Hraný film z počítače bez živých herců? Zdá se, že už brzy bude možný
Umělá inteligence zase o pořádný kus vylepšila možnost vytvářet realisticky vyhlížející videa. Budeme se díky tomu už brzy v kině (televizi, streamovací platformě...) dívat místo na živé herce na jejich uměle vytvořené protějšky? A přijdou tedy filmové celebrity o práci?
Americký průkopník umělé inteligence, společnost OpenAI, na sebe v minulých dnech opět upozornil husarským kouskem: představil program nazvaný Sora pro vytváření videa čistě na základě slovní objednávky. Na své stránce popsal i ukázal, jak taková videa mohou vypadat.
Hned jako první ukázku tam najdete video vygenerované na základě slovního zadání, podle nějž žena v určeném oblečení prochází ulicí Tokia osvětlenou neony, a to zřejmě po dešti, protože v kalužích na zemi se odráží okolí i kolemjdoucí chodci.
Toto i další představená videa jsou nejvýše jednominutová. Jsou však opravdu zatím nejdokonalejší a nejpřesvědčivější, jaká dosud s využitím umělé inteligence vznikla.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Monopol v robotické chirurgii končí. Prospěch z toho budou mít i čeští pacienti
Enjoy
Padělaná videa ohrožují společnost
OpenAI zatím program Sora nedala k dispozici veřejnosti, což je dobře. Už dnešní programy umělé inteligence umožňují vytvářet padělaná (deepfake) videa, kterým běžný divák věří. A co teprve dokáže Sora...
Političtí komentátoři už nějakou dobu zdůrazňují, že padělaná videa ohrožují fungování společnosti. Lidé se bohužel projevují jako zdatní skokani na špek. Když jim někdo na sociální síti podstrčí deepfake video „zachycující“ například známého politika, který dělá cosi nepravého, jsou ochotni uvěřit a politika zavrhnout.
Ještě se ukáže, jestli se společnost dokáže bránit a jak. Mohou pomoci nějaká legální omezení a jejich vymáhání z moci zákona? Bude možné padělky spolehlivě a přesvědčivě odhalit technickými prostředky? Dokážou konzumenti rozpoznat seriózní zdroje informací, v nichž se podvody nepěstují? Uvidíme. Zatím nic z toho neplatí.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje
Enjoy
Změny míří i do filmu
Nicméně umělá inteligence může zatím obsazovat také jiné obory. Třeba kinematografii. Ne že by se tam už nepoužívala. Stále lepší v počítači vytvořené lidské postavy jsou normální v počítačových hrách. Ale jsou i ve filmech a televizních pořadech, obvykle vložené někam dozadu.
Dokonalejší jsou digitální dvojníci. Ti vznikají s využitím snímků a záběrů konkrétního herce. Jejich kvalita záleží na tom, jak dobře na ně divák uvidí. Pokud mají mluvit nebo projevovat emoce, musí se pro počítač předem dobře nasnímat mimika jejich obličeje.
Digitální dvojníci mohou fungovat jako „kaskadéři“ zastupující svůj herecký předobraz třeba v akčních scénách. Ale uplatní se i ve filmu, v němž původní lidský vzor vůbec nevystupuje. Hraje tam, chodí, mluví a gestikuluje pouze tento avatar, a to v situacích, v nichž jeho vzor nikdy nebyl ani nemluvil.
Aby byla postava z počítače obtížně rozpoznatelná od člověka, vyžaduje vznik takového avatara spoustu strojového času.
Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.
Brusel se chystá podpořit genetické inženýrství. Chce pomoci zemědělcům i spotřebitelům
Enjoy
Relativně zvládnutelný je například loňský film do češtiny překládaný jako Indiana Jones a nástroj osudu. Jde o pátý filmový příběh archeologa-dobrodruha. Herce Harrisona Forda, nyní už ve věku 81 let, v něm počítač omladil.
Přicházejí ovšem také zprávy, že se připravuje nový film s hercem Jamesem Deanem. Ano, úplně nový. „Drobný“ detail, že se tento americký herec už v roce 1955, ve čtyřiadvaceti letech, zabil ve svém automobilu Porsche, má napravit umělá inteligence. Ta jeho postavu zase oživí, aby hrála podle nového scénáře. Z jednoho takovéhoto projektu sice sešlo, ale druhý se snad zatím stále připravuje.
Herci se už bojí
Když loni stávkovali v Hollywoodu scénáristé a pak i herci, psalo se tehdy hlavně o tom, že jde o výši honorářů. Ale mezi jejich požadavky se objevilo i využití umělé inteligence. Scénáristé si nakonec vymohli příslib, že studia budou využívat lidské autory, a pokud využijí umělou inteligenci na přípravu a dobroušení scénářů, musí stejně celý honorář dát lidským autorům. Scénáristé taky smějí využívat umělou inteligenci a vzít si celý honorář.
Herci zase dohodli, že filmové studio musí získat jejich souhlas s použitím jejich podobizen v dílech generovaných umělou inteligencí a zaplatit hercům, kdykoli se na plátně objeví jejich digitální dvojníci.
Spadla ve firmě počítačová síť? Je to malér, protože bez počítačů se dnes nic neudělá. Ale – kupodivu – je to také příležitost k tomu, aby vznikly nápady, které firmu posunou kupředu, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Porouchané počítače nebo výpadek elektřiny mohou vést k inovacím, na které jinak nezbývá čas
Enjoy
Film přímo ze scénáře
A do této situace přichází nynější program Sora, do kterého – velmi zjednodušeně řečeno – jednou půjde strčit podrobný scénář, a „vypadne“ z něj film. Bez herců. Samozřejmě, cesta od jednominutového videa k dlouhým scénám nebo dokonce k celovečernímu snímku je daleká, ale technicky možná. Finanční náklady v tuto chvíli nejsou jasné, ale zcela jistě budou postupně klesat.
V první řadě budou v ohrožení epizodní herci, kteří záběrem jenom projdou. Ty umělá inteligence vytvoří relativně snadno. A protože je vytvoří „z ničeho“, nikoli jako digitálního dvojníka, nebude za ně ani žádnému herci (vzoru) platit. To asi diváky nechá vcelku chladnými.
Až poté se mohou dostat na řadu herci hlavních rolí, které také nahradí počítač. Zastanou se jich diváci, nebo akceptují celebrity z počítače?
Další texty Josefa Tučka najdete zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
