Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu.

Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.

Pivo bude stát 70 korun. Smiřte se s tím

Zprávy z firem

Lidé v Praze letos platí v průměru za jedno čepované dvanáctistupňové pivo přes 64 korun, o devět procent více než loni. V celém Česku dosáhla průměrná cena 54 korun. A s aktuálním rozhodnutím vlády a sněmovny o zvýšení DPH u piva se cena v hlavním městě dostane přes psychologickou hranici 70 korun, varuje Asociace malých a středních podniků.

ČTK

Přečíst článek

Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části, které ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem, jsou propojené řekou Ohří.

Podle žateckého starosty Radima Laibla (ANO) je to první chmelařská krajina na světě, která získala status památky UNESCO. Právě tradice žateckého chmele je podle vedení města hlavním důvodem zápisu na seznam světového dědictví. Také předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda uvítal, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím ocenil právě památky spojené s Žateckým poloraným červeňákem. V žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.

Jak vypadal sběr chmele v minulosti? Podívejte se:

„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou,“ uvedl k zápisu Žatce a chmelařské krajiny na seznam UNESCO ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) navíc věří, že tento zápis pomůže celému regionu, mimo jiné v tom, aby už nebyl vnímaný jako špinavý a ošklivý.

Město Žatec míří k historické chvíli. Věří v zápis na seznam UNESCO

Enjoy

Město Žatec na Lounsku pevně věří v zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodne o něm výbor za týden na svém zasedání v Rijádu v Saúdské Arábii. Příběh chmele považují tvůrci nominace, kterou museli upravit, za světově jedinečný. Nominován je Žatec a krajina žateckého chmele. Město počítá s možným přílivem turistů, například parkoviště pro zájezdové autobusy už je u Chrámu chmele a piva. Povědomí o chmelařském dědictví se mezi místními daří rozšiřovat.

ČTK

Přečíst článek

Po zápisu na seznam UNESCO se chce město podle předsedy přípravného výboru Jaroslava Špičky soustředit na rozvoj infrastruktury. V plánu má vybudování centrálního parkoviště, které chybí, zlepšení značení pro turisty i zpřístupnění chmelových stezek. Chystá i marketingovou kampaň s cílem přilákat i zahraniční turisty, u kterých není povědomí o krajině žateckého chmele tak rozšířené, a s místními podnikateli se chce domluvit na dalších aktivitách. Velkého přílivu turistů, jako zažívá například Český Krumlov, se ale radnice neobává. „Myslíme si, že to bude pozvolný nárůst, který bude odvislý od naší propagace," řekl Špička.

Město usilovalo o umístění na seznam UNESCO od roku 2007, kdy bylo zapsáno na indikativní seznam. První verze nominace byla zaměřená jen na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví ji v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahovala i stále produktivní krajinu. Doplněna tam tak byla krajina chmelnic v oblasti Stekníku spolu s tamním státním zámkem. To kvitovala ředitelka NPÚ Naďa Goryczková a věří, že status světového dědictví pomůže zvýšit zájem o zámek. Jeho nová expozice podle ní v budoucnu představí i „jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem“.

RETRO: Chmelové brigády dříve neodmyslitelně patřily k létu středoškoláků. Jak probíhaly?

Enjoy

Chmelové brigády patřily mezi fenomény šedesátých let a byly pro středoškoláky zároveň také příležitostí, jak ukázat svou houževnatost a samostatnost. Není proto divu, že na ně dodnes mnoho lidí nostalgicky vzpomíná. Většina dnešních dospělých se totiž shoduje, že při nich zdaleka nešlo jen o sběr chmele jako takový, ale že prostor při nich dostávaly také četné zážitky dospívajících. Načerpejte tuto nezapomenutelnou atmosféru ve fotogalerii.

fry

Přečíst článek

Dosud posledním zápisem na seznamu hmotného dědictví z ČR byla v roce 2021 trojice lázeňských měst z Karlovarského kraje. Česko má také osm zápisů mezi světovým nehmotným dědictvím, na tento seznam naposledy přibyla loni v prosinci tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, kterou Česko nominovalo spolu s Lotyšskem, Německem, Rakouskem, Španělskem a Polskem.

Na českém seznamu uchazečů o zápis mezi památky světového dědictví jsou také mimo jiné horský hotel a vysílač na Ještědu, hrad Karlštejn, industriální soubory v Ostravě, luhačovické lázně nebo pevnost Terezín.