Chce Trump dobýt i Mars? Časově to jaksi nevychází
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
Prohlášení Donalda Trumpa bývají nejasná. Už na předvolebním shromáždění v pensylvánském městě Readingu loni v říjnu řekl: „Povedeme svět ve vesmíru a dosáhneme Marsu před koncem mého volebního období.“ Jeho nynější volební období skončí 20. ledna 2029.
Jenomže se nezmínil, kdo že to Marsu dosáhne – přistanou tam astronauti, anebo další americký robotický přístroj?
Nyní při inauguraci už mluvil o astronautech, kteří vlajku na Mars dopraví. Tentokrát však zase neřekl, kdy to bude. Podle jeho formulace se to může stát až kdovíkdy po jeho odchodu z funkce.
Trump ve svém projevu zopakoval svá hlavní témata z voleb. Těmi jsou zastavení nelegální migrace, boj proti inflaci, boj za nižší ceny energií, konec green dealu, změnu obchodní politiky a deregulace ekonomiky. 
Trumpův inaugurační projev: dva stavy nouze a konec Green Dealu
Názory
Vlajka zapíchnutá robotem se nepočítá
Na Marsu už úspěšně přistálo jedenáct robotických misí, pokud započítáme mezi úspěšné i sovětskou sondu Mars 3, která v roce 1971 jako úplně první dosedla, ale fungovala jen 110 sekund a odeslala pouze nekvalitní šedý snímek. Dalších devět robotických misí bylo amerických a jedna čínská.
Jiných deset misí selhalo, naposledy v roce 2016 evropsko-ruská sonda Schiaparelli. To dosvědčuje, že dostat se na Mars není žádná legrace.
Nicméně je jasné, že pokud dopraví Američané na Mars dalšího robota, bude to jistě na chlubení, ale přece jen už to nebude moc originální. Opravdový technický, vědecký a také reklamní (což je dnes nejdůležitější...) průlom bude přistání lidí.
Plány miliardáře Elona Muska na osídlení rudé planety by mohly se zvolením nového amerického prezidenta získat nový impuls.
Všichni na Mars. Trumpovo vítězství může povzbudit Muskův sen
Leaders
Startovací okna po 26 měsících
Kdyby chtěl prezident Trump vidět Američany na Marsu ještě za své éry, tak času moc nemá. Zdánlivě to jsou čtyři roky prezidentské funkce, ale ve skutečnosti mnohem méně.
Země i Mars totiž obíhají Slunce po drahách, které se pravidelně přibližují a zase vzdalují. Pro představu: když je Země k Marsu úplně nejblíž, potřebovalo by světlo na překonání vzdálenosti mezi nimi tři minuty; když je nejdál, trvalo by to světlu 22 minut. (Světlo ze Slunce na Zemi letí osm minut.)
Mezi těmito planetami se tedy dá cestovat jen v době, kdy k sobě mají blízko. Kosmická loď musí odstartovat ze Země tak, aby přiletěla na vypočítané místo, kam mezitím doputuje i Mars. Zpravidla jí cesta trvá šest až devět měsíců. Cesta by mohla být i kratší, ale to by musela těžká loď s lidskou posádkou mít supervýkonné motory pro svůj pohyb, a takové ještě nebyly zkonstruovány.
Doba, kdy se k sobě obě planety dostávají do pozice, že se mezi nimi dá uskutečnit let, nastává jednou za 26 měsíců a trvá několik týdnů. Jedno takové okno proběhlo loni, příští bude koncem roku 2026 a poté na přelomu let 2028 a 2029.
Představa, že Američané poletí na Mars příští rok, je nerealistická. Na to nejsou připraveni. A stihnout se zřejmě nedá ani konec roku 2028. To by musely přípravy neskutečně šlapat. Ale ani tak by astronauti nestihli zapíchnout vlajku na Marsu dřív, než Donald Trump odejde z úřadu.
Ledaže by se konstruktérům bleskově podařilo sestrojit úplně nový motor pro meziplanetární lety a další zázraky. Anebo že by Donald Trump dokázal změnit dodatek k ústavě, který zakazuje, aby prezident USA úřad vykonávat více než dvě volební období.
Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví
Enjoy
Jak se vrátit zpátky?
Prezidenta v jeho plánech na obsazení Marsu podporuje Elon Musk, jehož kosmická společnost SpaceX by k nim jistě ráda dodala techniku. K přepravě lidí na Mars by se hodil její vyvíjený kosmický letoun Starship. Ale další techniku potřebnou pro přepravu lidí vesmírem zatím nemá.
A to se zatím ještě nemluvilo o tom, co se stane s astronauty na rudé planetě. Budou se tam hromadit? Anebo dostanou možnost vrátit se domů? Avšak jak odtud odstartovat a jak tam dopravit potřebné palivo na cestu zpět, to ještě není dořešeno.
Z Marsu se zatím na Zemi nepodařilo dopravit vůbec nic, jenom poslat pomocí rádiových signálů fotografie a data. Pojízdný americký rover Perseverance tam naplnil od roku 2021 třicet titanových trubiček o velikosti doutníku vzorky nabranými na různých místech. Podle původních představ měly být dopraveny na Zemi, jenže se ukázalo, že na to americká kosmická agentura NASA nemá peníze...
Jak by se tedy financovala a kolik by stála lidská výprava na Mars a zpět? To je zatím hypotetická otázka. Jediná jistá odpověď zní, že víc, než si teď dokážeme jen představit.
Elon Musk je však podobně optimistický jako Donald Trump. V roce 2016 předpověděl, že první mise společnosti SpaceX, ještě bez lidské posádky, odstartují k Marsu v roce 2022 a letos už budou na cestě k Marsu i astronauti. No, nestalo se. Ale brzdí snad dnes nesplněné sliby někoho v (slovním) rozmachu?
