Patří k nejlepším lékařkám pohybového aparátu u nás. A když se některému vrcholovému sportovci něco přihodí, pravděpodobně skončí v její ordinaci. Karolína Velebová založila kliniku Body Solution Clinic. Jak těžké je v Česku podnikat v oblasti zdravotní péče? A proč může být podzim velmi nebezpečný pro amatérské sportovce? Na to odpovídá prestižní lékařka v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Přichází podzim, počasí se změnilo poměrně radikálně z třicítek na poloviční i nižší teploty, přidaly se deště. Jak na to má reagovat člověk, který je zvyklý běhat a různě cvičit?

Podzim skutečně je období velkých změn, už proto, že u řady lidí končí jakýsi letní, volnější režim. I my lékaři máme spoustu konferencí. Člověk se na to musí připravit. Co se těch vnějších podmínek týče, musíte se přizpůsobit tomu, že ačkoli odpoledne ještě může být příjemně, ráno a dopoledne už bývá chladno, což se pak často projevuje na nejrůznějších problémech se zády. Je dobré ten rok vnímat, tělo se na podzim metabolicky chystá na zimu, potřebuje se zklidňovat a vyživovat

Tedy bychom měli snižovat tréninkové zatížení…

Rozhodně není čas na přidávání intenzity tréninku. A měli bychom také více poslouchat své tělo a věnovat se mentální očistě a celkové regeneraci.

Sám do fitka chodím a nemám dojem, že by lidé takto fungovali.

To máte pravdu, určitě se to neděje. A neděje se to ani v průběhu věku člověka. Vliv na to mají také různá elektronická zařízení, kterými se lidé monitorují. Vůbec si neuvědomují, že se výkonnost postupem věku mění. V pětašedesáti už tělo nevytrénujete jako v pětadvaceti. Pak mi chodí pacienti v tomto věku, že jim klesá VO 2 Max. No, samozřejmě že jim klesá VO 2 Max. To je prostě normální.

Je tedy podzim i obdobím, kdy k vám chodí pacienti s více zraněními a neduhy, které si způsobili právě nedoceněním této změny?

Nemám pocit, že bychom v nějakém ročním období měli na Body Solution Clinic méně pacientů. U mých pacientů, kteří jsou profesionální sportovci, je ten rytmus daný sezónností jejich sportovního odvětví. U dalších pacientů je pravda, že na podzim chodí více lidí například s bloknutými zády, která si uženou třeba při mytí oken v průvanu. Stejné to ale bývá při takovém tom proslulém prvním pěkném jarním dni, kdy všichni vyrazí na kolo.

Vychází podzimní Newstream CLUB. S Radimem Paříkem, Christinou Meinl nebo Lubomírem Typltem

Leaders

Jak zůstat relevantní i v nadcházejících letech? Jak se udržet v kondici a jak vytvářet dlouhodobou hodnotu? Nejdůležitější témata současnosti pohledem řady významných osobností českého byznysu, veřejného dění i umění nabízí podzimní magazín Newstream CLUB. Radim Pařík vysvětluje, proč je vyjednávání novou dovedností pro 21. století a Christina Meinl, dědička slavného kávového impéria připomíná, jak je v byznysu důležité neustále se adaptovat.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Když jste zmínila vrcholové sportovce, vy jste byla v roli lékařky na letošní olympiádě, která se tentokrát konala hodně v centru města. Je Paříž vhodná pro sportovní vyžití?

Paříž se na to připravila opravdu hodně a myslím, že to zvládla velmi dobře. To město bylo využité na maximum. Z pohledu sportovců i fanoušků to bylo skvělé.

A z pohledu toho, jak jsou města připravená obecně pro sportování obyvatel?

Třeba v Paříži bylo i v samém centru několik běžeckých tratí, které tam zjevně jsou déle a nebyly vytvořeny jen kvůli olympiádě. Myslím si, že se v tomto směru stará evropská města už hodně proměnila. Na druhou stranu v těch nejhistoričtějších částech to bývá složité, víme, jak to je třeba tady v Praze.

