Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Svět není černobílý. Co je pro někoho špatné, může být pro jiného moc užitečné. Zvláště když pomůže věda – jako v tomto případě. E. coli, „plným jménem“ Escherichia coli, je bakterie, která žije ve střevech teplokrevných živočichů, včetně člověka. Co čert nechtěl, některé její kmeny jsou nebezpečné, a když se dostanou do jídla, mohou způsobit v mírném případě průjmy, v horším záněty střev a poškození i dalších vnitřních orgánů.

Do potravin se E. coli dostává zpravidla na jatkách, při dojení, ale také v důsledku hnojení polí pravým hnojem. Špatná pověst E. coli je dost rozšířená mezi Američany. Při provozování jejich národního zvyku grilovat hamburgery kouřem z dřevěného uhlí (barbecue) se jim poměrně často stává, že hamburger infikovaný touto bakterií se neprohřeje dobře. Už to způsobilo hodně neštěstí. Zkušenější grilovači tedy hamburger radši propečou do černa, čímž sice nebezpečného mikroba zničí, ale spolu s ním i chuť jídla.

O dalších aplikacích vědy v byznysu čtěte zde

V Evropě není mezi běžnými lidmi E. coli tak známá. Ale i tady vypukla před deseti lety v Hamburku dost ošklivá nákaza způsobená populárními luštěninovými klíčky. Pocházely z rostliny pískavice vypěstované z infikovaných semen dovezených z Egypta. Lékaři tehdy napočítali čtyři tisíce nakažených lidí, z nichž 53 zemřelo.

Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím

Money

Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.

Josef Tuček

Přečíst článek

Zabiják usilovně pracuje

Zato mikrobiologové mají E. coli moc rádi, protože jim slouží jako modelový organizmus pro pokusy. Miluje ji biotechnologický a farmaceutický průmysl. A měli by si jí vážit i mnozí pacienti. Například diabetici, kteří potřebují injekce inzulinu. Ten se dříve získával ze slinivek břišních odebraných na jatkách poraženým prasatům či kravám. Od začátku osmdesátých let jej ve velkých nádržích vyrábějí právě bakterie E. coli, do kterých vědci vnesli lidský gen pro produkci inzulinu. Díky tomu bakterie vytvářejí tento hormon v čisté lidské kvalitě. Dnes se ke stejnému účelu používají také geneticky upravené pekařské kvasinky a další mikroorganizmy.

Děti, kterým se netvoří dostatek lidského růstového hormonu, dostávaly v minulosti tuto látku odebranou z podvěsku mozkového zemřelých lidí. V současné době ji pro lékaře vytváří geneticky upravená E. coli. Stejně tak se díky této bakterii vyrábějí léčivé látky interferony, interleukin a mnoho dalších. Ukázalo se, že geneticky upravené E. coli mohou vytvářet i syntetický propan pro energetiku, i když postup se do praxe ještě nedostal. Tyto bakterie i některé další mikroorganizmy prostě mohou být po genetické úpravě dobrými pracanty.

Obrana „výrobní linky“ před viry

Když však do nádrží, kde bakterie snaživě produkují požadované látky, pronikne nevhodný virus (z kategorie takzvaných bakteriofágů), je to špatně – viry začnou bakterie zabíjet a za pár hodin může být biotechnologická „výrobní linka“ úplně zničená. Výzkumný tým vědců vedený Jasonem Chinem z Univerzity v Cambridgi loni publikoval postup, jak dalšími genetickými úpravami udělat bakterie E. coli odolnější vůči bakteriofágům. Britští vědci dali „svou“ E. coli k dispozici dalším výzkumníkům. A americký tým vedený Akosem Nyergesem z Harvardovy univerzity pokusy prokázal, že přinejmenším dvanáct druhů virů dokáže „obranu“ prolomit.

Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí

Enjoy

Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Akos Nyerges však nezůstal u poznání, co nefunguje. Postup britských kolegů vylepšil tak, že by se teď měl tento geneticky upravený kmen E. coli ubránit před všemi předpokládanými nebezpečnými viry. V tuto chvíli tedy mají výzkumníci pro biotechnologický průmysl mikrobiálního pracanta, který by měl vyrábět léky ještě spolehlivěji než dosud.

Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata

Enjoy

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek