Češi milují pivo. A umí ho i skvěle uvařit a načepovat. Gurmet Pavel Maurer radí, kam si v Praze skočit na excelentní plzničku nebo dvě. Třetí už ale leze hodně do peněz.

Národ pivařů, největší světoví pijani. Ano, řeč je o Češích. Dlouhodobě držíme světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu. V roce 2021 to bylo neuvěřitelných 184 litrů. Do tohoto čísla se počítají jak klasičtí pivaři co každý večer zvládnou svých pět kousků, ale třeba také můj táta, který vypije jedno pivo za měsíc, kojenci, těhotné ženy či abstinenti. Je třeba si přiznat, že jsme pivními olympioniky.

Držíme si slušný náskok i před takovými matadory, jako jsou Němci se svými tupláky a Octoberfestem, Angličané, Skoti i Irové s jejich vyhlášenými puby a Belgičané s jejich výtečnými speciály. Tihle všichni nám samozřejmě dýchají na záda. Světový pivní peloton sleduji už od 90. let minulého století a musím říct, že se není čeho obávat, stále vedeme. 

Náš přínos pivní kultuře se však odehrává nejen ve spotřebě. Svět obohacujeme i o slavné pivní značky. Ostatně označení PILS pro silně chmelené a spodně kvašené pivní ležáky, které najdete na etiketách tisíců piv po celém světě, odkazuje na místo jeho zrodu - město Plzeň. I když v některých světových pivovarech občas není už tolik chmelený, i doba jeho „ležení” je mnohdy diskutabilní (dost se liší a krátí), ale pořád je to jakýs-takýs ležák.

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: I michelinští kuchaři umějí zklamat

Enjoy

Nedávno jsme s přáteli v jednom novém pražském hotelu zaplatili 14 tisíc korun za večeři ve čtyřech. Degustační menu připravil hostující londýnský šéfkuchař, jež má jednu hvězdu od slavného průvodce Michelin. Ještě teď mě pálí kapsa a na jazyku cítím pachuť celkem nic moc jídla, o trapné obsluze nemluvě. Ale pěkně popořádku.

Pavel Maurer

Přečíst článek

Ne náhodou je naše nejslavnější pivo Pilsner Urquell považováno za matku všech ležáků. Díru do světa udělal i Budějovický Budvar. Zajímavý pro naše vyprávění je i tím, že jeho jméno bez dovolení „vypůjčil” americký pivní gigant Anheuser-Bush pro jednu z jeho nejpopulárnějších globálních značek BUD. Právně rozebírat desetiletí trvající spor o ochrannou známku, který náš národní pivovar vede s americkým protějškem, na tomto místě rozebírat nebudu. Prozatímním výsledkem je, že v některých zemích se prostě může nabízet jen jedno nebo druhé, podle rozhodnutí místních soudů. Třeba v USA najdete v obchodech naše pivo, které barevně i typograficky vypadá téměř totožně jako Budvar, ale jmenuje se Czechvar. Jinak to nejde.  

Každopádně města Plzeň a České Budějovice jsou pro gastronomii určitě neméně významná jako třeba jiné značky podobně spojené s lokalitami svého originálního původu jako například Chablis, Camembert, Chianti nebo Parmiggiano Reggiano, Spaghetti Bolognese, Prague Ham, Rioja nebo i Olomoucké tvarůžky (byť pocházejí z Loštic).  

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: Nejlepší hummus v Praze mají v bistru Paprika

Enjoy

Izraelská kuchyně. To je obrovský kotel „mezinárodního guláše”, chuťové bomby, exotického koření, ale i jednoduchého a stále více oblíbeného street foodu. Ochutnat ji můžete i na několika místech v Praze. Gastronovinář a gurmet Pavel Maurer osobně doporučuje bistro Paprika.

Pavel Maurer

Přečíst článek

No a když už jsme u těch klasických značek, víte, kde si v Praze můžete dát úplně nejlepší čepovanou plzničku? Osobně každoročně sleduji žebříček společnosti Ať nám to pije, která sleduje kvalitu této čepované klasiky v pražských restauracích dlouhodobě. Degustační test svědomitě provádí skupinka nadšenců už dlouhých 18 let. Do restaurací si dokonce nosí i vlastní teploměr protože, jak dobře víme, teplota piva je pro chuť dost zásadní. A který z plzeňských výčepů se letos umístil v čele jejich tabulky? Možná vás nepřekvapí, že to byla hospůdka U Pinkasů v samotném srdci Prahy.

Dlužno přiznat, že když si prohlížím výsledky za posledních deset let, tak se sice občas malinko mění pořadí, ale ta hlavní jména hospod zůstávají stejná. Genius loci u některých vyhlášených pražských podniků je téměř věčný.

Aktuální žebříček těch nejlepších plzeňských výčepů v Praze podle Ať nám to pije:

• 1. místo U Pinkasů
• 2. místo Malostranská Beseda
• 3. místo U Bansethů
• 4. - 7. místo se dělí Anděl, U Hrocha, U Kruhu a U Zlatého tygra
• 8. - 9. místo se dělí Bredovský dvůr a Lokál Korunní
• 10. - 11. místo se dělí Karlínská pivnice a Lokál Hamburk

Ve hře je ve sledovaném období „short list” celkem 23 hospůdek, které se rozhodli pivní výzkumníci z Ať nám to pije testovat. Dělají si poznámky i o vývoji cen. Loni provedli úctyhodných 221 kontrol a jak sami uvádějí: „Menším překvapením je vzhledem k celkové situaci skokový růst cen. Před pár lety jsme se dohadovali, kdy cena půllitru Plzeňského Prazdroje přeroste ekvivalent dovou eur, tj. asi 50 korun. Že k tomu dojde, nám bylo jasné. Co jsme nečekali, je cenový skok k téměř třem eurům.” A mají pravdu.

Ceny se - jako všude ve světě - zejména v centru metropole diametrálně liší od ostatních lokalit. Turistické trasy svádějí k největším odchylkám. Pivo za stovku na Staroměstském náměstí proto není žádnou zvláštností. Cenově se pivo podle aktuální statistiky Ať nám to pije pohybuje od 43 do 67 korun a okamžitá teplota naměřená při podání piva se pohybovala od 2 do 4 stupňů Celsia.

Osobně tyto údaje rád a dlouhodobě sleduji, jsou pro mě příjemným návodem, tak jako všechny žebříčky či průvodci kvalitní gastronomií. Tady totiž - kromě technologie a kvality produktu - hodně ovlivní konečný výsledek i lidský faktor. Tak jako šéfkuchař „dělá” restauraci, tak výčepní zásadně ovlivňuje to, co máte ve sklenici. A všichni dobře víme, že restaurace pracují na směny, takže nemusí být každý den stejné „posvícení” a není jeden kuchař jako ten druhý a výčepák/bartender jakbysmet! 

Nejezte blbě s Pavlem Maurerem: Trdelník se sekanou? Dobrou chuť, české to není

Enjoy

Nedávno mi syn nabídl, že si můžu dát chat, tedy okamžitý osobní rozhovor, s umělou inteligencí (AI). Prý mi odpoví na úplně všechny otázky na světě. Pochopitelně jsem skončil u gastronomie.

Pavel Maurer

Přečíst článek