Je tedy Praha vhodná na sportování?

Je tu řada sportovišť a nemusíte hned běhat do centra po náplavce. A kdo nemá rád monotónnost, tak si také najde místa. Beton samozřejmě není úplně ideální, zvláště když máte problémy s klouby. Ale vše lze řešit botami nebo když to je závažnější problém, je lepší chodit třeba plavat. Pro mě osobně však není až takový problém s tím povrchem, ale spíše s přelidněním center, což podle mě brání většině sportovcům.

Christina Meinl: Musíte mít odvahu zgruntu se změnit

Leaders

Jak lze udržet a rozvíjet rodinný podnik po pět generací? Proč je Julius Meinl I. jejím velkým vzorem? A proč se u Meinlů rozhodli vrátit ke kořenům, tedy byznysu s prémiovou kávou, ve kterém jsou 160 let? O tom a dalších plánech firmy mluvila s Newstream CLUB Christina Meinl, výkonná ředitelka Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko.

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Vím, že to profesionálové nemají rádi, ale přesto vás musím poprosit o nějaké tipy na sportování v prostředí, ve kterém žijeme.

Myslím, že univerzálně platí mix nějaké aerobní činnosti s lehkým silovým tréninkem. V odborné veřejnosti se mluví o „frailty syndromu“ nebo také „pandemii sarkopenie“, což je úbytek svalové hmoty v pokročilém věku. Víme, že právě na to jsou ideální ta lehká aerobní aktivita, tedy chůze, běh, kolo, a to doplnit lehký silový trénink s vlastní vahou.

A jak často? A je tedy opravdu nutnost těch deset tisíc kroků denně?

Ten silový trénink třeba dvakrát třikrát týdně na půl hodiny, a denně procházku. Ale těch deset tisíc není třeba brát nijak dogmaticky, sedm a půl až deset tisíc je dobré. Hlavně se tím ale nestresovat, nebo kvůli tomu dokonce nespat! Ale jsou i tací.

Takže nositelná elektronika je podle vás přínosná, nebo spíš už škodlivá?

Záleží na tom, jak s těmi daty nakládáte, jak je interpretujete. 

Vy tato zařízení doporučujete a využíváte u klientů?

Většina klientů to má, my je třeba u profi sportovců využíváme a máme i ještě sofistikovanější přístroje například na měření teploty coru. Všechno pak využíváme například na přesné stanovení tréninkových zón na základě tepu a teploty těla. Důležité je také měření hydratace před závodem. Zejména měření tepových zón mohou využívat i běžní lidé třeba při hubnutí.

Setkala jste se někdy s tím, že se lidé z těch dat z nositelné elektroniky dostanou do stresu nebo mají jiné až psychické potíže?

Měli jsme několik případů, kdy hodinky klientovi naměřily nepravidelnost srdečního rytmu, on zpanikařil, proběhla samozřejmě kompletní vyšetření, která nic neodhalila. Vedlo to ale až k psychologické terapii, protože u něj docházelo k panickým atakám při jakékoli odchylky naměřené hodinkami. Já osobně jsem se hodinek například úplně zbavila, což ale bylo dáno tím, že mě rušily notifikace při práci. Na druhou stranu já nemám všeobecně ráda extrémy, takže oba extrémní přístupy, ať už že ta data přehnaně sledujete, nebo naopak děláte, že podobná zařízení neexistují, mi přijdou zbytečné.

Karel Vágner: Jsem mediální žoldák

Leaders

Karel Vágner je široké veřejnosti známý hlavně jako manžel topmodelky Simony Krainové. Ale Karel Vágner je především obchodník, podnikatel, také dlouholetý manažer v médiích, v marketingu, reklamních agenturách, stál u zrodu mnoha projektů jako ekonomický deník E15, Média Bohemia, přeprodal Profimedii, ve vydavatelství Vltava Labe Press poskládal veleúspěšný set televizích magazínů TV Mini, TV Star. „Částečně jsme se přesunuli do Dominikánské republiky a naladili se na ostrovní způsob života. Říkáme si, že když ne teď, tak kdy bude čas se věnovat všem těm bláznivostem i našim krásným dětem.“

Dalibor Martínek, Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Jak vnímáte aktuální trend biohackingu?

