Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?

Recesisticky pojmenované Kontaktní centrum pro mimozemské civilizace, které zřídila Hvězdárna a planetárium Brno, zve k návštěvě mimozemšťany a sbírá zprávy o jejich příletu. Návštěvník z vesmíru se neozval žádný, zato zpráv o pozorování UFO je dost. Pracovníci hvězdárny pozorovatelům světelných jevů na obloze stále častěji vysvětlují: viděli jste skupinu umělých družic projektu Starlink.

Na jednu stranu tento projekt společnosti SpaceX multimiliardáře Elona Muska astronomy poněkud štve, protože jim družice překáží při pozorování oblohy (i když odraz slunečních paprsků od družic tlumí použitý povrchový materiál). Na druhou stranu uznávají jeho výhody pro zajištění kvalitního internetového a dalšího komunikačního spojení výhledově kdekoli na Zemi.

SpaceX zatím vypustil sedm tisíc malých satelitů, dalších pět tisíc chce přidat do roku 2027 a později chce celou síť ztrojnásobit. Pohybovat se budou ve výškách od 300 do 1 200 kilometrů nad Zemí. Na rozdíl od současných komunikačních satelitů tyto družice nepracují samostatně, ale využívají vzájemné propojení. Proto se systému říká satelitní konstelace.

Ovšem ne každému se líbí představa, že Elon Musk získá vesmírný monopol a kontrolu nad stále rostoucím přenosem dat, ale i nad tím, jestli se budeme moci svým mobilem připojit k internetu i ve chvíli, kdy pozemské spojení selže (typicky třeba při povodních). Nezávislost chce Evropská unie i Čína.

SpaceX provedla šestý test lodi Starship, nosná raketa se zřítila do moře

Leaders

Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu, informovala agentura AP.

ČTK

Přečíst článek

Dodavatelé pro Evropu vybráni

Odpověď Evropské unie na Muskovu výzvu se jmenuje IRIS² (anglická zkratka pro Infrastruktura pro odolnost, propojitelnost a bezpečnost pomocí družic). Vytvoření systému bylo  definitivně schváleno loni v březnu s tím, že má zajistit strategickou autonomii EU v oblasti bezpečné vládní komunikace, ale rovněž poskytovat komerční služby. Unie na program vyčlenila do roku 2027 částku 2,4 miliardy eur, dalších 600 milionů eur doplnila Evropská kosmická agentura, k financování se přidávají komerční subjekty.

Družic má být nejdříve asi tři sta, první by měla vzlétnout do vesmíru příští rok. Část z nich bude rozmístěna ve výšce do 2 000 kilometrů nad Zemí, některé i ve výšce 36 000 kilometrů, v níž se družice pohybuje souběžně se Zemí, takže je jakoby „zavěšena“ nad stále stejným místem.

Výběrové řízení před třemi týdny vyhrálo konsorcium SpaceRISE tvořené třemi provozovateli (Eutelsat, SES a Hispasat) a sdruženými s průmyslovými subdodavatelskými partnery (Airbus, Thales, OHB, Deutsche Telekom a Orange). EU už také vybrala jako hostitele řídicích středisek francouzské Toulouse, italské Fucino a lucemburský Bettembourg.

Dohnat a předehnat. EU opět chystá doping pro vědu a výzkum. Se skluzem 20 let

Money

Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.

Josef Tuček

Přečíst článek

Konkurence čínská i soukromá

Nezávislost na Stalinku si chce vybudovat také Čína. V srpnu vypustila první a v říjnu pak druhou sérii 18 umělých družic své vlastní, státem podporované satelitní konstelace zvané Qianfan (Souhvězdí tisíce plachet) či SpaceSail. Celkově jich prý chce vyslat do vesmíru 15 tisíc.

Uživatele hledá na celém světě. Při návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Brazílii tento týden se hovořilo o tom, že čínská satelitní konstelace bude v Brazílii konkurovat systému Starlink. Důvodem je i fakt, že Elon Musk je u brazilských politiků v nemilosti kvůli účtům na jím vlastněné sociální síti X, na nichž prý byl extrémistický obsah, který Musk dlouho nechtěl odstranit.

Plány na vybudování vlastní satelitní konstelace nezávislé mají i americké úřady a také soukromé společnosti. Třeba Amazon má představu sítě tří tisíc komunikačních družic nazvané Kuiper. Zatím vypustil dva prototypy.

Velkými problémy včetně těsné blízkosti úpadku procházela britská společnost OneWeb, než se předloni stala součástí francouzského satelitního operátora Eutelsat a vypustila dokonce 540 funkčních družic. Připomeňme, že Eutelsat se nyní bude podílet na budování evropského projektu IRIS². Jak to tedy bude s možnou budoucí samostatností sítě OneWeb, je doslova ve hvězdách.

Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi

Enjoy

Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.

Josef Tuček

Přečíst článek

UFO bude stále častější

Není jisté, jestli jsou konkurenti schopni dohonit náskok, který si vytvořila společnost Starlink. Možná jen s pomocí státních dotací. Co však jisté je: V brněnském Kontaktní centru pro mimozemské civilizace bude zpráv o domnělých UFO, ve skutečnosti o družicích propojených v satelitních konstelacích, dál přibývat. A astronomové to budou mít s pozorováním vesmíru stále těžší.

Milimetrová baterie ukazuje cestu k pohonu odlehlých přístrojů po desítky let

Enjoy

Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.

Josef Tuček

Přečíst článek