Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.

Špičkový vědecký časopis Nature upozornil, že ačkoliv už se ve světě narodily „děti tří rodičů“, není jasné, jak jsou zdravé. Takto se jim říká proto, že mají v těle genetickou informaci nikoli dvou rodičů, ale tří osob. A to kvůli ochraně před některými chorobami.

Uvnitř lidské buňky mimo její jádro se vyskytují částice zvané mitochondrie. Pokud jsou pochroumané, mohou způsobit onemocnění srdce, mozku či svalů. Výzkumníci vymysleli postup, jak zabránit přenosu mitochondriálních poruch do další generace.

Z vajíčka nemocné ženy odsají jádro a vnesou je do vajíčka zdravé ženy-dárkyně, z něhož jeho vlastní jádro odstranili. Když pak vzniklé vajíčko oplodní spermií muže, vznikne lidský zárodek a narodí se dítě, v jehož buňkách je v jádře DNA matky a otce, a v mitochondriích je pak ještě genetický materiál dárkyně vajíčka (mitochondrie obsahují velmi malé množství DNA).

Britský fond CVC za miliardy získal minoritu v Babišově síti klinik FutureLife

Zprávy z firem

Britský investiční fond CVC získal podíl ve společnosti FutureLife, která je členem skupiny Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) a zaměřuje se na asistovanou reprodukci. Cenu transakce firma nezveřejnila. Týdeník Hrot dříve uvedl, že fond získá v síti reprodukčních klinik těsnou minoritu a transakce celou firmu ohodnotí v přepočtu na asi osm miliard korun.

ČTK, elz

Přečíst článek

Postup v roce 2015 povolila Británie a loni Austrálie. Podle dostupných informací se využívá také v Mexiku (kde jej uskutečňují i lékaři z USA), v Řecku a na Ukrajině. V těchto zemích neplatí jasná legislativa. Britské zdravotnické úřady na základě žádosti o svobodný přístup k informacím bez podrobností prozradily, že v Británii se takto narodilo „méně než pět dětí“. Vědcům však nejsou k dispozici srovnatelná data o celkových výsledcích této metody. Možná je skutečným průlomem, možná ještě potřebuje vylepšit.

Robot – oploditel

Pokrokem, o němž informoval časopis MIT Technology Review, je využití robotického zařízení pro vnesení vybrané spermie přímo do odebraného vajíčka.

Obvyklé oplodnění ve zkumavce (přesněji v Petriho misce) probíhá tak, že se k vajíčkům laparoskopicky odebraným ženě z vaječníků přidávají spermie, aby se mohly spojit a vytvořit embryo k přenesení do dělohy. Když se to nedaří, vnese zkušený pracovník vybranou spermii pod mikroskopem tenounkou injekcí přímo do vajíčka (tomu se říká intracytoplazmatická injekce spermie – ICSI).

Nyní se v USA už úspěšně narodily děti z metody, kterou vyvinula startupová společnost Overture Life. Spermii do vajíčka při něm vneslo robotické zařízení ovládané běžným člověkem. Měl by to být krok k úplné automatizaci postupu, což by proceduru zpřístupnilo a zlevnilo.

Otěhotnět do pětadvaceti chce málokdo

Už současná podoba takzvaného oplodnění ve zkumavce známého také pod zkratkou IVF (in vitro fertilizace) umožňuje rodičovství většině párů, které by jinak dítě mít nemohly.

Lékaři konstatují, že nejlepší biologické podmínky pro porod prvního dítěte má žena do věku 25 let. Tomu společenské souvislosti nepřejí. Třeba v Česku se průměrný věk prvorodičky šplhá ke třicítce, a překvapením nejsou čtyřicetileté matky rodící prvního potomka. Se stoupajícím věkem ženy, ale i muže, se však oslabují síly přírody. A tak rodičům pomáhá lékařská technika. Z umělého oplodnění se dnes v Česku rodí pět procent dětí a jejich podíl stoupá.

Směřují sem soukromé investice. Třeba skupina Hartenberg Holding, dnes zakotvená ve svěřenském fondu Andreje Babiše, vlastní či spoluvlastní reprodukční kliniky a s nimi propojené genetické laboratoře v ČR i v okolních evropských zemích. Česká republika patří k centrům asistované reprodukce v Evropě. Základní postupy hradí i v Česku zdravotní pojišťovny, na nadstandardní metody si klientky připlácejí.

Babišův holding posílil v reprodukčním byznysu. Koupil laboratoř v Rumunsku

Zprávy z firem

Společnost FutureLife, za kterou stojí investiční fond CVC a skupina Hartenberg ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), získala v minulých týdnech genetickou laboratoř CytoGenomic Medical Laboratory v Rumunsku. Napsal to server Hospodářských novin (HN), kterým transakci potvrdil výkonný ředitel Hartenberg Holdingu Jozef Janov. Kupní cena byla podle HN do 100 milionů korun.

ČTK

Přečíst článek

Genový test určí zdravé embryo

Významným postupem, který se už rozvíjí v běžné praxi, jsou genetické testy rodičů a embrya. Rodiče, kteří se obávají, že mohou dědičnou nemocí zatížit dítě, podstoupí genetický test. Pokud opravdu mají v genomu nebezpečné genové mutace, využijí oplodnění ve zkumavce. Vzniklá embrya rovněž podstupují genetický test, který ukáže, zde se v nich riziková mutace vyskytuje. Budoucí matce pak lékaři do dělohy implantují zárodek, jenž testem úspěšně prošel.

Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde