Biohacking: Je bílé pečivo skutečně tak nebezpečné? Vědci zkoumají dopady obilnin na organismus
Epidemie intolerance na lepek je jednou z civilizačních chorob současnosti. Jde však jen o jeden problém spojený s konzumací klasického pečiva. Jak je nahradit zdravějšími alternativami?
Obilniny jsou tradičním druhem potravin po celém světě. Výzkumy ukazují, že předchůdce dnešních obilnin jedli lovci a sběrači již před sto tisíci lety a jejich zásadní rozmach nastal s příchodem zemědělství. Různé formy chlebů a kaší z obilnin byly a jsou základním jídlem v mnoha kulturách.
V posledních letech jsou nejběžnější typy obilovin pod palbou kritiky, kdy zejména pšenice je označována za viníka řady zdravotních problémů moderní populace.
Jedna z těch očividných je zvýšený výskyt diagnostikované přecitlivělosti až netolerance lepku obsaženého v pšenici, žitu a ječmenu.
Jak a co jíst, aby se člověk dožil ve zdraví co nejvyššího věku? Co se jí v oblastech, kde žije nejvíce stoletých lidí? To se zkoumá v systému takzvaných Blue Zones, kterým se nyní bude věnovat seriál Biohacking. Začínáme tradiční japonskou stravou z ostrova Okinawa.
Biohacking: Tradiční okinawská strava pro dlouhověkost
Enjoy
Nový, horší lepek
Celiakie je nejčastější onemocnění spojené s konzumací lepku ve stravě. Nejedná se doslova o alergii na lepek, je to autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém reaguje přítomnost lepku v organismu. Zvýšení počtu „bezlepkářů“ v posledních desetiletích je způsobeno lepšími způsoby diagnostikování v medicíně, kdy více pacientů se o své nemoci dozví a její symptomy tak mohou být léčeny.
Počet nemocných se ale zvýšil i fakticky. Jedním z důvodů je změna struktury lepku, což je protein vyskytující se ve výše zmíněných obilovinách, v nově šlechtěných druzích pšenice. Tato změněná struktura se stala více „alergizující“ než v tradičních odrůdách, jako je jednozrnka, dvouzrnka či špalda. Člověk s již vzniklým onemocněním reaguje i na tyto staré druhy pšenice, ale pokud jsme zdraví a chceme snížit zátěž lepkem, může být jednou z cest konzumace těchto alternativ.
Ořechy ráno, ořechy v poledne, ořechy večer, ořechy do každého jídla. Nepřiberete po nich ani gram, navíc pomáhají ke zlepšení fungování organismu. Na co jsou dobré „vlašáky“, na co mandle a proč má smysl jíst „lískáče“?
Biohacking: Zázračné ořechy. Opravdu jsou na nervy, ale umí mnohem víc
Enjoy
Výhody celozrnné mouky
Druhou cestou může být omezení potravin vyrobených z obilnin obsahujících lepek ve stravě. Každodenní množství konzumovaných obilovin ve formě pečiva a dalších potravin ze zejména bílé pšeničné mouky nyní již po generace může také sehrát roli při vzniku těchto onemocnění. I pro zdravého člověka je snížení poměru moučných potravin ve stravě ve prospěch konzumace přirozených zdravých potravin přínosem pro zdraví.
Populární radou je také zaměření se na celozrnné výrobky z obilnin na úkor těch z bílé pšeničné mouky. Celozrnná mouka je vyrobená ze zrn, u kterých je ponechán vnější obal, který obsahuje drtivou většinu minerálů a vitamínů a také vlákninu a další mikroživiny.
Borůvky, jahody, maliny, brusinky, rybízy, ostružiny, angrešt, brusinky, mochyně, moruše, bezinky a arónie. To jsou bobuloviny naší zeměpisné šířky. Pomáhají proti stárnutí a ještě se po nich netloustne. 
Biohacking: Bobuloviny jsou pokladnicí mikronutrientů
Enjoy
Zkuste jiné obilí
Protože obiloviny tvoří pro mnoho lidí velkou část každodenní stravy, můžeme kromě těch standardních zkusit zařadit do jídelníčku další méně známé či používané druhy. Tradiční českou obilninou je proso a z něho jeho oloupáním vyrobené jáhly. Jáhly lze konzumovat na sladko i na slano zapečené jako jahelník či jako náhrada rýže. Jáhly jsou bohaté na flavonoidy a obsahují vitamíny skupiny B, vápník, železo a fosfor.
Další tradiční českou obilovinou je pohanka. Má vysoký podíl fytochemikálií, je významným zdrojem rutinu, které posiluje cévy. Dále obsahuje mangan, hořčík, fosfor a měď. Obsahuje také více rostlinných bílkovin, než většina zrnin a obsahuje dvě nezbytné aminokyseliny – lysin a arginin, které jsou množstvím v rostlinných potravinách poměrně málo zastoupené. Tyto vlastnosti pohanku řadí mezi superpotraviny a její pravidelná konzumace podpoří zdraví srdce, trávícího systému i metabolismu. Pohanka se dá jíst ve formě uvařených zrn jako příloha či jako vločky k snídani. S pohankovou moukou se dobře peče, pro výraznou chuť je vhodné ji smíchat s některými druhy neutrálních mouk.
Chcete žít déle a kvalitněji? Sledujte seriál Biohacking nejen o trendech ve stravování
Čirok a amarant
Dalším zajímavým zrnem vhodným pro zařazení do zdravého jídelníčku je čirok. V dnešní době se pěstuje zejména v zemích třetího světa, najdete ho ale i v české zdravé výživě. Je to obilnina s daleko nejvyšším podílem antioxidantů vůbec a vysokým obsahem vitamínů a minerálů – hořčíku, mědi, vitamínů B1, B2 a B6, selenu a fosforu. I přesto, že má lehce nasládlou chuť, má nízký glykemický index, jeho konzumace tedy pomáhá při ohrožení onemocněním cukrovkou.
Jako další obilovinu k vyzkoušení doporučujeme amarant. Je bohatý na mangan, hořčík, fosfor a železo. Obsahuje také látky, které snižují zánět v těle a tím tak pomáhají při prevenci chronických onemocnění jako je rakovina a kardiovaskulární choroby. Oba tyto druhy obilnin lze přidávat při pečení k dalším druhům mouk či se dají používat při vaření podobně jako rýže.
Jak se stravovat, když cvičíte, je populárním tématem asi i proto, že jde o záležitost velmi individuální a specifickou. Jakým způsobem, jak rozmanitě, jak často a v jaké intenzitě cvičíte, v jaké jste právě fyzické kondici, zdravotním stavu, věku, či zda máte nadváhu, zvláštní fyzické či psychické nároky - to vše a mnohem více v tom hraje roli. Univerzální návody mohou někomu zafungovat, ale většině těžko. Právě proto, že jsou obecné. Cílem biohackingu je vždy individualizace jakýchkoliv strategií, které chceme na vylepšení svého života použít. Nejlepší taktikou je tedy se poradit na místech k tomu určených, kde člověku poradí na základě individuálních potřeb a preferencí.
Biohacking: Jak správně jíst při cvičení a čeho se vyvarovat
Enjoy
Pět jídel denně či vynechat snídani? Ne, zase je všechno jinak, dvě a půl jídla denně stačí, cituje dnešní díl seriálu Biohacking, který se věnuje dietám, nový způsob stravování pro dlouhověkost. 
Biohacking: Znáte pescetariánství? Je to strava dlouhověkosti
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
