Blíží se konec londýnských taxi? Zmizet by mohly už za dvě dekády
Londýnští řidiči kultovních černých taxíků sami sebe považují za světovou elitu, ale zájem o profesi klesá. Proč absolvovat až nesmyslně náročný test a kupovat nákladnější elektromobil, když mohou výrazně snadněji začít jezdit v barvách Uberu? Z nového průzkumu vyplývá, že za aktuálního stavu je černý taxík ohroženým druhem a do pár let bude jen položkou v historii britské metropole.
Jaké jsou neznámější symboly Londýna? Červené telefonní budky už jsou jen na ozdobu (což je nadnesené označení vzhledem k množství odpadů a pachu moči kolem). Určitě Big Ben, červený dvoupatrový autobus a v neposlední řadě černý taxík. „Black cab“ nebo „Hackney carriage“ má kromě barvy nezaměnitelný design, který si udržely i jeho modernější varianty, včetně těch elektrických patřící pod čínskou značku Geely. V ulicích jich stále jezdí dost, brzy se ale může stát, že Londýn o svou libůstku přijde.
Zájem o tradiční způsob taxikaření rapidně klesá, zvláště po pandemii. Mnohem lépe se daří Uberu a dalším službám jezdících s běžnými auty. Ještě v letech 2013 a 2014 mělo licenci skoro 23 tisíc černých taxíků, aktuální statistiky mluví jen o zhruba 14 tisících. Jak uvádí studie organizace Centre for London, při současném tempu už v Londýně do dvaceti let nezbude žádný.
„Černé taxíky jsou neodmyslitelnou součástí londýnské městské krajiny. Nesmíme dopustit, aby se staly součástí historie hlavního města. Vedle svého kulturního statusu nabízejí taxíky to, co Londýňané dnes potřebují - dostupnou, pohodlnou a bezpečnou dopravu. Je prostě nemyslitelné, aby londýnské taxíky do roku 2045 zanikly,“ uvádí šéfka zmíněného think-tanku Antonia Jennings. „Vláda se musí zasadit o podporu odvětví černých taxíků a zvrátit tuto klesající trajektorii, než bude příliš pozdě,“ dodává.
Když se mluví o Liverpoolu, bývá to takřka výhradně v souvislosti s fotbalem, někdy se skupinou Beatles, která odtud pochází. Město na hranici severozápadní Anglie a Walesu však nabízí mnohem víc.
FOTOGALERIE: Na skok v Liverpoolu. Ve městě Beatles, fotbalu a Batmana
Enjoy
Profesionálové s unikátními mozky
Cesta v tradičním taxíku je kulturní zážitek. Satirický cestovatel a influencer Phil Carr tvrdí, že mnozí řidiči vám při cestě dají přednášku o imigraci tak extrémní, „že by i Nigel Farage stočil konverzaci k fotbalu“. Jezdit ale umí.
Být taxikářem za volantem „black cabu“ není jen tak, je to taková elita mezi řidiči. Pro svoje tvrdé živobytí musí absolvovat obávaný a znalostní test známý jednoduše jako „The Knowlege“. Uchazeč si musí zapamatovat všechny ulice v okruhu skoro deseti kilometrů od symbolického středu města Charing Cross (nedaleko Trafalgarského náměstí).
Úkol je to mimořádně náročný a poctivá příprava může trvat i čtyři roky. Na řidiče je to takový nápor, že jim celý proces prý změní tvar mozku (ale žádný strach, prý je to pozitivní změna). Naproti tomu řidič Uberu ničím takovým svůj mozek zaměstnávat nemusí, vezme své auto, zapne navigaci a vyrazí do ulic. Sice to nemá takovou noblesu, ale z místa A do místa B to také zvládne.
Modifikace nenáviděného a zároveň hýčkaného znalostního testu je jedním z návrhů, jak zachránit budoucnost řemesla. Ostatně pochází z roku 1865 a naposledy se aktualizoval v době druhé světové války. Důležitost testu si taxikáři uvědomují, je to přece to co je odlišuje od „amatérů“. „Stále je důležité vědět, kam směřujete. Se satelitní navigací se to nedá srovnat,“ potvrzuje pro BBC generální tajemník asociace licencovaných taxikářů Steve McNamara.
Zároveň ale vidí, jak se svět za tu dobu změnil. „Znalosti jsou potřebné k udržení zlatého standardu, stále musíme být nejlepší na světě, ale samotné testování je třeba modernizovat,“ dodává McNamara.
Donald Trump svými kroky i slovy zpochybňuje systém americké demokracie a dělby moci. Nejradši by se zbavil všeho, co nevyhovuje jeho politice. Ovládá administrativu i Kongres, ale na soudce zatím nedosáhne. Právě ti však jsou jednou z mála zbývajících pojistek před prezidentskou neomezenou mocí.
Karel Pučelík: Trump útočí na soudy. Co stojí mezi ním a diktátorskou moci?
Politika
Elektropohon zvedá náklady
Think-tank také doporučuje Transport for London, který má na starosti veřejnou dopravu, pustit taxíky do pruhů pro autobusy i představit nějakou tu finanční motivaci pro nové řidiče. Ty ostatně obvykle funguj nejlépe. Výše citovaný mluvčí taxikářů říká, že si stále lze ježděním vydělat slušné peníze. Doba je však těžká, a je těžká pro všechny, i taxikáře.
Taxík dnes vyjde na 75 tisíc liber, tedy přes dva miliony korun. Náklady na start se ale prý mohou vyšplhat až na 100 tisíc liber. Nyní navíc licenci dostane pouze bezemisní taxi, což žene náklady výše. Podle návrhů by novým zájemcům trochu uvolnily ruce bezúročné půjčky. Podobný program pro taxikáře již funguje ve Skotsku.
Transport for London by si taxíky rád ponechal a brzy chystá reformu jejich fungování. Zatím do nich investoval padesát milionů liber, aby pomohl přezbrojení ze starších modelů na nové s ekologickým pohonem. Bez emisí už jezdí šedesát procent taxíků, chlubí se vedení londýnské dopravy. Bude to na záchranu stačit nebo čeká další londýnskou dominantu labutí píseň, byť ekologická?
