Čtyřdenní pracovní týden. Proč může být i docela škodlivý
Pracovat jen čtyři dny v týdnu nemusí být taková výhra, jak to vypadá. Zejména v situaci, kdy celková týdenní pracovní doba zůstane stejně dlouhá, jen se rozloží do čtyř dnů místo dosavadních pěti, soudí britští vědci.
V Británii se už od loňska seriózně diskutuje o schválení nové legislativy o pružné pracovní době. Nabízí možnost, že by zaměstnanci měli právo požádat o pracovní týden zkrácený na čtyři dny. Ale pozor: musel by celkově obsahovat tolik pracovních hodin jako nyní týden pětidenní, aby za něj byla i stejná mzda. Zaměstnanci by tedy pracovali každý den déle a pak měli o napracovaný den volna v týdnu navíc.
V přepočtu na nejobvyklejší české podmínky by to znamenalo, že člověk by se čtyři dny v týdnu oháněl v práci každý den deset hodin, a nebyla by v tom započítána doba na oběd.
V britském návrhu nejde o variantu, která se také experimentálně v různých podnicích ověřuje, že by totiž zaměstnanci sice pracovali čtyři dny v týdnu obvyklou pracovní dobu, ale museli by v ní zvládnout všechnu práci jako za pět dnů.
Britská vláda chystá nová pravidla pracovního trhu, která mají umožnit zaměstnancům pracovat pouze čtyři dny v týdnu, pokud si během nich stihnou odpracovat stejný počet hodin jako za pět dní. Vládní úřady tvrdí, že nechtějí zaměstnavatelům tuto praxi nařizovat, ale motivovat je jejím prostřednictvím ke zvýšení efektivity práce zaměstnanců, píší britská média.
Britové zřejmě dostanou více volna. Tamní vláda chce zavést čtyřdenní pracovní týden
Zprávy z firem
Delší víkend, míň dojíždění
Výhody britského návrhu jsou zjevné okamžitě. Volný den, ideálně ještě přilepený k víkendu, jistě není k zahození. O pětinu by se zkrátila týdenní doba na dojíždění do zaměstnání, což taky znamená víc volného času. A často by to bylo i šetrnější k životnímu prostředí. Lidé by mohli věnovat delší ucelené časové úseky dětem nebo svým koníčkům.
Dosavadní studie často citují spokojenost zaměstnanců na zatím zkoumaných čtyřdenních pracovištích. Zaměstnanci hlásí, že se jim zlepšila vyváženost mezi prací a osobním životem, snížila únava i pocit pracovního stresu.
I produktivita práce se zdá být stejná. Pravda, je tu rozdíl. V továrnách, kde se třeba vyrábějí přesně stejné odlitky, se dá vcelku snadno spočítat jejich množství a objektivně srovnat, jestli všechny vyrobené v prodloužené pracovní době splňují předepsané parametry. Zato na pracovištích, kde se odvádí spíše duševní práce, se její odvedená kvalita posuzuje podstatně subjektivněji.
Výzkumníci připouštějí, že zkušenosti ze čtyřdenního týdne ještě nejsou velké. A výsledky ovlivňuje také fakt, že zaměstnanci mívají o čtyřdenní týden zájem, takže mohou při jeho pokusném zavedení více zabrat a nehlásit případná negativa.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu? Výzkumy naznačují, že to může dávat i ekonomický smysl
Enjoy
Dlouhá práce zvyšuje počet chyb i úrazů
Jenže delší denní pracovní doba může vést k chybám v práci a není ani zrovna dobrá pro zdraví, dokazují profesoři Anne Skeldonová, Derk-Jan Dijk a Steven Lockley z britské Univerzity v Surrey.
Když pracujete příliš dlouho, přibývá chyb, které uděláte. A také nehod, jež můžete způsobit. Stává se, že vaše chápání vzájemné komunikace s kolegy a klienty se zhoršuje a vyvozujete z něj nesprávné závěry. To samozřejmě kazí dosažené výsledky. Dokonce je pravděpodobnější, že unaveni při návratu z vyčerpávající práce způsobíte nehodu.
Trojice britských vědců k tomu připomíná, že riziko pracovního úrazu je v prvních osmi hodinách práce vcelku konstantní, ale poté prudce roste. Riziko úrazu v desáté hodině práce je dokonce o 90 procent vyšší než v prvních osmi pracovních hodinách.
Osamělost a sociální izolace není „jenom“ pocit. Je to i stav, který v lidském těle zvyšuje hladinu nechtěných bílkovin, jež pak mohou vést k nebezpečným onemocněním. Tyto rizikové proteiny možná časem půjde z těla odstranit pomocí léků. Třeba zlepší naše zdraví. Ale osamělost neodstraní...
Sociální izolace ohrožuje zdraví top manažerů, seniorů i dospívajících. Pomůže pilulka?
Enjoy
Spánek trpí, a lidé s ním
Neměli bychom zapomínat ani na spánek. Pokud si lidé protáhnou o dvě hodiny pracovní dobu, ale přitom musejí vykonávat všechny ostatní činnosti každodenního života, najednou jim v daný den zbude na spánek míň času. Chybějící spánek už dodatečně nedohoní. A ke všemu: pokud ve volný den, který si předtím napracovali, dohánějí zanedbaný spánek, k čemu jim pak vlastně ten volný den je užitečný?
K tomu se přidává lékařské varování. Nevyspalost kombinovaná s akutní přepracovaností a nedostatkem pravidelného pohybu může vést k vyššímu riziku vzniku cukrovky, srdečních a cévních onemocnění, obezity a dalších chorob.
Příkladem lidí s dlouhými směnami narušujícími obvyklý spánek jsou hasiči, případně nemocniční lékaři. Hasiči v různých zemích světa (i v Česku) mívají čtyřiadvacetihodinové pracovní směny. V USA dokonce směny o délce 48 i více hodin. To samozřejmě neznamená, že by pořád pracovali. Jsou v pohotovosti, mohou spát, ale pokud vypukne požár, už se nezastaví a kmitají do úmoru.
I lékaři někdy mívají čtyřiadvacetihodinové nebo delší směny, což zvyšuje poruchy jejich pozornosti. Neboli zhoršuje pacientovy vyhlídky na dobrou léčbu.
Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.
Pracovat za stolem je o zdraví. Dá se s tím však něco dělat
Enjoy
Co bude komu vyhovovat?
Profesoři z Univerzity v Surrey proto doporučují důkladně prozkoumat, jaký vliv má delší pracovní doba na různé lidi v různých profesích. K tomu pomohou třeba chytré hodinky a další technologie pro získávání informací o spánku, fyzické aktivitě, zdravotních projevech a podobně.
„Pak bychom mohli využít matematické modely a umělou inteligenci k navrhování individuálních pracovních rozvrhů, které by byly zdravé a současně výhodně pro všechny,“ uzavírají.
