Zajímavostí konce loňského roku bylo dle oslovených provozovatelů pražských second handů výrazné zvýšení poptávky před Vánocemi. „Prodáváme jen neobnošené zboží, které dovážíme od různých spolupracovníků ze západu Evropy. Zákazník tak u nás může získat i značkové zboží za čtvrtinu původní nákupní ceny v obchodě, a navíc se jako vánoční dárek hodí,“ uvedl spolumajitel prodejny v pražské Štěpánské ulici. Lidé totiž kvůli zdražování začali šetřit i na jinak rozhazovačných svátcích a zejména mladí hledali výhodné nákupy.

Nákupy v second handech již přestávají být „nouzovkou“, ale vyhledávají je i movití zákazníci. Oslovení prodejci se shodují v tom, že chodí zejména kvůli vztahu k udržitelnosti životního prostředí. Proto jim vadí i nadvýroba oblečení, které se po sezóně nošení vyhazuje.

Mladí lidé se v současné době dělí na čtyři skupiny. Jedna nosí pouze nové oblečení ze značkových obchodů, dalším jsou značky lhostejné, ale šaty si kupují pouze nové. Pak je zde skupina těch, kteří oděvy kombinují, nové i z druhé ruky. Tou poslední jsou ti, kteří loví jen v sekáčích. „Dříve k nám chodili hlavně lidé, kteří, jak sami říkali, na nové oblečení neměli peníze, teď se přidávají hlavně studenti místního gymnázia a ty opravdu nezajímá, že tu máme tričko za třicet korun, ale říkají, že chtějí investovat do budoucnosti planety, a dát oblečení druhou šanci je pro ně dostupnou možností jak svůj zájem o ekologii realizovat,“ přidává konkrétní poznatky přímo z obchodu Jana Kuncová, která prodává v jednom ze second handů v severočeských Lounech.

V tomto případě se zejména jedná o zákaznice a zákazníky do třiceti let, pro které není ani tak důležitá cena, ale unikátnost zboží a hlavně ekologická udržitelnost. Mezi vysokoškoláky, zejména humanitních směrů, se totiž nové oblečení pomalu stává opovrhovanou komoditou a nakupují pouze použité. 

Na výměnu je cokoli

Do hledáčku ekologicky zaměřených klientů se začíná dostávat i trend Swap.Tedy směna oblečení, potřeb do domácnosti, doplňků, dekorací, sportovních potřeb, nevhodných dárků, knih a dalších drobností. Hlavní roli zde však hraje stále oblečení, které musí být ve výborném stavu, čisté a vyprané. Za to si ze swapu můžete podle provozovatelů odnést jiný kousek. Na akce je vstupné padesát korun a informace i nich jsou publikované na sociálních sítích.

Za hlavní motiv akcí je považována právě ekologie a ohleduplnost k životnímu prostředí. Pořadatelé mají vyhodnocené, že na takovém swapu rozebere až 85 procent přinesených věcí. Výměnu oblečení organizoval spolek Swap poprvé v roce 2016 a dnes se v Praze koná i deset akcí během víkendu.

„Sdílením věcí, nenakupováním nových, recyklací, upcyklací a posíláním věcí dál šetříš přírodní zdroje, prodlužuješ životní cyklus už jednou vyrobených věcí a snižuješ množství odpadků… a to je zkrátka dobré pro naši planetu,“ uvádí Šárka Kys, která je jednou z nadšenkyň, co založily swap spolek Mramor a organizuje jeho akce v Praze a Ostravě. 

Luxus za babku

Opravdu luxusní secondhandový obchod s kabelkami a s dalšími módními doplňky najdou zákazníci i v nejdražší české ulici, tedy v pražské Pařížské. Jedná se o obchod Luxory Bags, který nabízí unikáty slavných módních domů po předchozích majitelích za méně než polovinu pořizovací ceny. 

Evropský trend

Data z výzkumů evropských analytiků ovšem ukazují, že příklon Čechů k nákupům z druhé ruky zatím nedosahuje ani světového průměru ve světě. 

Největší zájem o nákupy z druhé ruky mají Britové (63 procent), následovaní Američany (61 procent). Nos nad secondhandovými poklady loni v září, kdy platforma Statista zveřejnila poslední data z trhu, neohrnulo ani šedesát procent oslovených Finů. Češi se v první dvacítce zemí vůbec neobjevili. 

Obyčejný byznys: Brambory budou brzy vzácnost, říká farmář

Zprávy z firem

V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme mezi farmáře a prodejce domácí zeleniny.

Michal Nosek

Přečíst článek

Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař

Zprávy z firem

Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let.

Michal Nosek

Přečíst článek