Částečně to vnímám, na druhou stranu mezi těmito lidmi je hodně extrémistů. Já svým pacientům vždy doporučuju spíš nějakou střídmost, protože když jim někdo napíše brutální jídelníček, každý ho vydrží dodržovat maximálně měsíc. Podle mě lidské tělo a lidská mysl, nebo třeba duše, chcete-li, chtějí mít určitý řád a chtějí být v pohodě. Když si jednou za měsíc zajdete s kamarády na několik piv, to vás nezabije. Stejně tak vás jídelníček složený jenom ze salátů nepřivede ke štěstí. Největší biohacking je smířit se s tím, že člověk stárne. Co se nějakých pravidel týče, je to vlastně jednoduché: snažit se spát, snažit se pohybovat, dobře jíst a pěstovat zdravé vztahy, především doma, ale také na pracovišti. Ale je pravda, že tlak na každého z nás, ať už ze strany sociálních sítí, nejrůznějších magazínů a televize, je extrémní a všichni máme dojem, že musíme ve všem dosahovat výkonů jako profesionální sportovci. To je ale nesmysl.

Téměř všichni lékaři, s nimiž jsem v poslední době mluvil, mají jedno společné – vlastně přesvědčují pacienty, aby dělali vše pro to, aby lékaři neměli nic na práci. Není to přeci jen paradox?

Připomněla bych průpovídku z tradiční čínské medicíny. Tam měl císař v zakázaném městě svého lékaře, a dokud byl císař zdráv, lékař se měl fantasticky. Když ale lékař ochořel, lékař byl popraven. Současný evropský medicínský systém funguje tak, že jsme za posledních sto let sejmuli veškerou zodpovědnost. A to se netýká jen zdravotnictví, ale také sociálního systému, finanční gramotnosti… Já ještě žiju v relativní bublině s profi sportovců a lidí, kteří chtějí na své kondici pracovat. Běžní pacienti často přijdou a chtějí napsat prášek nebo neschopenku. Nebo nechtějí cvičení, chtějí masáže.

Takže jaká je vlastně role lékaře?

Když už se něco stane, určitě musí pomoci. Ale stojím si za tím, že tu jsme od toho, že pacienty máme vést preventivně správnou cestou. Není normální, aby desetileté dítě vážilo o patnáct kilo více než já. A společnost z těchto extrémů dělá přitom normy.

Podívejte se na hvězdy magazínu Newstream CLUB 5

Ale pak tu je ta starší část populace…

… ano, ale já vám něco řeknu. Mám tu několik pacientů z ročníků 1930 až zhruba 1948. A ti jsou daleko aktivnější než třeba ročníky z poloviny šedesátých let až do roku 1980. Mám tu pacientku, které je skoro devadesát, a jezdí denně na kole. A pak přijde čtyřicátník, že ho bolí rameno, ale dělat nechce nic. Jenom potřebuje napsat delší neschopenku. Jinak samozřejmě péče o starší pacienty je jiná, je tam hodně i etických otázek spojených například s tím, jestli takového člověka hnát na nějakou extrémně komplikovanou operaci, která by mohla nadělat víc škody než užitku.

Jak dlouho vlastně lidské tělo může vydržet? Někde jsem četl, že teoreticky se všichni můžou dožít až 120 let.

Biologicky to asi možné je, ale podle mě to není správná otázka. Důležitý není ten finální věk, ale to, jak dlouho žijeme ve zdraví a v pohodě. Prostě kvalitní plnohodnotný život. Ani na mezinárodní odborné úrovni se ta celková délka života příliš neřeší, naopak tématem je ta již zmiňovaná pandemie úbytku kondice a osteoporózy, která je hodně daná také úbytkem svalové hmoty. Když za ty kosti nic netahá, tak se nemají proč mineralizovat.

