Amerika přetahuje ruské vědce. Dlouze přemlouvat je nemusí
Spojené státy připravují kampaň, aby nalákaly ruské vědce a technické odborníky na práci do Spojených států. Spousta expertů však z Ruska odchází už nyní.
Připravovaný program někteří pozorovatelé přirovnávají akci s názvem Paperclip (kancelářská sponka), při níž USA po druhé světové válce přepravily do USA více než 1 600 německých vědců a techniků a zaměstnaly je v americkém výzkumu.
Mezi nimi byli například raketoví inženýři Wernher von Braun a Kurt Debus. Původně konstruovali dálkové střely V-1 a rakety V-2 vysílané za války ničit evropská města. V USA pak byli klíčoví pro projekt Apollo, který dopravil lidi na Měsíc.
Rozdíl tu ovšem je. Po skončení války si němečtí odborníci mohli „vybrat“ mezi odchodem do Ameriky, padnutím do rukou Sovětů, kteří si experty z poražené země rovněž odváželi domů, případně skončit před válečným soudem.
Dnes stojí nabídka jinak – zůstat doma v nevyzpytatelném Putinově Rusku, anebo zvolit kariéru a čistší svědomí za oceánem.
Snadnější přestěhování
První zprávu o plánu na lákání ruských mozků přinesla agentura Bloomberg, ze svých zdrojů ji později potvrdil bruselský zpravodajský server Science|Business.
Podle informací serveru je projekt součástí návrhu doplňkového zákona o výdajích na válku na Ukrajině v celkové výši 33 miliard dolarů, který americký prezident Joe Biden poslal 28. dubna do Kongresu.
Sankce namířené proti Rusku samozřejmě ještě nemohly dosáhnout plné síly, ale ruská věda si je začíná uvědomovat. Západní firmy přestaly dodávat vědecké přístroje a materiály pro laboratoře, protože jim v tom brání zákazy, současně je nemají jak do Ruska dopravit a ještě nevědí, zda by za ně dostaly zaplaceno. A zdá se, že ani Čína nemůže ruským vědcům spolupráci se Západem nahradit.
Sankce začínají komplikovat ruský vědecký výzkum. Laboratoře potřebují techniku i materiály ze Západu
Money
Část této sumy by měla umožnit technicky kvalifikovaným Rusům s magisterským nebo doktorským (Ph.D.) titulem v řadě oborů přistěhovat se do USA bez dosavadní povinnosti mít už předem v zemi zajištěnou práci.
Museli by však projít bezpečnostní prověrkou. V minulých letech bylo několik amerických vědců a amerických vědců čínského původu obviněno z předání utajovaných odborných informací Číně; ne všechna obvinění však byla potvrzena.
Podpora v USA, v Ženevě a možná i jinde
Americké vědecké organizace v současné době vypracovávají podrobnosti programu. Zájem je například o odborníky na polovodiče, vesmírné technologie, kybernetickou bezpečnost, výpočetní techniku, jaderné inženýrství, umělou inteligenci a pokročilé výrobní technologie.
Ale nemusí jít pouze o přesun expertů na území USA. V plánu je i nabídnout ruským fyzikům, kteří pracují u Ženevy v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) na výzkumu částic a poznávání vlastností hmoty, potřebné prostředky, aby tam mohli zůstat, až jim propadne vízum.
Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství. 
Jak se zbavit komárů? Vědci se snaží naučit je bojovat proti sobě, či nasadit bakterie
Money
První možností je, že by pro ruské fyziky dodaly prostředky členské země CERN, druhou pak, že by je přímo zaměstnaly americké vědecké organizace. USA i Rusko mají v CERNu status pozorovatelské země, ale Rusku byl po napadení Ukrajiny pozastaven.
Jestli se plány na to, aby ruští vědci mohli zůstat v zahraničí, připravují i pro jiné výzkumné ústavy, není zatím jasné.
Chartery do Jerevanu
Po vypuknutí války na Ukrajině evropské země zpravidla pozastavily vědeckou spolupráci s Ruskem. Evropská unie ovšem sdělila, že připravuje plány na pomoc ruským výzkumníkům prostřednictvím cestovních grantů a jiných podpor.
V USA vláda nedala žádná oficiální doporučení univerzitám a vědeckým institucím o tom, jak mají ke spolupráci s Ruskem přistupovat. Některé organizace, například Massachusettská technika, své styky s ruskými partnery ukončily nebo omezily samy.
Válka na Ukrajině, stupňující se sankce Západu a ruská odvetná opatření přepisují všechna letošní doporučení, jak a do čeho investovat. Pohnutá doba navíc přináší docela nečekané věci. Pro ty, kdo mají dostatek odvahy. 
Jak investovat za války? Do akcií německých zbrojařů, amerických bank nebo krvácejících ruských podniků
Money
Zdá se však, že ruští techničtí odborníci opouštějí domovskou zemi i bez jasné perspektivy. List New York Times popisuje, že Konstantin Sinjušin, původně ruský podnikatel, který se už v roce 2020 přestěhoval do lotyšské Rigy, zorganizoval po napadení Ukrajiny dva charterové lety pro technologické odborníky, aby mohli opustit Rusko.
Mířili do arménského Jerevanu. Podle New York Times další desetitisíce ruských odborníků odcestovaly do Gruzie, Turecka, Spojených arabských emirátů a dalších zemí, kam mohli s ruským pasem přijet.
Bez mezinárodní spolupráce se věda neobejde ani v Rusku
Co to udělá s ruskou vědou? Podle počtu kvalitních vědeckých publikací je ruská věda čtvrtou nejsilnější na světě, vyniká zvláště v oblasti materiálů, umělé inteligence a energetiky.
Pro všechny špičkové vědce je však nezbytná mezinárodní spolupráce. Podle Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) vzniklo 24 procent publikovaných ruských vědeckých prací v letech 2017 až 2019 ve spolupráci se zahraničními vědci, zejména s americkými a německými.
Přerušení spolupráce se světem a odchod nejlepších ruských mozků do zahraničí tedy přináší zhoršení stavu výzkumu v Rusku. A naopak jeho zlepšení na Západě.
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne
Enjoy
>>>>>> Zajímáte se o aplikaci vědy v byznysu? Pak by vám neměli uniknout příspěvky Josefa Tučka <<<<<<
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
