Implantát v mozku opět rozmluvil ženu po mrtvici. Je to začátek čtení myšlenek?
Zařízení čte některé myšlenky a přeměňuje je ve slova. Může z toho být zázračné zlepšení života pro paralyzované lidi. Ale nepovede to také k tomu, že jednou reklamní průmysl a v horším případě nějaké represivní orgány dokážou bezprostředně zjistit, co si myslíme?
Dnes 47letou ženu, kterou výzkumníci identifikovali jen jménem Ann, zasáhla v roce 2005 mozková mrtvice. Zůstala po ní těžce paralyzovaná, s nepohyblivým tělem a končetinami a neschopná řeči. O osmnáct let později se zapojila jako pokusná osoba do lékařského výzkumu.
Vědci z několika kalifornských univerzit jí při chirurgickém zákroku umístili na povrch mozkové kůry implantát tenký jako papír a obsahující 253 elektrod. Jak nyní popsali, zařízení dokáže zaznamenávat kombinovanou aktivitu tisíců mozkových buněk najednou. Díky souběžné počítačové analýze se pak dá určit, co chce Ann říci.
Výzkumníci pacientku trénovali na souboru tisíce slov a padesáti používaných slovních spojení, které si měla v duchu přeříkávat při snímání mozkové aktivity. Počítač se díky tomu ze získaných signálů probíhajících v mozku naučil rozpoznávat, jaké sdělení se žena snaží formulovat. Dokázal rozeznat naučená, ale i některá nová slova. Vzápětí příslušnou pasáž pronesl zvukový syntezátor, nastavený tak, aby co nejvíce připomínal hlas Ann zachycený na videu z její svatby.
Vědci pokročili ve strojovém „čtení myšlenek“, tedy v poznání toho, co si zkoumaná osoba myslí. I tady hraje roli využití umělé inteligence. V praxi by to mohlo jednou vést k ovládání počítače nebo třeba i výrobní linky jen svou vůlí, ale také k proniknutí do nejhlubšího lidského soukromí.
Čtení myšlenek začíná být možné, i když zatím potřebuje velký stroj a hodně počítačové práce
Enjoy
Zpoždění tři sekundy
Podobné výzkumy probíhaly i v minulosti. Přístroje však dokázaly analyzovat a asi po dvaceti sekundách napsat, případně vyslovit až ucelené kusy textu, zpravidla celé věty. Nynější postup umí detekovat slova a převést je do řeči už za tři sekundy.
Je to tedy mnohem lepší, i když to ještě zdaleka neumožňuje plynulou konverzaci. Třísekundové zpoždění může vyvolávat stav jako při telefonním rozhovoru, kdy oba volající začnou mluvit současně a pak na sebe reagují opožděně, mluví jeden přes druhého a nit hovoru se jim zamotá.
Také dosažená rychlost strojem produkované řeči, 47 až 90 slov za minutu, je menší než u přirozené konverzace, která mívá rychlost kolem 160 slov za minutu. Pro rozpoznání jsou lepší krátké věty. A zvuková kvalita stále není závratná (jak můžete posoudit třeba na videu níže).
Vědci věří, že svůj postup vylepší při experimentech s více účastníky a že jej časem budou moci nabídnout lidem, kteří nedokážou mluvit.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu
Money
Představa pilotuje dron
Ostatně stále pokračují i další výzkumy toho, co všechno může člověk ovládat jenom rozhodnutím svého mozku, pokud signály, které v něm probíhají, zachytí elektrody a vyhodnotí počítač. Například v lednu publikoval tým vědců, většinou rovněž působících na kalifornských univerzitách, své experimenty s řízením dronu pouze pomocí myšlenek.
Ochrnutý muž s poškozenou míchou díky implantátu v mozku stroj pilotoval přes překážkovou dráhu. A to pouze tím, že si představoval pohyb prstů, kterými by na klávesnici dron řídil. Vědci to komentovali tak, že pro ně šlo o významný experiment a že pokusná osoba byla šťastná, neboť si mohla i po těžkém úrazu splnit tento svůj dávný sen.
Propojit moderní technologie a nejnovější výzkumy v oblasti neurovědy se chystá nová společnost Tolion. Firma s českým zázemím a s uznávaným Martinem Tolarem v čele se chystá již na podzim uvést aplikaci podporující zdravé fungování lidského mozku. Využívat má nositelné elektroniky a pokročilých algoritmů umělé inteligence. Tolion již sehnal první investory na uvedení demo modelu.
Češi chystají aplikaci na pomoc proti Alzheimeru. Stojí za ní kapacita Martin Tolar
Leaders
Zneužití? Teď ještě ne
Kromě radosti nad dosaženými výsledky se samozřejmě vnucují i obavy, že „čtení myšlenek“ půjde zneužít. Tvůrci reklam by jistě rádi věděli, jak lidé opravdu vnímají jejich reklamní působení. Diktátorské režimy by přivítaly, kdyby jejich represivní složky mohly kontrolovat myšlení ovládaných obyvatel.
Zatím nic takového nehrozí.
Při současných experimentech vědci pokusné osobě implantují snímací elektrody přímo do mozku, což je nejpřesnější, ale jde o invazivní zásah. Nebo mu elektrody přilepí na hlavu zvenčí, což je pohodlnější, ale výsledky jsou méně přesné. Případně strčí zkoumanému člověku hlavu do přístroje funkční magnetické rezonance, jež zvenčí sleduje, která část mozku v daný okamžik pracuje. To se pozná podle toho, že se tam právě spotřebovává kyslík dodaný krví.
Ani jeden z těchto postupů se nedá dělat skrytě. A je k němu zapotřebí spolupráce zkoumané osoby, která při „kalibraci“ metody pomáhá. Nicméně nedobrovolné nasazení už vyvíjených a jen vylepšených metod v blízké budoucnosti třeba při výslechu úplně vyloučit nelze. Jako vždy u vědeckého pokroku bude i teď záležet na tom, kdo jej bude používat.
Bezmála tři čtvrtiny Čechů dlouhodobě pravidelně řeší dlouhé čekací lhůty na léčbu nebo odborné vyšetření, polovina už se jich setkala s nedostatkem lékařů, vyplývá to z nových výsledků pokračujícího průzkumu.
Češi chtějí platit za zdraví. Ale ne povinně
Money
Další texty Josefa Tučka
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
