Když cestování byznys třídou není, co bývalo
Oschlé sendviče a šampaňské z plastového kelímku v byznys třídě? Ano! Ve světě zuří pandemie a některé aerolinky již rok a půl covid používají k odůvodnění omezení pozemního i palubního servisu.
Pod nálepkou zájmu o ochranu zdraví cestujících pak servírují v byznys třídě svačinové boxy, za které by se možná styděl i jeden irský nízkonákladový dopravce. Z jakých studií vychází premisa, že šampaňské z kelímku snižuje pravděpodobnost onemocnění covidem, žádná letecká společnost neuvedla.
Některé aerolinky během pandemie osekaly servis ve svých prémiových třídách, kde se letenky prodávají i za statisíce korun, natolik, že řada pasažérů si začala klást otázku, zda není lepší ušetřit nemalé peníze a „protrpět“ cestu v zadní části letadla. „Zaplatila jsem za byznys třídu na lince Dallas – Londýn a celou cestu toho litovala,“ napsala novinářka na volné noze Sara Shahová o svém letu s British Airways pro Business Insider.
Podívejte se do fotogalerie na současnou úroveň palubního servisu vybraných aerolinek:
Cena zpáteční letenky na této lince v byznys třídě stojí i 150 tisíc korun. Shahová za tyto peníze na devítihodinovém letu nedostala jediné teplé jídlo. K večeři byl řecký salát z plastové misky a balená voda a k snídani tvrdý croissant s jogurtem. „Tak jsem si přála něco teplého k jídlu,“ dodává s tím, že by nepohrdla hotovku ze supermarketu ohřátou v mikrovlnce. „Chápu, že aerolinka dala přednost balenému jídlu, ale tohle mi přišlo už příliš.“
Osekané výdaje pod rouškou ochrany pasažérů
Ne všichni letečtí dopravci k situaci přistoupili stejně. Koronavirová pandemie tak ještě více prohloubila rozdíly mezi předními světovými aerolinkami. Některé se snažily servis v prémiových třídách buď vůbec neomezovat až na extra plastové obaly, anebo servis co nejdříve navrátit na předcovidovou úroveň. Jiné by nejraději používaly covid jako výmluvu na omezený servis už napořád.
Takže zatímco například cestující v byznys či první třídě s aerolinkami z takzvané ME3 skupiny, kam patří Emirates, Etihad a Qatar Airways, zaznamenali jen kosmetické změny, cestující u evropských či amerických aerolinek se nestačili divit, jak málo za své peníze dostávají.
Letecké společnosti po celém světě nepřestávají hromadit dluhy. Jejich výše už se přiblížila hranici 340 miliard dolarů. Díry v cash flow aerolinky lepí úvěry i emisí dluhopisů.
Vysílené aerolinky lepí dluhy úvěry i bondy, pandemický vývoj jim nenahrává
Money
Počítáme ztráty
Podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) prodělaly aerolinky v loňském roce po celém světě 370 miliard dolarů (přes osm bilionů korun). Letiště a řízení letového provozu prodělala dalších 115 a 13 miliard dolarů. Jen americké aerolinky za rok 2020 skončily ve ztrátě 35 miliard dolarů (760 miliard korun). Podle amerického Úřadu pro statistiky v dopravě šlo o první ztrátu po sedmi ziskových letech v řadě.
Je otázkou, zda omezení jídla a nápojů nabízených v prémiových třídách, přineslo aerolinkám tak vysoké úspory, které by v těchto těžkých časech potřebovaly. Jídlo a nápoje podávané v letištních saloncích a na palubě nepředstavují v nákladech leteckých společností tak významnou částku. Jsou ale naprosto zásadní pro přilákání cestujících v prémiových třídách a aerolinky to dobře vědí. Jak vyplývá z dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), cestující v první a byznys třídě před pandemií zajistili aerolinkám 30 procent veškerých tržeb, ale tvořili pouze pět procent cestujících.
„Aerolinky chtějí přilákat cestující, kteří ani nekoukají na letenky v ekonomické třídě,“ řekl agentuře Reuters Michael Taylor, který je v data analytické společnosti J.D. Power zodpovědný za pracovní cesty zaměstnanců. Tito cestující často kupují drahé letenky chvíli před odletem. Bez těchto nafouknutých marží se budou letečtí dopravci do budoucna se zlou potácet.
