Nedávno se zjistilo, že mozek vysílá signály mikrobiomu ve střevech, a současně zdraví střev může mít vliv na vyrovnávání se stresem, vznik úzkosti a deprese a obecně stav kognitivních schopností. 

Střeva jsou svojí velikostí a také funkcí zásadní částí trávícího traktu. Dělí se na dvě jasně odlišitelné části, tenké a tlusté střevo. Tenké střevo je znatelně delší než tlusté- může měřit 3-5,5 metru, tlusté střevo má cca 150 cm. Hlavním úkolem tenkého střeva je vstřebávání veškerých druhů živin a vody. Primární funkcí tlustého střeva je vstřebávání vody a elektrolytů a eliminace výkalů. V tlustém střevě totiž nejsou produkovány trávící enzymy, trávení tam tedy již neprobíhá. Z tohoto vyplývá, že pokud kvůli nemocem zažívacího traktu pacient přijde o kus nebo o celé tlusté střevo, může dále žít plnohodnotný život. U zkrácení určitých částí tenkého střeva je toto velmi problematické, protože to může vést ke stavu těžké podvýživy. O chirurgickém zkracování střev lze hovořit jako vhodné strategii v případě nejzávažnějších onemocnění, jako jsou ty zhoubné či vysoce zánětlivé, jako polypy, rakovina či Crohnova choroba. 

Biohacking: Jak vyrovnat pH žaludku na správnou hodnotu

Enjoy

Bolest žaludku je jedna z nejčastějších bolestí. Často za ni ale může něco jiného - natažený sval či jiný orgán. Pokud bolí skutečně žaludek, bývá to problém v nedostatku kyseliny chlorovodíkové, což brání funkčnímu trávení. Jak to napravit, se dočtete v dalším díle seriálu Biohacking.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Střevo však neslouží pouze k trávení: produkuje také různé látky přenášející informace do ostatních částí těla, hraje důležitou roli při regulaci vodní rovnováhy v těle a také eliminuje škodlivé látky a organismy. Těm také brání v dalším přístupu do nitra lidského těla. To je primárně zajištěno střevní stěnou, která je tvořena několika vrstvami dohromady zajišťující nepropustnou bariéru. Pokud je střevní stěna narušena, může vzniknout problém, který biohackeři vidí jako jednu z prvotních příčin řady chronických problémů- syndromu propustného střeva. Syndrom propustného střeva může stát za řadou autoimunitních onemocnění- to jsou onemocnění, která vznikají jako důsledek přespříliš aktivovaného imunitního systému. Dlouhodobě chronicky aktivované bílé krvinky mohou také přispět ke vzniku zdánlivě nesouvisejících onemocnění, jako jsou srdeční problémy, cukrovka či problémy s játry. Starat se proto o svá střeva zejména přijímáním vhodné stravy se rozhodně vyplatí. Primárním principem je konzumovat co nejpřirozenější potraviny,pokud možno v jejich původní podobě, a vyhnout se těm průmyslově zpracovaným, jako jsou uzeniny, rafinované oleje a potraviny s vysokým množstvím přidaného cukru.  

Mikrobiom a druhý mozek

Mikrobiom, což je souhrnný název pro mikroby obývající střeva, se v dnešní době stal známým a populárním pojmem. Je ve střevech zodpovědný za trávení a vstřebávání živin. Funkcí mikrobiomu objevenou celkem nedávno je ale také jeho schopnost komunikovat s mozkem- říká se mu termínem osa střevo-mozek, z anglického gut-brain axis. Toto komunikační spojení funguje oběma směry, což znamená, že mozek vysílá signály mikrobiomu ve střevech, ale také zdraví střev může mít vliv na vyrovnávání se stresem, vznik úzkosti a deprese a obecně stav kognitivních schopností. 

Biohacking: Co stojí za tajemstvím dlouhověkosti Japonců? Aminokyselina serin

Enjoy

Serin je považován za neesenciální aminokyselinu, protože tělo si ji umí vyrobit. Jako u většiny neesenciálních aminokyselin to ale nestačí pro zachování plného zdraví, je třeba ho přijmout také ze stravy. Dostatečné množství serinu je klíčové pro správné fungování mozku.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Vědecké studie ukazují, že střeva mají vlastní enterický nervový systém (ENS). To je vlastně takový „druhý mozek“, který je oddělený od centrálního nervového systému a skládá se ze dvou tenkých vrstev, v nichž se nachází více než 100 milionů nervových buněk, což je více než v míše. Tyto buňky se podílí primárně na trávení potravy, ale také nám pomáhají "cítit", co se děje uvnitř střeva a dávat zpětnou vazbu mozku, který nás pak může směřovat na lepší dietní strategii. Místo toho, abychom museli trávení řídit přes míchu do mozku a zpět, vyvinul se „mozek“ přímo v místě potřeby. Enterický nervový systém je tak složitý, že ačkoliv není vytvořen pro tvorbu myšlenek, studie naznačují, že neexistuje pouze jako způsob pro zlepšení trávení.  

Vědci zjistili, že stav střev ovlivňuje způsob, jakým člověk přemýšlí a jedná. To vysvětluje fakt, proč více než 20 % pacientů se zánětlivým onemocněním střev vykazuje depresivní chování. Jedna studie ilustrovala propojení střev a mozku na základě studia účinků probiotik na pacienty trpící syndromem dráždivého tračníku a depresí. Vědci zjistili, že u dvakrát více pacientů došlo ke zlepšení depresí, když užívali probiotika, ve srovnání s ostatními pacienty, kteří užívali placebo. Konzumace probiotik, ať už v tabletách, či v jídle ve formě například fermentovaných potravin jako zakysané mléčné výrobky, kysaná zelenina či kombucha, může být dobrou strategií, jak zlepšit zdraví střev a podpořit funkci osy střevo-mozek. 

Biohacking: Jak zvolit multivitamín, co neudělá jen „drahou moč“

Enjoy

Multivitamín. Má odpůrce i propagovatele. Co tedy říkají nejnovější výzkumy k otázce, zda soubor vitamínů a minerálů v jedné tabletce má smysl? Jsou to vyhozené peníze a výsledkem je pouze „drahá moč“, jak se často s nadsázkou hodnotí jejich benefity?

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek