Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.

Ve vědeckém muzeu NEMO v Amsterdamu nově vystavují karbanátek, tedy nevábně vyhlížející kouli o velikosti basketbalového míče. Je z jehněčích svalových buněk, ale chutnat má jako maso z mamuta. Její tvůrci doufají, že urvou kus trhu s exotickými potravinami díky zajímavá fintě, k níž se ještě dostaneme. 

Jídlo z 3D tiskárny uvařené laserem ušetří práci. A nezpacká je ani nešikovný kuchař

Enjoy

3D tisk jídla automatizuje kuchyňskou přípravu, zajistí přesné použití zvoleného receptu, dodá požadovaný obsah živin a ještě zvýší bezpečnost potravin. Chuť si tvůrci pochvalují.

Josef Tuček

Přečíst článek

Kultivované maso z opravdové svaloviny

Označením kultivované či umělé maso se v tomto případě myslí maso z opravdových svalových buněk. Odeberou se zvířeti, které kvůli tomu nemusí zemřít, a pak rostou v bioreaktoru, tedy kovové nádobě, kde se po měsíce množí, jen občas je nutné použít zase buňky čerstvé. Zatím se moc nedaří, aby vzniklá svalová vlákna byla dost dlouhá třeba na steak. Ale stačí na karbanátek.

Představy budoucího užití jsou protichůdné. Jednak, že vznikne módní pochoutka pro bohaté ale také, že to bude maso pro chudší vzniklé za ekologicky přijatelných podmínek.

Ekologické i ekonomické „pěstování“ masa

Při velkoprodukci se dá čekat pokles cen. K získání masa nebude zapotřebí krmiva z rozsáhlých polí, velkého množství vody, nebude nutné odstranění odpadů z chovu a z jatek. Takovéto maso by se stalo levnějším a mělo by pomoci nakrmit rostoucí světovou populaci bez nadměrné zátěže ekosystémů.

Toto maso se ve světě zatím smí konzumovat jen experimentálně. Prvním státem, který jeho konzumaci povolil komerčně, je Singapur, souhlas se nyní čeká v USA. Singapurská klubová restaurace s názvem 1880 podávala pokrmy z laboratorně kultivovaného kuřecího masa za 23 singapurských dolarů, což je v přepočtu asi 370 korun. Jídlo dodala americká společnost Eat Just, která si brousí zuby na světový trh, ale zatím musí čekat na povolení regulátorů.

Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta

Money

Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.

Josef Tuček

Přečíst článek

Pochoutka z velryby či pandy?

Ale co bohatí snobové? Pro ně samozřejmě karbanátek, který si může koupit každý, ztrácí na přitažlivosti. Jim tedy někteří tvůrci kultivovaného masa slibují něco onačejšího. Třeba pochoutku legálně nedostupnou. Co takhle pokrm z nesmírně přísně chráněné pandy velké? Anebo z velryby či jiných chráněných zvířat? Vždyť by to bylo ochutnání něčeho zakázaného, ale v tomto případě nikoli nezákonného.

I v odborném tisku se vedou debaty, že náhrada masa chráněných živočichů by mohla potlačit pytláctví.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Zprávy z firem

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Josef Tuček

Přečíst článek

Exotickou chuť dodá genové inženýrství

Do této situace vstupuje nizozemské muzeum NEMO s koulí „mamutího“ masa. Pochází až z druhého konce světa, od startupu Wow založeného v australském Sydney.

Finta je v tom, že maso není z opravdového mamuta. Jsou to buňky jehněčí svaloviny, do nichž výzkumníci vložili mamutí gen pro vytváření myoglobinu – bílkoviny, která mimo jiné dává masu jeho chuť, vůni a barvu. Potřebnou mamutí DNA vzali z mamutích ostatků zachovaných v severské věčně zmrzlé půdě (permafrostu). Protože však DNA byla poškozená, „zalátali“ porušené části genetickým materiálem ze slona.

Jde o ekonomicky zajímavý přístup – místo kultivace každého typu masa zvlášť stačí mít jednu základní hmotu a vložením genu jí dodat požadovanou specifickou chuť. A že byl vybrán právě mamut a ne třeba králík? Mamut je určitě zajímavější a reklamně přitažlivější.

Exponát v amsterdamském vědeckém muzeu NEMO tedy naznačuje cesty dalšího možného vývoje kultivovaného masa. Tvůrci pořád umějí jenom karbanátky, ale zřejmě je upraví tak, aby strávníky přilákaly chutí i legendou. Což je posun ke komerčnímu využití.

Ani psi to nežrali

Jak vlastně mamutí maso chutná? Pikantní je, že nevíme. „Chuťová“ bílkovina myoglobin vznikla ze staré mamutí DNA a byla různě pozměněna. A tak se její tvůrci obávají, že by mohla vyvolat nějaké alergie, a zatím tvrdí, že ji ani neochutnali.

Jak vyprávěl profesor paleontologie z Univerzity Karlovy Oldřich Fejfar, podle záznamů rozmrazené maso mamuta vykopané z permafrostu páchlo tak, že ho nechtěli ani psi. Profesor Love Dalén ze Stockholmské univerzity připouští, že malý kousek zmrazeného mamuta sám ochutnal. Kultivované „mamutí“ maso z muzea by prý okusil rád. Tak strašné jako to skutečné prý snad ani být nemůže, řekl pro televizi CNN.

Nebojme se však předem. Každé maso v mrazáku se nakonec zkazí kvůli odolným bakteriím, jejichž projevy mráz pouze zbrzdí. Možná ta mamutí chuť nakonec nebude tak špatná.

Sumci dostali gen z aligátora. Prospěch z toho má člověk i příroda

Enjoy

Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.

Josef Tuček

Přečíst článek