A poptávka po službách aerotaxíků stále roste, navzdory částečnému oživení letecké dopravy.
Zlaté časy private jetů. Létají víc než před covidem
Money
Na dovolenou byznys třídou
Velkou neznámou nyní zůstává, kolik obchodních cestujících se po definitivním konci covidové pandemie skutečně vrátí do sedadel první a byznys třídy. Řada z nich si již zvykla na videokonference a jejich firmy si zase odvykly platit statisíce korun za cesty svých manažerů. Nad budoucími finančními výsledky těchto firem se totiž díky nejistým vyhlídkám globální ekonomiky vznáší otazník.
„Čeká nás dlouhá a nejistá cesta k zotavení,“ nechal se pro Bloomberg slyšet obchodní ředitel hongkongské aerolinky Cathay Pacific Ronald Lam. „Prostě nepřežijeme, pokud se nepřizpůsobíme novým cestovním trendům,“ dodal. Lam tak naráží na skutečnost, kde letecké společnosti doufají, že ubývající manažery na pracovní cestě v prémiových kabinách nahradí movití turisté mířící na dovolenou.
Německá letecká společnost Lufthansa chce získat 2,14 miliardy eur (54,4 miliardy korun) prodejem akcií s velkou slevou. Získané peníze pak využije na splacení finanční pomoci, kterou získala v době pandemie od německé vlády. Ta aerolinkám celkem schválila půjčku devět miliard eur. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Lufthansa prodá nové akcie se slevou. Chvátá se splacením státní půjčky
Zprávy z firem
Už před rokem společnost IAG, která vlastní aerolinky British Airways či Iberia, prorokovala, že cestující mířící na dovolenou se na paluby letadel vrátí rychleji než ti letící na obchodní schůzku. Šéf společnosti Etihad Tony Douglas na virtuální konferenci CAPA-Centre for Aviation na počátku září uvedl, že očekává utlumenou poptávku po pracovních cestách po delší dobu.
Na druhou stranu emirátská aerolinka hlásí růst obsazenosti sedadel v byznys třídě, i když v nich nesedí obchodní cestující. Šéf německé Lufthansy Carsten Spohr se s novináři na jedné akci ve Frankfurtu podělil o svůj osobní zážitek. Na své nedávné cestě do Švýcarska si všiml, že v byznys třídě seděla řada rodin s dětmi. „Vnímáme to jako trend a je to součástí naší strategie. Sami sebe vnímáme jako prémiovou aerolinku,“ uvedl Spohr.
Vyhlížení lepších zítřků
Minimálně evropské a americké aerolinky mají tento týden velký důvod k radosti. Začátkem listopadu by totiž měl po více než roce a půl skončit zákaz vstupu cestujících z Evropy na území Spojených států. Výjimku měli pouze američtí občané a rezidenti. Zbytek Evropy si musel od loňského března na cestu za velkou louži nechat zajít chuť.
Destinace na druhé straně Atlantiku přitom historicky patří k těm nejlukrativnějším pro strádající evropské aerolinky. Pro řadu z nich tvoří severoamerický trh až polovinu tržeb. To je příklad Lufthansy, pro Air France je to pak 40 procent.
Evropské aerolinky jsou tak v nevýhodě. Na příjmech z transatlantických letů jsou mnohem závislejší než jejich američtí konkurenti. Ti mají robustní vnitrostátní trh, o který se mohou opřít v časech nepřejících mezinárodnímu cestování.
Ihned po oznámení blížícího se konce zákazu cest očkovaných Evropanů do USA, začaly aerolinkách skokově růst rezervace cest do Spojených států. Aerolinky hovoří o nárůstu o 600 až 700 procent. Před koronavirovou krizí patřil letecký koridor mezi USA a Evropou k nejvýnosnějším územím světového letectví. Aerolinkám tak možná začíná svítat na lepší časy. Teď ještě, aby se i pasažéři dočkali plného návratu předcovidového servisu.
Prodejce letenek, společnost Kiwi.com, vyčlení 60 milionů korun z vlastních zdrojů, aby po mnoha měsících čekání vrátila svým zákazníkům peníze za lety zrušené kvůli koronavirové pandemii. Lidé však nedostanou peníze přímo, ale jako kredit na nákup libovolné letenky s platností na dva roky.
Po měsících tahanic je jasno. Kiwi.com poskytne za zrušené lety vouchery za 60 milionů
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
