Zajímá nás
Český sběratel koupil Rumělkový Merkur, nejdražší známku Evropy
Unikát srovnatelný se slavným Modrým Mauriciem. Tak o Rumělkovém Merkuru hovoří filatelisté. Nyní si jej do své sbírky pořídil český sběratel. Jde přitom o jeden z pouhých dvou exemplářů, které jsou v soukromých sbírkách. Hodnota známky přesahuje částku deseti milionů korun.
Nejslavnější a nejdražší známka platná na našem území, tzv. Rumělkový Merkur, se nově nachází v české sbírce. Hodnota této rakouské známky podle znaleckého posudku přesahuje deset milionů korun. Konkrétní cena transakce stejně jako nový český majitel zůstávají tajemstvím. Jedná se o světový unikát, kterým se dnes mohou chlubit pouze dva soukromí sběratelé na světě.
Hodinky, veterány, whisky. Podívejte se na luxusní sběratelská aktiva
Rumělkový Merkur patří mezi nejdražší a nejvzácnější známky celého světa a současně je nejdražší „základní“ známkou Evropy.
„V top filatelii tak jde o podobně ikonickou položku jakou je Modrý Mauricius. Vůbec poprvé v novodobých dějinách se tato známka dostává do soukromé tuzemské sbírky. České filatelii tak Merkur přinese mimořádnou prestiž v očích světové filatelistické komunity,“ říká David Kopřiva, který obchod zprostředkoval.
Největší unikáty českých filatelistických sbírek se v tomto týdnu ukazují na výstavě Poklady světové filatelie II. v pražském Obecním domě. Výstavu pořádá Prestige Philately Club Prague, jehož členy jsou nejváženější tuzemští filatelisté. Na výstavě pak jsou k vidění i některé známky hostujících členů prestižního Clubu de Monte-Carlo. Jeho ředitel a CEO aukční síně Spink Olivier Stocker se zúčastnil zahájení pražské výstavy. „Svět filatelie se v posledních letech výrazně proměnil. Vedle internetu jej mění také movití sběratelé z dálného Východu,“ prozradil newstreamu hlavní trendy ve filatelii muž, který platí za jednoho z nejlepších sběratelů známek na světě.
Když sběratel začne prodávat své známky, je to pro něj malá smrt, říká jeden z nejlepších filatelistů světa Olivier Stocker
Leaders
Pouhých pět exemplářů
Známka vyšla v roce 1856 a používala se na zasílání novin. Na světě se dodnes dochovalo jen pět exemplářů, které prošly poštou. Z toho se aktuálně pouze dva kusy nachází v soukromých sbírkách. Další dva vlastní instituce, jeden kus zůstal neznámo kde. Do české sbírky nyní zamířil nejkvalitnější ze všech známých exemplářů.
Na trhu se rumělkový Merkur objevuje velice zřídka. Poslední známý obchod se uskutečnil před 15 lety v Rakousku, kde byl jeden z exemplářů prodán dokonce za částku přesahující půl milionu euro.
Bůh Hermes
Hlavním motivem těchto známek je hlava řeckého boha Herma, v Římě známého jako Merkur, posel bohů. V polovině 19. století ještě nebylo zvykem zoubkování a známky se pro oddělení od sebe stříhaly, a tak je tomu i u Merkurů. Rovněž se na nich nenacházela cena ani označení vydávajícího státu.
Existuje několik variant Merkuru, které se na první pohled liší především barvou. Mezi nejběžnější patří Merkur modrý, protože se lepil přímo na noviny, které se celkem často dochovaly. Vzácnější jsou žluté a růžové Merkury, které se používaly pro větší počty výtisků, nejméně se pak dochovalo variant rumělkových. Ty v roce 1856 nahradily původní merkury žluté a také se lepily na balíky 10 výtisků novin a po roztržení se vyhazovaly, a patří tak mezi první desítku nejdražších známek na světě.
