Dáte si cvrčka či potemníka? EU schválila brouky jako potravinu
Evropská unie přidala na seznam schválených potravin dva další druhy hmyzu. Podle unijního nařízení, které dnes vstupuje v platnost, se smí požívat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčkové domácí (Acheta domesticus). O dva dny později se to samé bude týkat i larev potemníka stájového (Alphitobius diaperinus).
Dalších osm žádostí o připuštění dalších druhů hmyzu unijní úřady zkoumají. Podobná pravidla už existují pro sarančata stěhovavá a larvy moučného brouka.
Hmyz je výživný a bohatý na bílkoviny
Výrobci musejí EU žádat o schválení pro každý hmyz, který chtějí uvést na trh. Pokud se hmyz používá v potravinách, musí to být označeno – název druhu musí být uveden v seznamu složek.
Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí. 
Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme
Enjoy
Hmyz je považován za výživný a bohatý na bílkoviny a je součástí běžné stravy v mnoha zemích. Může také přispět k udržitelné stravě, protože ho lze chovat relativně úsporným způsobem.
Může ale představovat riziko pro alergiky. Příslušné informace o alergiích se musejí povinně uvádět, zdůrazňuje Evropská komise.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
Enjoy
Anti-age je buzzword posledních let. Stárnou silné ročníky, takže výzkum o tom, jak zlepšit či dokonce oddálit stárnutí, jede na plné obrátky. V dalších dílech seriálu Biohacking se podíváme na poslední anti-age metody. 
Biohacking: Jak jíst, pít a nestárnout jako Francouzi
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
