Strahovský stadion otevře své brány. Lidé si prohlédnou jeho stav
Se začátky Sokola, s jeho rolí pro stát a místem konání několika jeho sletů se lidé mohou v nadcházejících dnech seznámit při komentovaných prohlídkách strahovského stadionu v Praze. Během nich se dostanou do tamního prezidentského salonku, na tribuny nebo do míst, kde kdysi stávala Brána borců a odkud novináři později komentovali program na cvičišti.
Prohlídky pro zájemce připravila při příležitosti 17. všesokolského sletu nezisková organizace Open House Praha a konat se budou od neděle do pátku.
Jak dnes vypadá Strahovský stadion
"Připomeneme si slety, které se tu v minulosti uskutečnily, a také se podíváme na některá nová místa," uvedl Michal Šedivý z Open House Praha. Podrobné informace o termínech prohlídek a vstupenkách jsou na webu společnosti.
Téměř sto let
Návštěvníci se od průvodců podle organizátorů dozvědí mnoho zajímavostí o stadionu, který se otevřel před 98 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet. Později hostil spartakiády, vojenské přehlídky, mši papeže Jana Pavla II. nebo koncerty, mimo jiné i koncert skupiny Rolling Stones. "Příběh velkého strahovského stadionu zrcadlí dějiny 20. století a vzpomínky na tento zčásti chátrající kolos zůstávají v mnohých lidech dodnes velmi živé. Pamětníci tak mají jedinečnou příležitosti vrátit se v čase do míst, kde se psala sokolská historie," uvedla průvodkyně Martina Dvořáková.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy
Reality
Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák. Později byl několikrát dostavován, třeba v letech 1932 až 1938 byla vybudována západní tribuna a v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.
Poslední spartakiáda se na stadionu, který byl s kapacitou 220.000 diváků jedním z největších stadionů světa a dostal se i do Guinnesovy knihy rekordů, konala roku 1985. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
Leaders
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