Biohacking: Zázračný elixír života existuje. Moringa oddaluje stárnutí

Enjoy

Moringa je trendy doplněk stravy možná proto, že kombinuje účinnost a širokospektrálnost multivitamínu s přirozeným vzhledem zelené byliny. Jde o rychle rostoucí strom, který se hojně vyskytuje v Asii a Africe a všechny jeho části jsou vhodné k lidské výživě. Jako univerzální tonikum se moringa používá tisíce let v tradičních východních medicínským naukách.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Vy jste úspěšná v segmentu, který byl dlouhodobě výsostnou doménou státu. Jak se vlastně v Česku podniká v oblasti zdravotní péče?

Není to úplně jednoduché, ale je to hodně závislé i na tom, kde pracujete. Praha je v tomto jednodušší, protože lidé si tu uvědomují hodnotu kvalitní péče a nevadí jim zaplatit příslušnou cenu. Dneska už máme etablované jméno, máme smlouvy s pojišťovnami, takže to už funguje. Ale je pravda, že v Česku je třeba velmi složité vůbec splnit podmínky na to, abyste jako zdravotní zařízení mohli fungovat.

Co podle vás bylo klíčové pro úspěch samozřejmě kromě vysoké kvality služby?

Asi i to, že jsme nabízeli ty služby, po kterých byla poptávka a postupně jsme je rozšiřovali. Teď jsme třeba dosáhli velikosti, nad kterou už nepůjdeme, protože chci mít na lidi čas. Chci, abych mohla kolegovi pomoct, když se mu při vyšetření něco nezdá a ne, že bude muset pacienta objednat za dalších šest týdnů.

Smlouvy s pojišťovnami jsou klíčové?

Pro tu samu práci ani ne. Ale potřebujeme je, abychom tu práci mohli dělat lépe. Spousta lidí, kteří k nám přijdou, je totálně podvyšetřená, nebo mají vyšetření úplně na jiné problémy, než kterými trpí. Ale pak v českém zdravotnictví také panuje opačný extrém, že mnoho lidí má zase nesmyslně mnoho vyšetření. Mnoho z nich bych jim nechala zaplatit.

Nepřemýšlela jste na rozšířením kliniky třeba ve formě franšíz?

Nedovedu si to představit, pořád to stojí zejména na mé osobě. Ale samozřejmě nelze vyloučit, že za pět let budu mluvit jinak.

MUDr. Karolína Velebová

Špičková česká rehabilitační lékařka a zakladatelka kliniky Body Solution Clinic. Mezi její klienty patří řada vrcholových sportovců včetně členů olympijské výpravy. Vystidovala 1. LFUK v Praze, atestace má z Rehabilitační a fyzikální medicíny a z Tělovýchovného lékařství, končené má také studium Tradiční Čínské Medicíny. Ve své péči se snaží kombinovat různé přístupy k léčbě pohybového aparátu.

České zdravotnictví není připraveno na krize, jako byl covid

Zprávy z firem

České zdravotnictví podle mezinárodního Indexu připravenosti zdravotnictví (Healthcare Readiness Index - HRI) není dostatečně připraveno na další krize, jako byla epidemie covidu-19. V EU je Česká republika na desátém místě ze 27 zemí, když získala 55,7 bodu ze 100 bodů a meziročně si pohoršilo. Index každý rok zpracovává organizace Globsec, jejíž zástupci se minulý týden sešli v Praze.

ČTK

Přečíst článek

EU poslala na zlepšení života v tuzemských regionech téměř 200 miliard

Money

Evropské regionální operační programy, které řídí Ministerstvo pro místní rozvoj a administruje Centrum pro regionální rozvoj, pomohly s financováním už 25 415 projektů. Většinu peněz, 156,3 miliardy korun, rozdělil Integrovaný regionální operační program. Nejvíc peněz získaly obce a kraje. Lídrem je Moravskoslezský kraj.

Komerční spolupráce

Přečíst článek