Hostila prvorepublikovou smetánku i Masaryka. Jak se v honosné vile bydlí teď?
Vila Bianca patří k těm nejhonosnějším v Bubenči. Zatímco zvenku si udržela historický ráz, uvnitř tomu tak není. Díky rekonstrukci interiér jednoho z tamních bytů přeci jen zase připomíná 20. léta.
Vila Bianca v Bubenči se pojí hned s několika známými jmény. Ať už je to její autor, architekt Jan Kotěra, nebo její majitel, Karel Lovenstein, generální ředitel Škodových závodů.
Dům postavený v roce 1911 prošel mnoha úpravami, tou nejradikálnější v roce 2003 podle projektu nizozemského architekta Ericka van Egeraata. Vnější vzhled se po ní opět přiblížil původnímu Kotěrovu návrhu a opominul tak ten od Maxe Spielmana, dalšího předního architekta své doby, která se podepsal například pod podobu Petschkova paláce v centru Prahy.
Jak se ve vile Biance bydlí? Podívejte se na výsledek rekonstrukce do následující galerie.
Už v roce 1919, tedy necelých devět let po dokončení, honosná vila, která hostila prvorepublikovou smetánku i přední politiky včetně prezidenta Tomáše Masaryka nebo Edvarda Beneše, prošla přestavbou. Max Spielman ji zvětšil.
A zatímco zvnějšku vila jednoznačně připomíná dobu svého vzniku, v interiéru tomu tak není. Žádné dobové prvky se nezachovaly. Navíc se z luxusní vily, která původně měla sloužit výhradně rodině Lovensteinových, stal v podstatě „bytový dům“.
Rekonstrukce jednoho z bytů se ujal ateliér Komon architekti, který se moderní interiér snažil přiblížit dlouhé historii domu. Zvolili proto takové materiály, olejovaný dub nebo mosaz, které časem získají přirozenou patinu. Na slavnou historii se architekti zaměřili i výběrem solitérního nábytku.
Na atraktivním pozemku u Anežského kláštera ze 13. století se staví bytový dům určený pro nájemní bydlení. Stavba má nahradit kontroverzní projekt, který si vysloužil přezdívku „maršmeloun“. Za původním i novým návrhem stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek. 
FOTOGALERIE: Hned vedle Anežského kláštera se staví rezidence za stovky milionů
Reality
Domy s apartmánovým bydlením budou finálně dokončeny na podzim, rekonstrukce legendární funkcionalistické budovy na Barrandovských terasách ale ještě potrvá.
Prvorepublikovou smetánku na Barrandovských terasách vystřídali bezdomovci. Teď se tam staví byty
Reality
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
