Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.

V období před 14 500 lety až před 5000 lety byla Sahara bujnou zelenou savanou bohatou na naleziště vody a překypující životem. A podle DNA, které vědci získali z pozůstatků lidí žijících na dnešním území Libye před 7000 lety, byla tato také domovem neznámé lidské rodové linie, jejíž příslušníci zůstávali izolováni od zbytku světa.

Vědci analyzovali genomy lidí, kteří žili na území, jež se dnes označuje termínem "zelená Sahara". DNA získali ze dvou žen pohřbených ve skalním výklenku v Takarkori - vzdálené oblasti na jihozápadě Libye. Příroda obě ženská těla zachovala a představují tak nejstarší známé mumifikované lidské pozůstatky.

Výdělečný vedlejšák. Farmář z Keni je šampionem v popírání klimatické změny

Enjoy

Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC.

ČTK

Přečíst článek

"Kdysi dávno byla oblast Takarkori bujnou savanou s nedalekým jezerem. Dnes je to vyprahlá pouštní krajina," řekl Johannes Krause z německého institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, který je také jedním z autorů studie publikované tento týden v časopise Nature. Díky genomům vědci zjistili, že obyvatelstvo z Takarkori tvořilo jiný a doposud neznámý lidský rod, který žil po tisíce let odděleně od subsaharské a euroasijské populace.

"Je to fascinující, v genomech lidí z Takarkori jsme nenašli žádný významný genetický vliv subsaharských komunit z jihu ani blízkovýchodních a prehistorických evropských skupin na severu. To značí, že tito lidé zůstali geneticky izolovaní, přestože se věnovali chovu zvířat - tedy šlo o kulturní inovaci, která vznikla mimo Afriku," řekl Krause.

Archeologické poznatky naznačují, že tito lidé se živili pastevectvím. Artefakty, které archeologové v oblasti nalezli, zahrnují nástroje z kamene, dřeva nebo zvířecích kostí. Dále se našla keramika, pletené koše a vyřezávané figurky.

Globální ekonomika si prochází rozvodem. Po něm bude vše dražší

Money

Nejlepší časy globalizovaného světa jsou již za námi, říká Peter Garnry, hlavní akciový stratég dánské Saxo Bank. Přichází doba deglobalizace, či fragmentace světového hospodářství. Garnry nevěří v brzký pokles inflace ke dvěma procentům. „Dlouhodobě nás čeká inflace v rozpětí tří až čtyř procent. Pokud nemůžete mít hladce fungující globální ekonomiku, potřebujete více investic. Zdroje budou hůře dostupné a vše bude logicky dražší,“ říká v rozhovoru pro Newstream.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Předkové obou nalezených jedinců v Takarkori pocházejí podle vědců ze severoafrické rodové linie, která se oddělila od subsaharských obyvatel přibližně před 50.000 lety. Zhruba v této době došlo k tomu, že lidé začali z Afriky odcházet do Evropy, Asie a na Blízký východ a stali se tak předky všech lidí mimo Afriku. "Lidská linie z Takarkori pravděpodobně představuje zbytky genetické rozmanitosti, která panovala v severní Africe v období před 50 až před 20 tisíci lety," uvedl Krause.

Migrace ze severu

"Genetické důkazy svědčí o tom, že před 20 tisíci lety začali do Severní Afriky přicházet ve velkém lidé z východního Středomoří. Po nich následovala migrace z Pyrenejského poloostrova a Sicílie. To bylo asi před 8000 lety. Přesto rodová linie z Takarkori zůstala pro nás z neznámých důvodů nedotčená a to mnohem delší dobu, než bychom očekávali. Vzhledem k tomu, že Sahara se stala obyvatelnou teprve před 15.000 lety, zůstává jejich první vlast neznámá," řekl dále Krause.

Tak tomu bylo po většinu času do doby, než se Sahara stala opět nehostinnou. Na konci teplejšího a vlhčího klimatického vývoje, který je také znám pod označením "africké vlhké období", se Sahara proměnila do podoby, jakou známe dnes. Stalo se tak asi 3000 let př.n.l.

Příslušníci našeho rodu Homo sapiens, který se rozšířil mimo Afriku, se smísili s člověkem neandertálským, jenž tou dobou už pobýval v několika oblastech Euroasie. Zanechali tak po sobě trvalé genetické dědictví v dnešních neafrických populacích. Obyvatelé "zelené Sahary" však nesou jenom minimální stopu genetické informace neandrtálců, což dokládá, že s okolním světem přišli do kontaktu jen velmi málo.

Ačkoliv populace z Takarkori vymizela zhruba před 5000 lety v době, kdy končilo africké vlhké období a kdy se sem vrátila poušť, jejich stopy lze nalézt u různých severoafrických skupin dodnes, uvedl Krause. "Jejich genetické dědictví nabízí nový pohled na dávnu historii regionu," dodal.

Od strojů k pivu. Česko nabízí trumfy pro boj o dostatek potravin

Zprávy z firem

Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.

Jan Žižka

Přečíst článek