Zajímá nás
Do nebe nebo do pekla. Předpovídá historie zkázu umělé inteligence?
Pokud někdo bude zarytě tvrdit, že umělá inteligence je zaručeně jen bublina, můžete s klidem vypustit slova druhým uchem ven nebo vypnout zvuk. O budoucím vývoji sice víme málo, ale jako obvykle je to složitější, než se na první pohled zdá, jak uvádí i magazín The Economist.
Když na začátku týdne propadaly akciové trhy, konečně přišla chvíle pro příležitostné i pravidelné proroky zkázy, kteří mohli vítězoslavně zvolat: „Vidíte, boom umělé inteligence není nic jiného, než obyčejná bublina!“ Akcie technologických firem – Nvidia, Microsoft nebo Amazon - sice část své ceny skutečně odepsaly, ale ukazuje se, že žádný z rychlých soudů nedokáže popsat jejich aktuální situaci.
Aktuální výsledková sezona naznačuje, že po necelých dvou letech od startu ChatuGPT se miliardová investiční jízda spojená s umělou inteligencí vyčerpává. Nejvíc na to zatím doplatil Microsoft, který však spolu s výrobcem čipů Nvidia patřil k největším vítězům první vlny AI. Další fáze vývoje umělé inteligence však může přinést nové výzvy i problémy. A také nové vítěze.
AI přestává být zlatým teletem investorů. Přichází éra vystřízlivění a problémů
Money
V komentářích i na sociálních sítích se našly i přirovnání, podobně jako se třeba o bitcoinu hovoří v paralele s tulipánovou horečkou ze třicátých let 17. století, AI bývá srovnávána s dotcom bublinou z přelomu tisíciletí. Jako historik musím konstatovat, že studium historie za nás žádnou z otázek budoucnosti nevyřeší. Bohužel, jinak by byli znalci dějin miliardáři, což bohužel úplně neplatí. Z minulosti si však můžeme vzít jistou esenci, poučit se z chyb, krizí, ale i z pozitivních příkladů, a pokud možno vyztužit náš myšlenkový aparát.
A za kým jít, když chceme na ekonomické bubliny nahlédnout z historické perspektivy? Třeba, jako to udělal magazín The Economist, za polsko-americkým matematikem Andrewem Odlyzkem. Profesor z University of Minnesota má totiž kromě kouzlení s čísly další unikátní odbornost, je expertem na historii ekonomických bublin. Co jeho dílo říká o situaci umělé inteligence?
Železnice nebo dotcom? Spíš telegraf
Dalším z přirovnání, které si získalo spoustu příznivců, je paralela s „železniční mánií“, která potrápila mnoho investorů v Británii ve čtyřicátých letech 19. století. Scénář byl klasický. Nový vynález vlakové dopravy se jevil jako skvělá příležitost, akcie železničních firem rostly, investoři kupovali další a další, akcie opět rostly, pak se ale růst zastavil a trh zhroutil. Pád a oči pro pláč.
Kvantové počítače a umělá inteligence značně rozšiřují možnosti, kterými technologie usnadňují výzkum i další lidské činnosti. Jsme tedy na prahu další průmyslové revoluce? „Ještě před rokem to v Česku moc nerezonovalo. Ale od té doby se podařilo přesvědčit řadu lidí a letos na začátku roku podepsala Národní ekonomická rada vlády dokument, podle něhož je kvantum pro Českou republiku strategická oblast,“ říká Martin Švík, technologický ředitel IBM pro region severní, střední a východní Evropy.
Martin Švík z IBM: Kvantové počítače představují novou konkurenční výhodu pro státy. Přístup Česka se mění
Leaders
Profesor Odlyzko však železnice a dotcom bublinu nevidí jako ideální model pro dnešek. AI má jiné výchozí podmínky. „Železniční i telekomunikační firmy věděly již v počátcích, jak lze dosáhnout zisku: v prvním případě tím, že odvedou dopravu od jiných forem dopravy, ve druhém tím, že zastíní jiné formy komunikace a zábavy. Odhady velikosti potenciální bonanzy se ukázaly jako halucinace. Generativní umělá inteligence je jiná. Její převratný potenciál je zřejmý, ale zatím nikdo neví, jaké bude její hlavní využití a jak bude vydělávat peníze,“ uvádí The Economist.
Mnohem lépe se prý hodí jiné dva příklady – telegraf a elektřina. Od prvního jmenovaného vynálezu se v počátcích moc neočekávalo, telegrafní sítě byly nejprve stavěny kolem železnic a měly zefektivnit dopravu – podobně jako technologické společnosti přidávají AI po troškách do svých konvenčních služeb. Firmy, které se specializovaly přímo na telegrafy, to dlouho neměly lehké, ale nakonec s technologií prorazili. Spousta lidí také nevěřila v úspěch svícení elektřinou pomocí obloukového svícení – vrátila se ale společnost ke svíčkám a petrolejkám?
