Jídlo chudých? Nikoliv, nová restaurace na bramborách postavila koncept
Erteple, kobzole, či zemáky. Do poloviny 17. století se brambory objevovaly pouze na stolech boháčů jako vybraná pochoutka. Až posléze se staly především jídlem chudých. Popularitu potravině pocházející z Jižní Ameriky přinesly v moderní době třeba hranolky, a že nejde jen o přílohu teď ukazuje i nový podnik na pražské Pankráci. Ten se jmenuje jak jinak než Brambory.
Hranolky, patatas bravas, bramborové tortilly, pečené brambory, brambory v polévce až po exotické recepty s chobotnicí či ceviche. „Způsobů, jak brambory připravit je mnoho,” přibližuje šéfkuchař podniku Brambory Lukáš Soukup. Z brambor tam dělají i dezerty, třeba bramborové vdolky.
V restauraci používají mnoho odrůd, prim hrají ty české, například Antonie, Bluestar, Ballerina či Laura. V menu jsou zastoupeny i německé Annabelle, holandské Agria či francouzské Celtiane.
„Brambora není jen ve vodě vařená nebo smažená příloha. Brambor jsou na světě stovky druhů a jejich chuť ovlivňuje půda stejně jako víno,” dodává David Petřík, jeden z majitelů skupiny Together.
Mají neskutečně rozmanité tvary, barvy, chuťové odlišnosti, navíc jsou zastoupeny v jídelníčcích napříč kontinenty. „Chtěli bychom v novém konceptu ukázat, že tato plodina si zaslouží pozornost,“ dodává Petřík.
Singapurské bistro dosud známé tím, že vaří nejlevnější michelinské jídlo, o svoje místo v prestižním gastronomickém průvodci přišel.
Michelinské bistro nabízelo jídlo za 45 korun, teď o prestižní hvězdu přišlo
Enjoy
Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát. 
Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
