Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.

Loni v dubnu oznámila svou existenci americká firma Retro Biosciences. Už rok předtím přivezla čtyřicet přepravních kontejnerů do skladiště u San Franciska a přestavěla je na biologické laboratoře. O své aktivitě informovala až se zpožděním. Sdělila, že chce prodloužit délku zdravého lidského života o deset let a že na to získala investice ve výši 180 milionů dolarů (asi 3,8 miliardy korun).

Důraz na „zdravý“ lidský život je namístě. Lidské dožití se prodlužuje, ale ve vyšším věku už to často bývá o léta strávená ve stavu nemoci. Snem výzkumníků je prodloužit život tak, aby si jej člověk užíval ve zdraví.

Mládí díky krvi

Teprve nedávno firma sdělila, odkud se investice vzaly. Ze svého konta je vytáhl multimilionář Samuel (Sam) Altman. Shodou okolností oslaví příští týden v sobotu třicáté osmé narozeniny. Je výkonným šéfem společnosti OpenAI, která je dnes prakticky každý den ve zprávách, protože její webová aplikace ChatGPT využívající umělou inteligenci mění běžný i pracovní život uživatelů.

Umělá inteligence nahradí rutinéra a za čas zřejmě pohne pracovním trhem

Enjoy

V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?

Josef Tuček

Přečíst článek

Proč se Altman k investici nehlásil? Společnost Retro Biosciences zvolila postup, který připomíná čachtickou paní a univerzálně pak upíry. Čachtická paní, uherská hraběnka Alžběta Báthoryová-Nádasdyová, na přelomu 16. a 17. století podle pověstí nechala umučit snad stovky mladých žen, aby se mohla koupat v jejich krvi a přisvojila si jejich mládí a krásu.

Firma Retro Biosciences původně chtěla stárnoucím lidem poskytnout krevní plazmu (krevní tekutinu bez krvinek) od mladých lidí. Naštěstí je není třeba zabít, plazma se odebírá v transfúzní stanici. Měla příjemcům udržovat mládí, snižovat riziko nádorů, Alzheimerovy nemoci i chorob srdce a cév.

Jenže okolnosti působí krvavě a navíc sociálně nespravedlivě, protože častou výměnu plazmy si mohou dovolit jen ti bohatší. Není divu, že Sam Altman zůstával skrytě v pozadí.

Postup však nemusí být tak praštěný, jak to na první pohled vypadá.

Umělá inteligence vymaže stamiliony pracovních míst. Bát by se měli úředníci, umělci a novináři

Money

Umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Vyplývá to podle serveru BBC ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by však rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity.

ČTK

Přečíst článek

U myší to funguje. Ale ne pokaždé

Podobným výzkumem se zabývají i další komerční firmy, dají se čekat objevy i boj o komerční využití. Navazují na seriózní vědecké poznatky z minulých desetiletí, při nichž vědci zpomalili projevy stárnutí starých myší, když jim dali krev myší mladých. Dokonce se ukázalo, že se takto „omlazují“ kmenové buňky v játrech a kostře letitějších hlodavců a ještě se jim lépe hojí poraněné svaly a mají lepší rozpoznávací schopnosti. Některé ze zúčastněných vědců firma Retro Biosciences získala pro spolupráci.

Část myší žila díky transfúzím o čtyři až pět měsíců déle než běžné laboratorní myši, které se dožívají tří, výjimečně čtyř let (v přírodě méně). Pozdější pokusy ukázaly, že když se plazma starých myší nahradila fyziologickým roztokem (tedy slanou vodou) a bílkovinou albumin, vlastnosti myší se také zlepšily. Neboli, vypadá to tak, že problém je ve „staré“ krevní plazmě; když se upraví, není ani zapotřebí transfúze od mladých myší.

Jenže metoda nefunguje univerzálně. Bude nutné vymyslet, jak poznatky převést do lidské medicíny. Pokud to tedy vůbec půjde – tohle pořád není jisté. Už to ale nevypadá šarlatánsky, a tak se mohl Sam Altman k investici přihlásit.

Sázka na delší dobu

Altman je podnikatelem počítačového věku. Studia na Stanfordově univerzitě nechal, když mu bylo dvacet, a dal se na byznys. Spolupracoval na vzniku firmy Loopt nabízející služby pro mobilní telefony, podílel se na rozvoji sociální sítě Reddit a byl šéfem společnosti Y Combinator, která pomáhá vzniku nových firem – má na kontě rozjezd ubytovací webové platformy Airbnb, cloudových služeb Dropbox a Zenefits nebo platformy pro online platební služby Stripe. Čili byznys velkého kalibru.

Podnikatelský nos Altman prokázal i v roce 2015, kdy spoluzakládal společnost OpenAI, kde nyní jako generální ředitel řídí zavádění umělé inteligence do života běžných lidí, což představuje pravděpodobně největší technologický průlom přinejmenším tohoto desetiletí.

Ale našel si čas i na další byznysové koníčky. Jak tvrdí, celý svůj likvidní majetek vložil do dvou společností. První je opožděně přiznaná investice do společnosti Retro Biosciences ve výši 180 milionů dolarů, druhou pak dokonce 375 milionů dolarů do společnosti Helion Energy.

Helion Energy zkoumá získávání energie jadernou fúzí neboli slučováním lehkých atomů (na rozdíl od jaderných elektráren, kde se energie uvolňuje rozbíjením atomů těžkých). Fúzní reakce probíhá ve Slunci a osvědčila se – bez ní by Země neměla energii pro život rostlin a živočichů. Akorát se fyzikům už víc než půl století nedaří využít ji pro sestrojení dostupného, ekologicky přijatelného a komerčně úspěšného zdroje. Až se to povede, bude to vynález srovnatelný s umělou inteligencí i s prodloužením života.

Sam Altman tedy zřejmě sází nadějným směrem. Jenom to v biomedicíně a energetice nejde tak rychle jako v počítačích. Nicméně je dost mladý na to, aby si případných úspěchů ještě užil.

Energetický „svatý grál“ nalezen? Vědci hlásí první jadernou fúzi s přebytkem energie

Money

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly listy Financial Times (FT) a The Washington Post (WP), podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý.

ČTK

Přečíst článek

Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii

Money

V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.

Josef Tuček

Přečíst článek