Co na tom, že jak telegraf, tak obloukové lampy, nakonec skončily muzeích. Telegrafy předčil telefon, mimochodem další podceňovaná technologie, obloukové lampy zase výrazně ekonomičtější Edisonova žárovka. Pointa je však taková, že budoucnost technologií se jen velmi špatně odhaduje, zejména v delším časovém horizontu. Jen těžko nahlédneme, kam se vývoj bude ubírat, zda třeba jeden vynález nezažehne jiskry dalších nápadů a inovací.
To, že roboti a další technologie připravují lidi práci, je mýtus. Pokročilá robotika, umělá inteligence (AI) a další technologie, spíše než aby nahrazovaly pracovní místa, zvyšují význam úlohy lidí. V rozhovoru poskytnutém televizi CNBC to řekl ředitel globální robotiky, mechatroniky a udržitelného balení společnosti Amazon Stefano La Rovere.
Přestaňte lidi strašit, že jim roboti kradou práci. Není to pravda, říká topmanažer Amazonu
Zprávy z firem
Nezapomenout na dlouhé období
Jeden z největších ekonomů moderní doby a držitel Nobelovy ceny Robert Solow v osmdesátých letech glosoval vývoj počítačů: „Počítačový věk je vidět všude, jen ne ve statistikách produktivity.“ Měl pravdu, ovšem pokud tehdy nevsadil na technologické akcie, tak nejspíš prodělal. Zanedlouho měla počítač každá firma a posléze i domácnost, což přineslo závratné možnosti.
I když umí úžasné věci, je AI dnes možná také do jisté míry takovou hračkou pro hrstku nadšenců, mnozí si rádi vyzkouší ChatGPT. Opravdový průlom však nastane, až - pro skeptiky jestli – se technologii naučíme využívat a zakomponujeme ji do každodenních procesů. V dlouhém období proto nemusíme být jen všichni mrtví, jak zní nesmrtelná hláška ekonoma Johna Maynarda Keynese, ale třeba i bohatí.
Magazín připomíná slova futuristy Roye Amary: „Máme tendenci přeceňovat účinek technologie v krátkodobém horizontu a podceňovat účinek v dlouhodobém horizontu.“ Zaručená odsouzení AI bubliny nakonec nemusí být vůbec zaručená. Pravda je taková, že většina z nás o budoucnosti sektoru vůbec nic neví. „S trochou štěstí bude poslední výprodej pouze srážet pěnu z vrcholu přehnaného trhu. Přesto by se investoři měli připravit na další volatilitu, protože tato slibná, ale teprve se rodící technologie nabírá na síle,“ uzavírá The Economist.
Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Tesla, Meta a Nvidia. Top technologické akcie, jimž patří dnešek i budoucnost, jak se dočtete v dalším dílu seriálu Psychologie trhu. 
Sedm statečných, co vydělává a vydělávat bude dál
Trhy
Americká společnost OpenAI, která stojí za jazykovým modelem ChatGPT, pracuje na projektu s krycím názvem Strawberry (jahoda). Jeho cílem je, aby uvažování a argumentace systémů umělé inteligence (AI) překonaly dosavadní limity a přiblížily se lidským schopnostem, informovala agentura Reuters, která se odvolává na interní dokumenty podniku a na zdroj obeznámený s projektem.
Brzy už nepoznáte rozdíl. Altman v novém projektu pracuje na tom, aby se AI přiblížila lidským schopnostem
Zprávy z firem
Jak změní umělá inteligence svět? Je chatovací nástroj ChatGPT opravdu takovou revolucí, jak by se nyní mohlo zdát? A může budoucí umělá inteligence (AI) získat vědomí, milovat nebo se dokonce mstít? Zeptali jsme se přímo u zdroje, těch, kteří se na jejím vývoji podílejí. V rámci seriálu Young Money Patrika Borýska přinášíme rozhovor s českými vědci, vývojáři a popularizátory AI Tomášem Mikolovem a Filipem Dvořákem. V Česku zřejmě není nikdo, kdo by této oblasti rozuměl víc než tihle dva. V Silicon Valley už je dobře znají. Oba založili startupy, které mají ambici posunout hranice možností umělé inteligence.
Umělá inteligence je velká věc. Co už umí a kam směřuje, odhalují experti
Money
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Richard Kadlčák: Uměle vytvořit lidskou DNA už není sci-fi. Dopady jsou ale nedozírné
Leaders
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