Již tento pátek a v sobotu se v pražském hotelu Olympik sejdou sběratelé všeho druhu. Uskuteční se tu další vydání jarního veletrhu Sběratel, kde si budou moci koupit vysněné bankovky, mince, známky, drahé kameny i další sběratelské kousky. „Máme mezi obchodníky dobrou pověst a jak vám řeknou kdekoliv v zahraničí: ‚Češi pořád ještě nakupují.‘ Možná ne za tolik jako sběratelé v západní Evropě, ale o to náruživěji a častěji,“ říká v rozhovoru pro byznysový portál newstream.cz ředitel veletrhu Sběratel Jindřich Jirásek.
Šéf veletrhu Sběratel Jirásek: Na vzestupu jsou nyní bankovky. Kupují je mladí
Enjoy
Filatelie na vzestupu
Popularita filatelie je v posledních letech na opětovném vzestupu. Hovoří o tom rostoucí maximální ceny dosažené na aukcích, ale také soukromé prodeje mezi sběrateli. Zároveň se i v České republice množí akce, na kterých nejlepší tuzemští i zahraniční sběratelé představují části svých sbírek. Patří k ní například výstava Poklady světové filatelie, jejíž druhý ročník proběhl vloni na podzim. Navštívil ji mimo jiné ředitel prestižního filatelistického Clubu de Monte-Carlo Olivier Stocker.
„Svět filatelie se v posledních letech výrazně proměnil. Vedle internetu jej mění také movití sběratelé z dálného Východu,“ uvedl tehdy pro newstream.cz. Zároveň poradil, jaký je nejlepší přístup ke sbírání známek. „Vždy říkám: nesbírejte kvůli penězům. Tím nezbohatnete. Ale když budete dobrými sběrateli, jako vedlejší produkt může být růst hodnoty sbírky. A to klidně i výrazný, když například začnou růst nové trhy a vy budete mít dobrou sbírku tamních známek. Ale dělejte to kvůli vášni, potěšení, kvůli setkávání se se zajímavými lidmi, kvůli historii.“
Ve dvaceti letech emigroval Jan Bejšovec do Švédska. A tam se mu podařilo nakoupit grafiky od věhlasných umělců typu Salvátora Dalího či Andyho Warhola. Tím vznikl základ sbírky, která je jeho celoživotní vášní. To ostatně pozná každý, kdo vstoupí do jeho bytu na Smíchově. Uvítá vás socha Jaroslava Róny, v hlavních pokojích pak jsou ve vrstvách desítky pláten především klasiků 20. století. Ale nejen jejich. „Rád si kupuji obrazy nevýznamných autorů, které považuji za významné. Třeba surrealistický obraz Mertlíka nebo Rambouska, od něhož mám expresivní malbu boxerů v ringu z 20. let 20. století. Také by si asi žádný ‚seriózní‘ sběratel nepověsil dílo Jaroslava Gruse, ale já tady mám jeho fantastické plátno z roku 1932,“ říká Jan Bejšovec, který část své sbírky a sbírky svého syna Johana představuje v galerii Magnus Art v sídle J&T Banky.
Jan Bejšovec: Doby, kdy jsem na aukcích soutěžil s Vladimírem Železným, jsou pryč
Leaders
Sociální sítě se vyvíjejí. Facebook dnes vypadá úplně jinak než na konci první dekády tohoto století. Instagram také prošel ohromnými změnami. Řada sítí, které měly klidně i desítky milionů uživatelů, upadly v zapomnění a umřely. Dramatickou proměnou prochází také Twitter, který se pod novým vlastníkem dokonce postupně přejmenovává na X. Změna názvu je ale tou nejméně problematickou změnou. Twitter se v posledních měsících stal děsuplným místem.
Stanislav Šulc: Muskův Twitter už nestojí za nic. Mix porna a fašismu jen likviduje společnost
Názory
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
