Karbanátek ze vzduchu. Investory zaujali výrobci jídla z mikrobů
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Některým bakteriím žijícím v půdě stačí na obživu jen okolní vzduch. Vytáhnou si z něho kyslík, dusík, oxid uhličitý a vodní páru, a tyto živiny jim zajišťují růst i množení. Vědci už dokážou tyto bakterie využít. Nechají je růst a množit se v bioreaktorech, tedy obvykle v kovových nádržích podobných těm, jaké se používají v pivovarech. Nespoléhají se čistě na vzduch, pro urychlení růstu přidávají extra oxid uhličitý a vodík; někdy pro vylepšení doplní i trochu vápníku, fosforu či třeba draslíku.
A pak z těchto mikrobů vysušením vytvářejí jídlo.
Vzniklý prášek obsahuje především bílkoviny. Výzkumníci se snaží, aby byl bez chuti. Sám o sobě tedy není kulinárně zajímavý. Použít se zatím dá v podobě ochucených placiček podobných karbanátku, anebo jako přídavek do potravin, jejichž chuť nezmění.
Itálie zakázala pod pokutou 150 tisíc eur výrobu a prodej laboratorně kultivovaného masa. V Radě Evropské unie leží nóta podpořená i Českou republikou, podle níž kultivované maso ohrožuje základy evropského modelu zemědělství. Jaká hrůza že to ohrožuje Evropany? Potraviny, na které zemědělci nedostanou dotace.
Evropští zemědělci brojí proti masu z laboratoře, které umějí vyrábět i české firmy
Enjoy
Ekologičtější potraviny
Přes dvě desítky firem v celém světě, jak píše časopis MIT Technology Review, získalo dostatečný zájem investorů, takže jejich vědci (a často současně majitelé) mohou pokračovat v experimentech s bílkovinami z mikroorganismů. Cílem výzkumníků je získat zdroj potravin s mnohem nižšími emisemi, než po sobě zanechává konvenční zemědělství. Možná by se takový zdroj mohl nakonec stát i vážným konkurentem zemědělství.
Některé tyto společnosti vytvářejí bakteriální bílkoviny, které se dají přimíchat do krmiv pro hospodářská i domácí zvířata. Jsou to sice produkty s nižšími ziskovými maržemi, ale platí pro ně méně regulací než pro lidské potraviny. A také kupci zvířecích krmiv jsou přece jenom méně nároční, než když kupují jídlo pro sebe.
Avšak právě lidské potraviny jsou komoditou, kolem níž se točí více peněz. A tak se sem soustřeďuje větší pozornost.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Čuníci se změněnými geny čekají na povolení, aby se jejich maso smělo jíst. V Evropě to asi nebude
Zprávy z firem
NASA to vzdala, dnes se ale vše mění
„Osvobozujeme výrobu potravin od omezení daných zemědělstvím,“ říká Juha-Pekka Pitkänen, spoluzakladatel finské společnosti Solar Foods.
„Inspirovala jsem se výzkumem NASA už ze sedmdesátých let,“ uvádí zase zakladatelka jiného startupu, Američanka Lisa Dysonová, kterou Financial Times zařadily jako vizionářskou vědkyni a podnikatelku mezi 25 nejvlivnějších žen loňského roku. Americká kosmická agentura NASA to tehdy vzdala, protože usoudila, že pro astronauty by mohlo být psychicky nepřijatelné, kdyby pojídali bakterie, podle tehdejších představ navíc krmené lidskými exkrementy. Ale svět se posunul a myšlenka má podle Dysonové šanci prorazit. Ostatně exkrementy už nejsou ve hře.
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi
Enjoy
Jídlo bez polí a bez hnojiv
Finská společnost Solar Foods se zatím dostala nejdál. Její výzkumníci v bioreaktorech používají neškodné bakterie rodu Xanthobacter. Vytvářená žlutě zbarvená mikrobiální bílkovina, komerčně nazvaná Solein, se obejde bez polí, bez hnojiv, její produkce zanechává méně odpadů a firma má snahu dostat se do stadia, kdy bude při výrobě používat jen nefosilní energii z vodních, větrných a slunečních elektráren.
Analýza, na níž se podílela i Helsinská univerzita, dokazuje, že výroba mikrobiálních bílkovin má o 53 až o sto procent menší ekologický dopad než získávání živočišných bílkovin. Doplňme, že při velkovýrobě v bioreaktorech by měla být i podstatně levnější.
Povolení dodávat Solein do potravinářství získala společnost Solar Foods už v roce 2022 v Singapuru, ostrovním státě, který musí potraviny dovážet. Zato ve Spojených státech a v Evropské unii na svolení zatím čeká.
Svůj základní rozjezd firma financovala z grantu ve výši 33,6 milionu eur od státní organizace Business Finland. Letos na jaře vydala veřejně obchodovatelné akcie a doufá, že díky tomu se prosadí na trhu.
Faktem ovšem je, že ani v Singapuru se jí zatím nepodařilo proniknout do základů potravinářství. Bílkovina Solein je tam zatím obsažena jen v čokoládové zmrzlině (v níž nahrazuje smetanu) a v tyčince s lískovými ořechy a jahodami.
Ukázkový závod, který firma vybudovala nedaleko od Helsinek letos v dubnu, má cílovou kapacitu 160 tun Soleinu za rok. Toto množství by stačilo jako surovina zhruba na jedno jídlo pro každého obyvatele Finska za rok.
Finská firma se chystá vyrábět jídlo přímo ve své továrně. Zemědělské plodiny ani hospodářská zvířata k tomu vůbec nebude potřebovat. Povolení k prodeji dosud nevyrobených potravin už získala v Singapuru, na evropský a americký souhlas zatím čeká.
Jídlo jen z vody, vzduchu a elektřiny má být na talířích už letos
Enjoy
Mikroby? Ne, radši buněčná kultura
Již zmiňovaná Lisa Dysonová založila v Kalifornii úspěšnou biotechnologickou firmu Kiverdi a poté i její dceřinou společnost Air Protein právě pro výzkum a výrobu jídla z bakterií. Druhá jmenovaná společnost získala do začátku 32 milionů dolarů od divize rizikových investic společnosti Archer Daniels Midland (ADM).
ADM je jedním z největších světových obchodníků se zemědělskými komoditami. Loni navíc uzavřel se společností Air Protein strategickou dohodu, podle níž budou spolupracovat na výzkumu a vývoji mikrobiálních potravin a na vybudování komerčního závodu pro jejich výrobu. Finanční souvislosti zveřejněny nebyly.
Než se Lisa Dysonová dala na podnikání, získala doktorát z teoretické fyziky. Ale nežije v teoretických vizích. Je jí jasné, že pojídání bakterií běžného spotřebitele nenadchne. Proto usilovně hovoří o přípravě jídla v (buněčných) kulturách, zdůrazňuje spojení s tradičními produkty, jako jsou jogurt, pivo nebo japonská ochucovací sójová pasta miso.
Také jiní odborníci raději mluví o „plynové fermentaci“, „fermentaci biomasy“ nebo rovnou o „buněčném zemědělství“. Uvidíme, jestli to na spotřebitele zabere.
Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí. 
Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
