Bílkoviny jsou dnes populárně popisovány jako bezvýhradně pozitivní živina, která je neškodnou alternativou „zlých“ tuků nebo sacharidů v jídle. Biochemická pravda je ale trochu jinde. Co se stane, když lidé jedí příliš moc proteinu?

L-methionin nebo také metionin, je esenciální aminokyselina, která se v těle používá k tvorbě bílkovin a peptidů. Nachází se v mase, rybách a mléčných výrobcích, ale i v ořeších a obilovinách. Nejvíce je jí zkrátka v potravinách, které mají vysoký podíl bílkovin.

Oproti dnes tak populárnímu názoru na bílkoviny, jako na bezvýhradně pozitivní živinu, která je neškodnou alternativou „zlých“ tuků nebo sacharidů v jídle, je biochemická pravda trochu jinde. Není totiž známý fakt, že proteiny nejsou palivo, z kterého se v organismu za standardního režimu vytváří energie. Bílkoviny jsou stavební jednotky všech tkání a člověk je nezbytně potřebuje. A to zejména v období růstu, při rekonvalescenci a při náročné fyzické aktivitě. Bílkoviny přijímané stravou jsou složeny z 20 našemu organismu přístupných aminokyselin. Polovinu z nich jsme nuceni pouze přijmout stravou, tělo je není schopno vyrobit.

Biohacking: Proč je japonská kuchyně tak zdravá? Stojí za tím látka zvaná PQQ

Enjoy

Pyrrochinolinchinon (PQQ) je nepříliš známá, ale přitom důležitá sloučenina, funkcemi podobná vitamínům. Je nezbytná pro správnou funkci buněk a dobré zdraví a tělo ho samo zároveň neumí vyrobit. V současné době se však za vitamín nepovažuje a patří do skupiny růstových faktorů. Získávat jej lze ze stravy, zejména z fermentovaných potravin.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Avšak tělo je velmi výkonné v recyklaci bílkovin již použitých v tkáních a fakticky jich externě přijmout potřebuje daleko méně, než je dnes hojně propagováno a než kolik se jich v moderní stravě každodenně konzumuje. Když jich je příliš mnoho, může to mít nepříjemné dopady- poruchy homeostázy kostí a vápníku, poruchy funkce ledvin, zvýšené riziko rakoviny, poruchy funkce jater a urychlenou progresi ischemické choroby srdeční.

Kolik proteinu jíst? 

Denní doporučené množství konzumace bílkovin je 0,8g/kg váhy dospělé osoby, 1,5g/kg u dítěte a 1g/kg u mladistvého. U 70 kilového dospělého by to mělo být 56g bílkovin denně, což činí zhruba 250 kilokalorií a tedy tvoří pouze asi 10-15% celkového denního kalorického příjmu. Na tomto příkladu lze tedy vidět, že nelze konzumovat zdraví prospěšné množství proteinů jako náhradu za sacharidy a tuky. V Česku je průměrná konzumace na osobu cca 85g na osobu a den.

Za určitých podmínek tělo umí z proteinů vytvořit čistý cukr glukózu, kterou pak používá pro tvorbu jednotek energie ATP v mitochondriích v buňkách. Tento proces se nazývá glukoneogeneze a je to až o třetinu méně efektivní reakce v porovnání se získáváním glukózy ze stravy přijatých sacharidů. Rozbíhá se v případě nedostatku jídla, různým způsobem ochuzené stravy či půstu, nebo při striktní low carb dietě- zkrátka v situacích s výrazně sníženým vnějším příjmem sacharidů. Část aminokyselin- mezi ně patří i methionin- se řadí k těm, které lze ke glukoneogenezi využít. Tento proces je ale evolucí míněn jako nouzová strategie, která je k dispozici pro přežití organismu a ne jako každodenní životní styl určený k zachování dlouhodobého zdraví.

Vegani ho mají moc a low carb milovníci málo. Hlídejte si mangan

Enjoy

Zvláště mozek je velmi citlivý na vyrovnanou hladinu manganu, neboť kromě nedostatku i přebytek manganu způsobuje problémy, a to zejména neurologické dysfunkce.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Existují studie, které zkoumají fakt, že omezením methioninu ve stravě je možné „vyhladovět“ rakovinné nádory. Je to tím, že methionin významně podporuje angiogenezi, což je tvorba nových cév. To jako vyživovací strategii potřebují právě tumory pro své přežití. Na zvířecích případech bylo dokázáno, že zvířata s nejvyšší koncentrací methioninu v organismu mají nejkratší život. Opačný přístup je tedy nyní zkoumám také jako strategie dlouhověkosti.

Methionin je jako ostatní aminokyseliny součástí proteinů a tedy v přílišném množství může škodit, ale v případě kaloricky chudých či jednostranných diet lze trpět bílkovinnou deficiencí nebo i nedostatečností konkrétních aminokyselin, což se týká i methioninu. Zvýšení příjmu stravy s vysokým obsahem methioninu může prospět například mozku- v případě Parkinsonovy choroby či při odvykání drog. Časopis Journal of Neuroscience provedl studii na potkanech závislých na kokainu zjistil, jak může methionin ovlivnit návykové vlastnosti této drogy. Když byl subjektům podáván methionin, blokoval účinky kokainu, takže byl méně návykový než bez přidaného methioninu. Může to naznačovat, že L-methionin může pomoci těm, kteří se snaží o abstinenci tím, že pomalu snižuje účinky a pomáhá zbavit se závislosti nebo dokonce pomáhá závislosti dokonce předcházet.

V drtivé většině případů je vždy lepší doplnit methionin stravou, než ho zvyšovat pomocí doplňků stravy. Methionin se například běžně přidává do doplňků stravy určené pro zlepšení stavu pleti či vlasů.

Biohacking: Kulturisté ho vyzkoušeli první. Glutamin ale potřebuje každý, hlavně pro zdravá střeva

Enjoy

Aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin. Pomáhají tělu vytvářet svaly, iniciovat chemické procesy, transportovat živiny a předcházet nemocem. Tělo si vyrobí jen 11 z těch, co potřebuje. Zbylé aminokyseliny je potřeba dodat tělu prostřednictvím stravy nebo doplňků.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek