Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Grónsko taje příliš rychle. Představuje to riziko pro životní prostředí

Grónsko taje příliš rychle. Představuje to riziko pro životní prostředí
Profimedia
 ČTK

V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.

Reklama

Výzkum uvádí, že velké plochy ledu nahradily od 80. let 20. století neúrodné skály, mokřady a keřové porosty. Tento vývoj tak mění životní prostředí. Analýza satelitních záznamů ukázala, že během posledních třiceti let roztálo odhadem 11 tisíc kilometrů čtverečních grónských ledovců a ledové pokrývky. Vegetace se rozšířila na více než dvojnásobek plochy, kterou pokrývala v době zahájení studie.

Alpy přišly  o rekordní množství ledovců. Kvůli extrémnímu horku a suché zimě

Alpy přišly o rekordní množství ledovců. Kvůli extrémnímu horku a suché zimě

Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.

Přečíst článek

V Grónsku téměř čtyřnásobně vzrostl počet mokřadů, které jsou zdrojem emisí metanu. Ústup ledu podle vědců způsobuje vyšší teplota vzduchu. Od 70. let 20. století se zmíněná oblast otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr.

Reklama

Existují známky toho, že zvýšená plocha vegetace má za následek další tání ledu, vyplývá ze studie. „Vidíme známky toho, že úbytek ledu vyvolává další reakce, které povedou k pokračování úbytku ledu a dalšímu ozelenění Grónska,“ poznamenal spoluautor výzkumu Jonathan Carrivick.

Vědci na základě poznatků vytvořili model umožňující předvídat oblasti Grónska, které v budoucnosti pravděpodobně postihnou „výrazné a zrychlené“ změny.

Karel Pučelík: Proč s námi alarmující klima nic nedělá?

V Dubaji se v těchto dnech scházejí politici a klimatičtí odborníci, aby zamezili dalšímu plundrování planety. Jen tak od stolu to ale nepůjde. Pro změnu je důležitá politická vůle, ale i součinnost celého světa.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.

Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.

Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly. 

Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.

O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.

Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Reklama

Související

Fyzikální chemik Jiří Dědeček

Čeští vědci mají unikátní metodu výroby metanolu. Otestujeme ji na ropných polích na Blízkém východě, říká její autor Jiří Dědeček

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme