Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.

Východiskem eseje izraelského filozofa a historika Yuvala Noaha Harariho o světě Donalda Trumpa je vykreslení rozporu mezi světem posledních osmi dekád, pro nějž se vžil termín „liberální“ svět, a světa, který se postupně snaží prosazovat americký prezident.

„Liberální svět má řadu filozofických východisek. Vychází z toho, že všichni lidé mají alespoň něco společného, kvůli čemu se má smysl spojovat. Nejjednodušším příkladem může být snaha potírat nemoci třeba tím, že se napříč světem sdílejí nejnovější vědomosti ve zdravotnictví. V takovém světě řada interakcí probíhá tak, že z nich mají všichni prospěch. Všichni jsou vítězi,“ píše filozof pro FT. „Naproti tomu Donald Trump vnímá svět jako hru s nulovým součtem, kdy jsou vždy poražení a vítězové.“

Svět jako mozaika pevností

Trumpova alternativa proti liberálnímu světu tak je svět roztříštěný na jednotlivé „pevnosti“. Harari doslova píše, že svět se ve vizích amerického prezidenta stává „mozaikou pevností, kde jsou jednotlivé země rozděleny vysokými finančními, armádními, kulturními i fyzickými zdmi“. „Takový svět se vzdává výhod plynoucích ze spolupráce a namísto toho Trump a jemu podobní populisté slibují více stability a bezpečnosti,“ domnívá se filozof.

Harari však upozorňuje, že taková vize řadu podstatných věcí zamlčuje nebo nedomýšlí. „Když se zbavíme všeobecných hodnot, mezinárodního práva a institucí, které dohlížejí na jeho dodržování, se budou řešit konflikty mezi jednotlivými pevnostmi?“ Odpověď není překvapivá – právem silnějšího.

Právo silnějšího psa

Mnozí komentátoři se podivují nad tím, že americký prezident v problematice války na Ukrajině velmi často zastává pozice připomínající spojence ruského režimu. Snaží se v tom hledat konspirace či ideologii, podle Harariho ale odpověď na otázku, proč Donald Trump často jedná jako Putinův muž, může být daleko jednodušší.

„V Trumpově světonázoru nehrají právo, spravedlnost, morálka ani mezinárodní právo žádnou roli. Jediné, co v mezinárodních otázkách platí, je moc. A protože je Ukrajina slabší než Rusko, musí se podřídit,“ uvádí Yuval Noah Harari. Podle něj to je nejdůležitější princip, na němž Trump chce stavět nejen v konfliktu Ruska a Ukrajiny, ale například také ve vlastních imperiálních ambicích, aktuálně například v případném zisku Grónska.

„Když slabší Dánsko odmítne podřídit se silnějším USA a Amerika bude muset Grónsko získat silou, v Trumpově logice bude za násilí plně odpovědné Dánsko,“ dodává filosof.

Problémy mozaiky pevností

Ačkoli Harari nepochybuje, že Trump své vizi naprosto věří, svět jako mozaika pevností má podle filozofa řadu problémů. První sada se týká světa, v němž silnější psi uštěkají všechny ostatní. Takový svět nevede k tomu, že větší a menší národy koexistují vedle sebe, dříve či později silnější země přepnou do imperiálního režimu, dobudou slabší a stávají se mulinacionálními říšemi. 

Druhým problémem je extrémní zaměření se na zbrojení, které nevede k hospodářskému růstu a paradoxně ani k většímu pocitu bezpečí. A pak tu je také problém, že ani nejsilnější mocnosti světa nikdy nedokážou přesně odhadnout své síly. 

„Stalo se to USA v šedesátých letech v severním Vietnamu nebo Německu a Rusku v roce 1914, kdy si obě mocnosti myslely, že válku vyhrají do Vánoc,“ upozorňuje filozof. A připomíná, že neexistuje žádná jistota, že v aktuální obchodní válce mezi USA a Čínou automaticky zvítězí mocnost Donalda Trumpa.

Svět starý a známý… a nefunkční

V závěru Harari upozorňuje, že Trumpovy vize nejsou nijak nové. Vlastně naopak. Trump pracuje na návratu světa, který lidstvo znalo tisíce let. Po druhé světové válce jej však odmítlo. A to čistě proto, aby se lidstvo vyhnulo opakování tragédiím, jakou byl například holokaust.

Trump svět kooperace nechce, nemá jej rád a je ve funkci, kdy takový svět může narušit. Podle Harariho však nedoceňuje to, že před lidstvem jsou výzvy, s nimiž si svět roztříštěný na mozaiku pevností nemusí poradit. Velká válka je jen jednou z nich, navíc ta, co známe. „Novými výzvami pak je klimatická změna a superinteligentní AI. Bez celosvětové spolupráce si s nimi lidstvo neporadí.“ A podle Harariho nebude stačit dosavadní Trumpova strategie vůči těmto otázkám, tedy že je prostě a jednoduše popře.

S Trumpovými cly přichází korupční kapitalismus, tvrdí demokraté

Money

Desítky demokratických zákonodárců varují, že obchodní agenda prezidenta Donalda Trumpa zaměřená na cla začíná rychle připomínat „zkorumpované schéma na obohacení vládních úředníků a těch, kteří jsou k nim loajální“.

fry

Přečíst článek

Dotáhne Trump mír na Ukrajině? Jednání jsou v kritické fázi, uvedl

Politika

Americký prezident Donald Trump naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

ČTK

Přečíst článek

Trumpova politika žene americké akademiky pryč ze země. Lákají je kanadské a evropské univerzity

Politika

Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.

ČTK

Přečíst článek