Biohacking: Proč Afričané a Asiaté neumějí jíst mléko a sýry a jak vzniká intolerance

Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce. Co s tím, se dočtete v dnešním díle seriálu Biohacking o potravinách.
Mléčné výrobky jsou pro většinovou populaci naprostý základ jídelníčku. Mléko, sýry, jogurty, máslo, smetana, tvaroh a další výrobky převážně z kravského mléka mají v naší západní stravovací kultuře dlouhou tradici. V posledních desetiletích vyvstává otázka, podobně jako s lepkem v obilovinách, nakolik jsou tyto potraviny vhodné pro lidskou výživu. Přibývá totiž stále více alergiků- a to jak na mléčný cukr, tak na mléčnou bílkovinu. Jde o dvě rozdílné situace, které se ovšem mohou obě objevit u stejného pacienta najednou. Devět z deseti alergií na jídlo je způsobeno pouze osmi potravinami a kravské mléko jich způsobuje ze všech nejvíce.
Jak vzniká intolerance
Laktóza je cukr, který se nachází v mléce a v mléčných produktech z něj vyrobených. Aby bylo možné laktózu správně strávit, produkuje tenké střevo enzym zvaný laktáza, která rozkládá laktózu na cukry glukózu a galaktózu. Pokud se však schopnost těla vytvářet laktázu sníží, vzniká intolerance laktózy. Většině populace se tvorba laktázy s věkem snižuje, což je jasné znamení, že evoluce počítala s příjmem laktózy v životě člověka pouze v dětství. Odhaduje se, že v evropské populaci je postiženo intolerancí laktózy 5 až 15 procent populace, ve východní Asii a Africe je to mezi 65 až 90 procenty. V raném dětském věku je vzácná, zhruba do čtyř let věku vytváří tělo standardně dostatečné množství laktázy, protože se počítá s možností celodenního kojení.
Působit zdravě a vypadat dobře, je jedním z cílů všech lidí. Biohackerů zvlášť. Zde je několik důležitých rad, které opravdu fungují.
Biohacking: Zdravě žijící lidé jsou krásnější. Má to vědecké důvody
Enjoy
Tvorba laktázy v těle je čistě individuální záležitostí a někteří lidé nemají žádné příznaky, jako je plynatost, bolest spodní části břicha či průjem. Někteří mají příznaky mírné, ale řada alergiků má závažné obtíže, které stěžují každodenní život. Tradiční postupy, jak si ulevit od příznaků jsou vynechání mléčných výrobků vůbec či alespoň těch s laktózou, což zmírňuje symptomy, ale samozřejmě tvorbu laktázy to nezvyšuje. Pokud máme problémy s trávením laktózy, lze laktázu občasně konzumovat v tabletách. Výzkumy uvádějí, že většinově není nutné se mléčných výrobků zcela vzdát, zejména pokud jsou konzumované v průběhu dne v malých dávkách, většina totiž vytváří alespoň malé množství enzymu laktázy. Fermentací se množství laktózy v jídle snižuje, například ve většině tvrdých sýrů je jí minimum.
Naopak hodně je v tvrdých sýrech mléčných bílkovin, na které pak může vzniknout alergie. Ta vzniká většinou v dětství po zavedení mléčných výrobků na bázi kravského mléka. Množství pacientů s touto diagnózou se v posledních desetiletích zvyšuje, a to díky přesnější diagnostice této alergie a také kvůli omezování kojení a zavádění kojeneckého mléka a příkrmů na bázi kravského mléka. Příznaky takové alergie se objevují zejména při trávení, ale také na kůži ekzémy a vyrážkami a při dýchání rýmou či chronickým kašlem.
Pozor na růstový hormon
I při absenci alergie a intolerance na mléčné produkty můžeme pociťovat nevýhody z jejich konzumace. Zkušenosti mnohých dokládají, že vzdát se mléčných výrobků může znamenat méně zánětu v těle. Můžeme si tak pomoci s kožními potížemi jako jsou ekzémy a akné, trávícími problémy různého rázu, i snížit zátěže plísněmi a kvasinkami. Biohackeři doporučují konzumovat zejména fermentované výrobky z mléka, jako kefír, jogurty a menší množství sýrů, pokud jsme je schopni tolerovat. Podporují tak totiž tvorbu spřátelených bakterií ve střevech, které nám pomáhají při trávení a podporují správnou funkci imunitního systému.
Mléčné výrobky obsahují na množství kalorií nejvyšší množství růstového faktoru IGF-1, jehož vysoká hladina v organismu je spojena s vyšším výskytem vzniku rakoviny. IGF-1 funguje v organismu proti apoptóze- smrti buněk- což může podpořit růst tumorů. IGF-1 je nutný v období růstu- a to zejména telete, které roste opravdu rychle, v případě kravského mléka. Což je v tomto případě výhoda, ale každodenní konzumace vysokých dávek v dospělosti může mít negativní vliv na zdraví a dlouhověkost člověka.
Alternativou tak často konzumovaných výrobků z kravského mléka mohou být mléka jiných savců- většinou kozí či ovčí, mají totiž jiné složení, bližší složení lidského mléka. Populární alternativou jsou také rostlinná mléka, která v řadě jídel nahradí krémovou texturu mléka živočišného.
Listová zelenina patří mezi nutričně nejbohatší druhy potravin v poměru ke kalorické zátěži. Je tedy vhodná pro konzumaci při hubnutí, protože díky vysokému obsahu vlákniny a mikronutrientů zasytí a také není potřeba nijak omezovat konzumaci. A čím zbarvenější zelenina, tím více prospěšných látek obsahuje.
Biohacking: Člověk je zvíře závislé na salátech. Tedy, měl by být
Enjoy
Sen o věčném mládí a životě nabral materiální podobu. Trh s výzkumem stárnutí a oddálení smrti se rychle zvětšuje. Investují do něj známí miliardáři.
Stárnutí je humanitární katastrofa, řekli hoši ze Silicon Valley a začali hledat lék proti smrti
Leaders
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.