Probiotika jsou podle definice organizací OSN „živé mikroorganismy, které při podávání v přiměřeném množství přinášejí hostiteli zdravotní prospěch“. Podporují totiž populaci organismů, které nám osídlují kompletní trávící systém včetně ústní dutiny, kůži a nehty, genitálie, nosní dutinu a oči. Tedy místa, která jsou přímo spojena s vnějším prostředím. My lidé s nimi žijeme v symbióze, kdy jim poskytujeme hostitelské prostředí a ony nám na oplátku řadu zdravotních benefitů.

Nejdůležitější suplementace probiotiky a pro většinovou populaci již i masově doporučovaná lékaři je při léčebné kúře antibiotiky. Princip působení těchto léků je eliminace bakterií v našem těle, přičemž právě tato léčiva nejsou schopna selektivně zhodnotit, které bakterie jsou ty prospěšné a které ty nebezpečné. Proto brát doplňky stravy s probiotiky, které obsahují kmeny spřátelených bakterií je dobrou strategií pro obnovení střevní mikroflóry po bakteriálním onemocnění.

Biohacking: Mořské řasy chrání játra a pomáhají hubnout

Enjoy

Pravidelná konzumace mořských řas má pro tělo blahodárné účinky. Ale pozor na dávkování. Řasy předcházejí ucpávání cév, obezitě a zlepšují profil cholesterolu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Naše těla jsou osídlena miliardami těchto bakterií. Známý je fakt, že jich je průměrně více, než máme buněk v těle, takže dá se s nadsázkou říci, že jsme složením více bakterie, než člověk. Existují stovky druhů bakterií, ale početně připadá drtivá většina na asi 30-40 kmenů. Ale i málo početně zastoupené kmeny mohou mít velký efekt při udržení zdraví na různých úrovních. Třeba celkem nedávno objevený druh Akkemansia muciniphila, který je v mikrobiomu průměrně zastoupen asi 3-5 procenty, je například přítomen ve flóře metabolicky a tedy i váhově zdravých lidí.

Řada lidí, která má problémy s váhou, nemusí mít zmíněnou Akkemansii ve střevech vůbec. Novou a ještě spíše kontroverzní terapií je transplantace střevního mikrobiomu od zdravého člověka nemocnému. Tato strategie prošla studiemi s velkými úspěchy, je to v podstatě suplementace prospěšnými probiotiky, jen z druhé strany trávícího traktu. Zatím se používá pro lidi postižené těžkými střevními problémy, jako Crohnova choroba či ulcerózní kolitida či při infekcích těžko vymýtitelné nebezpečné bakterie Clostridium difficile. Úspěchy se při této terapii zaznamenávají i při snižování váhy a léčení metabolického syndromu.

Biohacking: Proč Afričané a Asiaté neumějí jíst mléko a sýry a jak vzniká intolerance

Enjoy

Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce. Co s tím, se dočtete v dnešním díle seriálu Biohacking o potravinách.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Spřátelené mikroby můžeme dále kromě probiotik podpořit i prebiotiky, což je vlastně potrava našeho mikrobiomu. Tím, že jim dodáme tuto specifickou stravu, rychleji a efektivněji se rozmnoží a vytlačí škodlivé mikroorganismy, které máme v těle přítomné také. Prebiotika jsou speciální druhy vlákniny: oligosacharidy. Ty nejvíc běžné jsou fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacharidy (GOS), glukooligosacharidy (α-GOS)a inulin. Nejlepšími zdroji prebiotik je syrová zelenina - například syrový pórek, topinambury, česnek, cibule či čekanka a z ovoce jsou to jablka. Pomohou také obilniny jako quinoa a ovesné vločky.

Střevní mikrobiom významně podporují také uvařené a následně vychladnuté brambory. Obsahují totiž značné množství takzvaného rezistentního škrobu, po jehož konzumaci z něj bakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které dále fungují jako prebiotika. Jsou tedy nezbytné pro zdravé trávení, ale mají také řadu dalších zdraví podporujících funkcí v celém organismu, včetně snižování krevního tlaku a zmírnění zánětu přímo ve střevech i v celém těle, což zase chrání proti civilizačním chorobám. Samotný rezistentní škrob působí proti snížené citlivosti na inzulín a tím předchází rozvoji cukrovky druhého typu. Kombinace prebiotik a probiotik v doplňcích se souhrnně nazývá synbiotika a terapie jimi slučuje benefity obou.

Nejlepší strategií pro průměrně zdravého našince je snažit se o celkově vyvážený jídelníček, který již z podstaty bude zahrnovat probiotika a prebiotika. Probiotika jsou nejvíce obsažena ve fermentovaných potravinách, jako kefír, jogurty, kombucha, kysaná zelenina jako zelí a kimči, fermentované sójové výrobky jako tempeh a miso. Probiotika v kapslích můžeme využít pro zvýšení imunity a zlepšení trávení, ale i pro vylepšení stavu kůže či nálady. Protože mikrobiom v našich střevech je spojen s mozkem pomocí osy mozek-střeva, vhodně zvolená kvalitní probiotika mohou podpořit i zdraví mozku.