Lukáš Kovanda: Třetinu odměny olympioniků požrala inflace

Čeští medailisté z Paříže dostanou za medaile odměnu jen necelých 10 milionů korun, v Tokiu to bylo přes 20 milionů. Takřka třetinu odměny od té doby navíc „požrala“ inflace.

Olympijským medailistům z Paříže Česko za umístění na stupni vítězů vyplatí celkem 9,6 milionu korun. Prostředky půjdou ze státního rozpočtu, vyplatí je Národní sportovní agentura. Medailistům z Tokia přitom před třemi lety Česko vyplatilo 20,4 milionu korun. Česko totiž získalo o poznání více medailí.

Odměny se přes mimořádnou inflaci let 2021 až 2023 nezměnily, takže jsou dnes reálně – tedy po zohlednění právě inflace – o takřka 30 procent nižší než v Tokiu. Za zlato je pořád 2,4 milionu, za stříbro 1,8 milionu a za bronz 1,2 milionu korun.

Prostředky na medaile tak nejsou zahrnuty v částce 65 milionů korun, kterou Český olympijský výbor (ČOV) již dříve obdržel od Národní sportovní agentury právě na letošní zajištění české účasti na hrách v Paříži.

David Ondráčka: Paříž zazářila, Češi sbírali drobky. Kam směřovat státní podporu sportu

Názory

Olympiáda proběhla v Paříži francouzsky velkolepě, od mimořádného ceremoniálu ve městě, sportovišť přímo pod Eifellovkou, po udržení bezpečnosti. Pro českou výpravu skončily hry z hlediska počtu medailí neúspěchem, získali jsme „jen“ pět medailí, což je pokles proti minulým olympiádám. Jasně, mnohdy to uniklo těsně a každý úspěch je v obrovské globální konkurenci skvělý. Ale je dobré diskutovat, co to říká o českém sportu a jak ten funguje. A jestli úspěchy reprezentace a medaile z olympiád mají být kritériem pro rozdělování veřejných peněz do sportu. Jinými slovy, zda mají dostávat víc peněz ti, co vozí medaile a tím zviditelňují Česko na globální scéně.

David Ondráčka

Přečíst článek

Vedle státních dotací má ČOV z menší části i příjmy, jejichž zdrojem není státní rozpočet. Jsou to zejména příspěvky Mezinárodního olympijského výboru a Evropského olympijského výboru. Ty loni dohromady přesáhly 23 milionů korun.

Na druhu stranu už loni ČOV čerpal dotaci na zajištění přípravy na olympiádě v Paříži. Tyto prostředky, ve výši 13,5 milionu korun, je tak třeba připočítat k uvedené sumě 65 milionů korun, vztažené k letošnímu roku. Ze státního rozpočtu tudíž bylo na zajištění účasti na olympiádě loni a předloni vyčleněno takřka 80 milionů korun.

Jakou cenu mají medaile z Paříže

Při olympiádě v Tokiu před třemi lety ČOV ze svých prostředků, získaných z jiných zdrojů, než je státní rozpočet ČR, vyplácel ještě sumu 100 tisíc korun na každého jednoho účastníka olympiády z řad sportovců. Tato částka by se i v Paříží měla jako v Tokiu v souhrnu pohybovat kolem 11 až 12 milionů korun. 

Pro srovnání, zajištění výpravy na olympiádu v Tokiu před třemi lety vyšlo v roce 2021 ČOV na necelých 44 milionů korun. Některé náklady byly ale realizovány už o rok dříve. Jak známo, olympiáda v Tokiu musela být totiž kvůli covidové pandemii o rok odložena. V roce 2020, ještě před odložením olympiády, na ni ČOV získal ze státního rozpočtu 65,5 milionu korun. Tedy nominálně přibližně stejně jako na olympiádu v Paříži.

Zajištění olympiády v Rio de Janeiru roku 2016 stálo takřka 49 milionů korun, výdaje na ještě starší letní olympiády se pohybovaly kolem 30 až 40 milionů korun. Tyto všechny sumy rovněž nezahrnují výdaje státu za odměny za medaile. Ty se ve stávající, uvedené výši vyplácejí až do roku 2018.

Sami úspěšní sportovci mohou k finanční odměně za medaili připočítat ještě cenu medaile samotné. Například zlaté medaile z olympiády v Paříži, které má Česko tři, jsou nejdražší v historii; jsou výrobně dražší než zlaté medaile ze všech předchozích olympiád, a to i po zohlednění inflace. Cena šesti gramů zlata a takřka 93 procent stříbra, jež musí zlatá medaile dle regulí Mezinárodního olympijského výboru povinně obsahovat, aby byla zlatá, vyjde na zhruba 21 tisíc korun. Navíc je v medaili z pařížských her vždy i kousíček kovošrotu z Eiffelovy věže.

Důvodem rekordní ceny letošní „zlaté“ je růst ceny zlata i stříbra na světových burzách a také stoupající hmotnost medailí. V polovině července 2024 se zlato prodávalo nominálně nejdráže v dějinách, a to kvůli nákupům žlutého kovu v podání centrálních bank typu té čínské. A také kvůli vyhlídkám na pokles úrokových sazeb v USA, který zlatu ubírá z jeho největší relativní nevýhody – z toho, že samo žádný úrok nenese.

Bizarní odměny? Bezplatná kolonoskopie!

Samozřejmě, výrobní cena medaile často dramaticky zaostává za cenou tržní. Pokud se tedy sportovec či jeho dědici uvolí medaili vůbec kdy prodat. Jedna ze zlatých medailí Jesseho Owense z berlínské olympiády roku 1936 se před jedenácti lety v aukci prodala za takřka 1,5 milionu dolarů, tedy za více než 33 milionů korun dle nynějšího kursu.

Málokdy také sportovci medaili roztaví, aby kovy z ní zpeněžili.

Z finančního hlediska jsou tak pro ně důležitější zmíněné finanční odměny, které jim navrch k medaili dávají jejich domovské státy. Někdy k nim připojují i docela kuriózní dary. V Indonésii je takovým darem kráva, v Jižní Koreji omluvenka z odvodu do armády, na Filipínách bezplatná doživotní kolonoskopie.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde