Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.

Elon Musk, mimo jiné zakladatel kosmické společnosti SpaceX, se svým obvyklým nadšením tvrdí, že jeho kosmické lodě dopraví během třiceti let na Mars milion lidí. Americká kosmická agentura NASA je zdrženlivější. Připouští, že v roce 2039 by mohla být schopna poslat na Mars první lidskou posádku.

I NASA však předpokládá, že na rudé planetě postaví výzkumnou základnu. Nebude moci spoléhat na zásobování ze Země. Už dnes je tedy nutné připravovat marsovské zemědělství. Z nových poznatků by mohli profitovat i zemědělci na Zemi.

Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví

Enjoy

Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Toxický povrch planety

Autoři sci-fi neměli problém. Ray Bradbury v souboru povídek Marťanská kronika z roku 1950 popisuje nadšence, který všude sází stromy. Bradbury byl talentovaný autor, ale nelámal si hlavu tím, jestli na Marsu jsou přijatelné teploty, voda k zavlažování a vzduch k dýchání.

Oproti tomu americký film Marťan natočený podle stejnojmenné knihy Andyho Weira z roku 2011, je propracovanější. V něm astronauti opouštějí Mars narychlo v písečné bouři a o kolegovi se mylně domnívají, že zahynul. Zůstane tam proto sám. Postaví si skleník, půdu pohnojí lidskými výkaly a zasadí do ní brambory, z paliva hydrazinu si chemicky vyrobí vodu na zalévání, a má co jíst.

V době vzniku předlohy filmu nebylo moc známo, že marsovská půda je vysoce toxická. V roce 2008 v ní zjistila americká sonda Phoenix vysoké koncentrace chloristanů (solí kyseliny chloristé). V takovém prostředí by brambory nevyrostly, a kdyby ano, jejich konzumace by astronauta zabila.

Chcete letět jako turisté do vesmíru? Co můžete čekat, a co určitě ne

Enjoy

Třídenní kosmický let, při němž se nyní na oběžnou dráhu Země dostali čtyři američtí civilisté, kteří nejsou profesionálními astronauty, popisují média jako milník v dějinách turistických letů do vesmíru, které se tím zase přiblížily veřejnosti. Co tedy můžete, ale co nesmíte čekat, pokud o takovém letu taky sníte? Překážkou paradoxně nemusejí být peníze, ty může zaplatit někdo jiný...

Josef Tuček

Přečíst článek

Bez skleníků to nepůjde

Dnes už víme, že před 4,6 miliardy let, kdy se Mars utvořil, na něm tekla voda a atmosféra zadržovala teplo. Jádro planety však neudrželo magnetické pole. To přestalo chránit před kosmickými částicemi, které odnesly velkou část atmosféry, Mars tedy nezadrží teplo dodané Sluncem. Neustálé kosmické záření spolu s elektrostatickými výboji z celoplanetárních prachových bouří vyvolávaly chemické reakce, z nichž vzešly toxické chloristany, které dnes tvoří asi 0,5 procenta povrchu Marsu.

Vozit potraviny na Mars pro větší základny by bylo obtížné a drahé. Zřejmě se budou muset pěstovat ve sklenících na místě. Vědci zvažují využití hydroponie nebo aeroponie. Hydroponie znamená pěstování rostlin bez půdy, jen v živném roztoku, který cirkuluje u kořenového systému. Aeroponie je pěstování rostlin s kořeny visícími volně ve vzduchu. Živný roztok je kolem kořenů rozprašován soustavou trysek. Oba postupy šetří vodu i živiny.

Na Zemi se používají nejčastěji pro bylinky pěstované v místě spotřeby. Na Marsu by mohly zásobovat potravou posádku o deseti či dvaceti lidech. Zajistit ji pro více lidí je technicky a energeticky obtížné, soudí odborníci citovaní časopisem MIT Technology Review.

Větší kolonie bude potřebovat úrodnou půdu, a tedy odstranění chloristanů.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Zprávy z firem

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Josef Tuček

Přečíst článek

Chloristany jsou i v půdě na Zemi

V půdě na Zemi chloristany taky jsou, ale obvykle asi v miliontině marsovské koncentrace. Nejvíc je jich na pouštích a vůbec nehostinných místech, a pak také v půdě znečištěné průmyslovými odpady. Pokud tedy vědci přijdou kvůli Marsu na způsob, jak se jich přijatelně zbavit, mohli by rozšířit produkci potravin i do dosud nevyužitelných pozemských oblastí.

Nevýhodou je, že marsovskou půdu zkoumaly pouze automaty. Letošní seškrtaný rozpočet NASA pozastavil plány na dopravu vzorků na Zemi k analýzám a pokusům. A tak vědci musejí vycházet z pozemských zkušeností.

Chloristany se dají zničit při teplotách kolem 400 °C. K tomu by ovšem bylo na Marsu nutné sestavit jaderný reaktor, který by dodal dost energie. Nebo se dají chloristany z půdy vyprat vodou. Ale té na rudé planetě není dost. Na Zemi, kde je koncentrace chloristanů menší, se také využívají například vrby nebo bavlník, které do sebe kontaminaci nasají a pak se odstraní. Na Marsu však teď neporostou.

Nezbývá než hledat nápaditější řešení.

Vědci zkoumají mikroorganismy, které se živí chlorovými sloučeninami a mění je na neškodné. Další mikroorganismy by pak měly v půdě vytvářet organickou hmotu potřebnou pro růst rostlin. Pokusy v pozemských podmínkách se zabývá například Biodesignový institut Arizonské státní univerzity. Tamní vědci získali i grant 1,9 milionu dolarů od NASA, dalšími prostředky přispělo americké ministerstvo zemědělství.

Potenciálních mikrobiálních kandidátů na tuto práci je více, úkolem vědců je vyzkoumat, jak se dají nejlépe kombinovat, aby si vzájemně pomáhaly. Výhodné je, že mikroorganismy samy exponenciálně rostou. Dají se tedy dopravit na Mars v rozumném množství a tam se samy množit.

Výzkumníci v uměle vytvořené obdobě marsovské půdy pěstují římský salát, papriky, rajčata a jetel. Výsledky jsou slibné, ale pocházejí jen z experimentů v laboratořích. Nyní se připravuje pokus většího rozsahu ve sklenících Floridského technologického institutu.

Než lidé opravdu poletí na Mars, budou už vědět, co mohou čekat na jídelníčku. A možná už i vybrané mikroorganismy začnou zlepšovat půdu pozemských pouští a znečištěných oblastí.

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Money

Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.

Josef Tuček

Přečíst článek