Biohacking: Tradiční okinawská strava pro dlouhověkost
Jak a co jíst, aby se člověk dožil ve zdraví co nejvyššího věku? Co se jí v oblastech, kde žije nejvíce stoletých lidí? To se zkoumá v systému takzvaných Blue Zones, kterým se nyní bude věnovat seriál Biohacking. Začínáme tradiční japonskou stravou z ostrova Okinawa.
Japonsko je zemí, která je celosvětově proslulá dlouhověkostí svých obyvatel. Životní styl lidí z japonského ostrova Okinawa byl speciálně zařazen do systému Modrých zón (Blue zones), který spojuje místa na Zemi vyznačující se pevnějším zdravím a dlouhověkostí, než je běžné. Tradiční strava Okinawanů byla po desetiletí podrobně zkoumána a Okinawa byla v druhé polovině 20. století regionem s nejvyšší úrovní dlouhověkosti v Japonsku. To se změnilo v 21. století a tedy s mladší generací obyvatel, neboť tradiční stravu více či méně nahrazuje moderní západní strava, zahrnující průmyslově vyráběné potraviny. Japonsko se také v posledních dekádách potýká s vysokým počtem kuřáků, hlavně mužů, což dále snižuje dlouhověkost.
Nicméně tradiční okinawská strava, která vždy měla i v rámci Japonska svá specifika, zůstává jednou z těch nejzdravějších a nejstudovanějších na světě vůbec. Daleko více lidí se zde dožívá stovky než kdekoliv na světě a o 40 procent více než ve zbytku samotného Japonska. Tradiční japonskou stravu si asi představujeme jako změřenou primárně na rýži, ryby a fermentované potraviny. Možná překvapí, že okinawský způsob ke stravování je značně rozdílný. Zahrnuje menší množství obilovin a opravdu málo živočišných výrobků a zaměřuje se zejména na zeleninu a luštěniny.
Fialové brambory a málo jídla
Primární tradiční potravinou Okinawanů jsou sladké brambory, a to zejména jejich fialová varianta. Obsahují stejně jako ty oranžové spoustu beta karotenu a zároveň daleko více antokyanů, což je také druh antioxidantu, který chrání organismus před řadou akutních i chronických obtíží. Dále sladké brambory obsahují značné množství draslíku, který chrání srdce. Sladké brambory mohly tvořit až dvě třetiny kalorického příjmu obyvatel. Dalšími druhy konzumované zeleniny byly ředkev daikon, mořské řasy kelp a wakame, zelí, mrkev a pro nás exotické druhy jako hořký meloun, okra a bambusové výhonky.
Menší část stravy tvořila rýže, jáhly a výrobky z pšenice jako nudle. Denně se konzumovala sója v přirozeném stavu a také ve formě tofu a dalších sójových výrobků. Živočišné výrobky jako vejce, ryby a vepřové maso se konzumovaly při výjimečných příležitostech a tvořily součást okinawské stravy pouze v řádu jednotek procent. Díky vysoké konzumaci sladkých brambor, které obsahují velké množství škrobu, tvořily sacharidy v okinawské stravě cca 85 procent ze všech přijatých kalorií. 9 procent makroživin tvořily bílkoviny a 6 procent tuky. Je to tedy výrazně vysokosacharidový stravovací přístup, který nemá žádné negativní účinky na zdraví.
Pět jídel denně či vynechat snídani? Ne, zase je všechno jinak, dvě a půl jídla denně stačí, cituje dnešní díl seriálu Biohacking, který se věnuje dietám, nový způsob stravování pro dlouhověkost. 
Biohacking: Znáte pescetariánství? Je to strava dlouhověkosti
Enjoy
Odborníci poukazují, že efekt na zdraví obyvatel nehrálo jen samotné složení stravy, ale také její každodenní nízká kalorická hodnota a zároveň vysoký mikronutriční profil. Okinawané se stravovali podle hesla „Hara hači bu“, což vychází z konfuciánského učení a nabádá ke střídmosti v jídle, asi jako naše „jez do polosyta“. Připomíná tak strávníkovi jíst se zaměřením na přítomnost a s upřeným vědomím, čili v jakési formě meditace.
Pravidelné snižování kalorií ať už jako vědomá či automatická strategie dlouhověkosti je předmětem rozsáhlých debat a diskuzí ve vědeckých kruzích. Studie na nižších formách živočichů jasně dokazují rozsáhlé efekty při prodloužení života již sto let, ale například studie na primátech už tak jednoznačné nejsou. Podobně nejasné výsledky jsou i ve výzkumech na lidech. Někteří experti poukazují, že kalorická restrikce nebude samospásná v případě nevyvážené, chudé či jednostranné stravy.
Vědomě si vybrat okinawskou stravu jako stravovací přístup asi není v našich podmínkách nejlepší nápad, ale může nám dodat perspektivu, jaká strava je pro člověka prospěšná, přizpůsobená daným podmínkám. Je to ta bohatá na zeleninu a další rostlinné potraviny, které zaručují vysoký obsah vitamínů a minerálů a zároveň minimalizující průmyslově vyráběnou stravu obsahující vysoká množství rafinovaných cukrů a tuků. Nepřejídat se a přidat do každodenního života rutinní pohyb je další taktikou, jak se možná dožít sta let.
Mají vyšší obsah sacharidů než jiné druhy zeleniny. Jsou ale zdravé a nechybí jim ani mikronutrienty. Zástupci kořenových druhů zeleniny proto stojí za pozornost. Více v následujícím díle seriálu Biohacking, nyní věnovanému různým skupinám potravin. 
Biohacking: Obyčejné brambory nejsou strašák. Umí podporovat hubnutí
Enjoy
Sen o věčném mládí a životě nabral materiální podobu. Trh s výzkumem stárnutí a oddálení smrti se rychle zvětšuje. Investují do něj známí miliardáři. 
Stárnutí je humanitární katastrofa, řekli hoši ze Silicon Valley a začali hledat lék proti smrti
Leaders
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
