Kam se hrabou chatboty. V Číně jsou dál, firmy si najímají digitalizované bytosti
V Číně roste zájem o virtuální lidi. Podniky z řady oborů, od zákaznických služeb až po zábavní průmysl, platí za virtuální zaměstnance velké peníze. Technologická firma Baidu uvádí, že počet projektů virtuálních lidí, na kterých pracovala pro své klienty, se od loňského roku zdvojnásobil. Cenové rozpětí je přitom široké - klienti jsou ochotni za virtuálního zaměstnance ročně zaplatit od 2800 dolarů (63 300 korun) do 14 300 dolarů (323 500 korun), uvedl server americké televize CNBC.
Virtuální lidé jsou kombinací animace, zvukové techniky a strojového učení, kterou vznikne digitalizovaná lidská bytost. Tyto bytosti mohou dokonce zpívat či komunikovat v živém vysílání. V čínském kybernetickém prostoru se objevují stále častěji. Mezi zájemce o virtuální osoby patří například firmy poskytující finanční služby, místní turistické centrály a státní média, uvedl šéf divize virtuálních lidí a robotiky ve společnosti Baidu Li Š'-jen.
Li dodává, že spolu s tím, jak se zdokonaluje technologie, snížily se od loňského roku náklady přibližně o 80 procent. Nejvíce se platí za trojrozměrného virtuálního člověka, nižší částky za dvojrozměrné osoby. Li očekává, že odvětí virtuálních lidí do roku 2025 poroste ročně o 50 procent.
Americký výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike prohlubuje svoji digitální stopu. Koupil společnost RTFKT, která vytváří různé virtuální produkty, například právě tenisky. Využívá k tomu blockchainovou technologii, která je sama o sobě takovým digitálním certifikátem pravosti.
Už žádné „fejky”. Originály tenisek Nike nasadí i digitální avataři
Zprávy z firem
Čína rozvoj virtuálních lidí podporuje. Loni na podzim vydala ministerstva centrální vlády podrobný plán pro větší zapojení virtuální reality, zejména do vysílání, výroby a dalších odvětví. Poslední pětiletý plán obsahoval i výzvu k větší digitalizaci ekonomiky, a to i v oblasti virtuální a rozšířené reality.
Avataři jsou jako celebrity bez skandálů
Značky v Číně začaly hledat alternativní mluvčí po řadě skandálů celebrit z posledních let, od daňových úniků až po osobní skandály, uvedl produktový ředitel společnosti Kantar Sirius Wang. Podle průzkumu, který Kantar zveřejnil na podzim, nejméně 36 procent spotřebitelů sledovalo v posledním roce vystoupení virtuálního influencera nebo digitální celebrity. Virtuálního moderátora nějaké události nebo při vysílání zpráv vidělo 21 procent dotazovaných. V průzkumu na příští rok uvedlo 45 procent inzerentů, že by mohli využít vystoupení virtuálního influencera nebo pozvat virtuální osobu na akci nějaké značky.
Vývojem virtuálních lidí se zabývá řada velkých čínských technologických společností. Jednou z prvních, která koncept zavedla do hlavního proudu, byla společnost Bilibili. Firma získala tým, který stojí za virtuálním zpěvákem Luem Tchien-i, který byl vytvořen v roce 2012 a který má téměř tři miliony fanoušků. Dokonce vystoupil na zahajovacím ceremoniálu zimních olympijských her v Pekingu.
Slavní umělci i prestižní galerie nabízejí umění v podobě unikátních digitálních kopií neboli NFT. Jak do nich investovat a nenapálit se?
Investice do digitálního umění rostou. Mají smysl?
Money
Bilibili také nabízí řadu virtuálních moderátorů, kteří jsou přímými avatary lidí. Tito lidé využívají speciální virtuální technologii k oslovení publika.
Společnost Tencent Holdings nedávno uvedla, že pro sektory finančních služeb nebo cestovního ruchu poskytuje chatboty, tedy počítačové programy pro automatizovanou komunikaci s lidmi. Společnost Next Studios pak vyvinula virtuálního zpěváka a virtuálního tlumočníka znakové řeči.
James Cameron konečně uvedl pokračování svého velkofilmu Avatar z roku 2009, který se tehdy stal nejvýnosnějším filmem všech dob. Dvojka je ve všem větší – v zápletce, emocích, invenčnosti a samozřejmě i v rozpočtu. Druhý Avatar totiž stál 350 milionů dolarů, tedy neuvěřitelných osm miliard korun. Ale skutečně stojí za to. Vidět druhý Avatar je nyní téměř povinnost. 
Stanislav Šulc: Avatar je kolosální pohádka s hrozivým záporákem. Člověkem
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
