři a půl tisíce pracovních míst. V roce 2019 podle studie Oxford Economics přispěli 107 miliony liber jen hosté ubytovaní přes Airbnb. Potřebám návštěvníků se začaly přizpůsobovat větší města i vesničky. Dřívější obydlí starousedlíků se začaly masově proměňovat na krátkodobá ubytování nabízené přes Airbnb.  V tisícovém Rhosneigru aktuálně najdeme přes 360 krátkodobých ubytování a na celém ostrově s necelými 70 tisíci obyvateli skoro 4400.

Skotsko je na rozcestí. Nezávislost by zemi mohla přijít draho

Politika

Dosavadním lídrem skotské politické scény je Skotská národní strana. Po změně vedení a finančním skandálu však ztrácí podporu. To by mohla být vhodná chvíle, aby se do popředí dostaly problémy, které jsou možná palčivější než snahy o nezávislost.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Obsazení domů a bytu turisty pochopitelně vedlo k tomu, že v obcích není normální provoz a mimo turisticky frekventované měsíce se vylidňují, například jako v Rhosneigru. Tento proces přitom neustal, ba naopak. Třiatřicetiletá Dani Robertsonová se přestěhovala do nedalekého Aberffraw. „Vidím, že historie se opakuje, Aberffraw je Rhosneigr před 15 lety,“ potvrzuje s obavami. Přitom ve Walesu je téma „chalupářství“ dlouhodobě diskutované. Nespokojenost s tím, že si bohatší Angličané kupují v chudší části Spojeného království prázdninové domky, můžeme pozorovat už hluboko v minulém století.

Dilema starousedlíků

Nejen Welšané si uvědomují toto dilema. Turismus přináší důležité peníze, ale zároveň, ekonomicky řečeno, negativní externality. Ničí zavedené a i dobře fungující komunity a dělá z nich mimosezónní města duchů. Co s tím?  „Udržitelný cestovní ruch je rozhodně řešením,“ myslí si Robertsonová. „Ale nevím, jak se k němu dopracovat, a nevím, jak donutit majitele, aby se pro něj rozhodli,“ dodává bezradně. A patrně nebude sama.

Aby z turismu něco měli i tyto dovolenkové destinace, slouží i institucionální řešení. Například na ostrově Anglesey musí každý majitel chalupy platit 150 procent obecní daně. Se společností Airbnb o pravidlech také jedné jedná regionální vláda. Negativní důsledky boomu krátkodobých pronájmů to ale moc neřeší. Airbnb se v mnoha případech stalo čistokrevným byznysem, kdy jeden člověk (nebo subjekt) vlastní a provozuje větší počet domovů, nebo že se nemovitosti kupují už s tímto účelem.

Kladivo na Airbnb. Místa pro krátkodobé ubytování budou muset mít registraci

Politika

Místa pro krátkodobé ubytování budou muset mít registraci. V novele zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu to navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Materiál, který se bude týkat například platforem Airbnb, Booking, Expedia a Tripadvisor, tento týden vložilo do meziresortním připomínkovém řízení. Předpokládané nabytí účinnosti je v červenci roku 2025, řekla mluvčí MMR Veronika Hešíková. Rušení nočního klidu novela řešit nebude.

ČTK

Přečíst článek

Tomuto vývoji se snaží předcházet jakýsi „etický rival“ Airbnb, jak ostatně napovídá název projektu - Fairbnb, který má za cíl rozvoj krátkodobých pronájmů v harmonii s místními komunitami. „Chtěli jsme najít lepší způsob, protože cestovní ruch také způsobuje mnoho vedlejších újem, zejména pro domácí obyvatele,“ vysvětli pro BBC zakladatel projektu Emanuele Dal Carlo.

Udržitelné ubytování

Fairbnb původně vzniklo v roce 2019 v italských Benátkách, které jsou dlouhodobě přeplněné turisty a stávají se do jisté míry skanzenem. Lze říci, že projekt jde ke kořenům „hostování“, protože tento druh ubytování by měl být přece jen něčím jiným, než klasické hotely a penziony. Hostitelé, kteří by měli žít v dané oblasti, například mohou nabízet jen jednu nemovitost. Komunita má rovněž právo se k novému ubytování vyjádřit.

Fairbnb se postupně se rozšiřuje i za hranice, aktuálně nabízí přes dva tisíce ubytovacích kapacit nejen v Itálii, ale i například ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Belgii a od letoška i ve Spojeném království. Své příznivce projekt našel i právě ve Walesu.

Nedaleko na pevnině v oblasti Gwynedd se připojil hostel, který vznikl v prostorách prázdných kanceláří a zavřeného obchodu. Při rekonstrukci navíc po vzoru cirkulární ekonomiky majitelé využili vyřazeného materiálu. „To je rozdíl porovnání s tím, co se děje v mnoha komunitách v Gwyneddu, kde se domy kupují za účelem prázdninového pronájmu, což lidi připravuje o bydlení a vede k tomu, že ceny raketově rostou mimo možnosti mladých lidí,“ pochvaluje si podle BBC majitelka.

Ani tento projekt samozřejmě neběží zadarmo jen pro dobrý pocit. Fairbnb si bere provizi, ale polovinu odešle na komunitní projekty. I přes pozitivní příklady je však jeho dosah velmi omezený. Je otázkou, jestli dokáže veřejnost masově oslovit. V době, kdy se volá po regulaci krátkodobých pronájmů, by ale mohl být přinejmenším inspirací. Nejen pro trochu rozbouřené pobřeží Walesu.