Nobelovy ceny za vědu zasahují i do byznysu
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Ve vědeckém světě koluje stará historka, v níž se William Gladstone, britský politik 19. století a pozdější premiér, zeptal chemika a fyzika Michaela Faradaye, k čemu jsou dobré jeho výzkumy elektromagnetismu. Vědec připustil, že neví. Ale hned dodal: „Jednoho dne to budete moci zdanit.“ Což se skutečně stalo a děje dodnes, protože Faraday vytvořil teoretický základ pro všechny budoucí elektromotory a dynama.
Jak mohou na stejnou otázku odpovědět letošní laureáti Nobelových cen za vědu? Vyhlášeni byli tento týden, ceny převezmou 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ocenění svým odkazem založil.
Z poznání DNA vyplývají obrovské možnosti
Švéd Svante Pääbo působí v Německu a je zakladatelem nového vědního oboru – paleogenomiky. Jde o zkoumání DNA dávných živočišných i rostlinných druhů. Pääbo popsal genom (soubor dědičných vlastností uložených v DNA) neandertálců, kteří žili paralelně s lidmi dnešního typu až do doby asi před 30 tisíci lety. Vědec využíval DNA získanou z uchovaných kostí a zubů. K tomu musel vytvořit metody, které umožňují pracovat i s hodně starým a poškozeným genetickým materiálem.
Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny. 
Vědci našli lék na stárnutí kůže. Má to ale háček
Enjoy
Pääbovým husarským kouskem byl objev jiné již vymřelé lidské linie, denisovanů, a to pouze z kousku kosti z prstu ruky, který byl nalezen v ruské části pohoří Altaj. Později se našly další kostní úlomky a pár zubů denisovanů. Ti se stejně jako neandertálci podle stop v DNA křížili s lidmi našeho typu, takže dnešní Evropané mají ve svém genomu jedno až dvě procenta neandertálské DNA a někteří lidé v Asii až šest procent denisovanské DNA. Gen pocházející od denisovanů pomáhá obyvatelům dnešního Tibetu žít ve velkých nadmořských výškách.
Svante Pääbo nám umožnil nahlédnout do minulosti a při tom vytvořil nové metody práce s DNA, které mohou být přínosem i pro lékařskou diagnostiku či moderní biotechnologie, jež díky genovému inženýrství vytvářejí nové léky, nové potraviny i nové chemické výrobky. Získal za to Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu (v tomto případě za fyziologii). Ta letos činí 10 milionů švédských korun, tedy asi 22,5 milionu korun českých.
Částice je současně tady i tam
O Nobelovu cenu za fyziku se rozdělí tři laureáti: Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za poznatky o kvantové mechanice.
V ní existuje řada pro drtivou většinu lidí úplně nepochopitelných jevů. Například částice (elektron či foton) může být současně jakoby rozprostřena na různých místech, tomu se říká princip kvantové superpozice. Anebo existuje jiný jev, kvantové provázání (entanglement). Při něm jsou dvojice částic propojeny tak, že změna vlastností jedné částice změní vlastnosti i druhé částice, bez ohledu na jejich vzdálenost – mohou být vedle sebe, nebo v jiných částech vesmíru.
Úmorné vodnaté průjmy, zvýšená teplota, slabost, zažívací obtíže a bolesti kloubů. To jsou potíže, které by vás měly vést co nejrychleji k lékaři. Tělo intenzivně volá o pomoc, navíc potíže komplikují váš každodenní život. Máte pocit, že se vám ulevilo, konečně si vydechnete a s chutí se po dlouhé době najíte. Za pár dnů se vrátí bolesti břicha a únava… Je to kolotoč jménem Crohnova choroba, z něhož se nedá vystoupit. 
Crohnova choroba: Zcela vyléčit nelze, bojovat s ní ano
Enjoy
Právě ocenění vědci prokázali platnost předpokladů, které běžnému člověku nedávají žádný smysl. Díky nim je však možné konstruovat kvantové počítače, které nejsou svázány dvojkovou soustavou s nulami a jedničkami, ale jejichž činnost probíhá v široké škále rychlých výpočtů. Díky kvantové mechanice je také možné používat kvantovou kryptologii, čili přenos informací, které nemůže nikdo nepovolaný nepozorovaně získat.
Kvantové počítače i kvantové šifrování se používají zatím stále spíše experimentálně. Ale očekávání jsou velká.
Místo složitých postupů „zacvaknuté“ molekulární bloky
Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a Dán Morten Meldal si rozdělí Nobelovu cenu za chemii za vynález postupu, kterému se říká klikací chemie (click chemistry). Tedy chemie, v níž do sebe při reakcích „dobře zapadají“ a efektivně se spojují molekulární stavební bloky. Je to jednodušší než v laboratoři nebo v průmyslové výrobě napodobovat přírodní chemické reakce, které bývají složité, protože probíhají uvnitř propojených přírodních systémů.
Klikací chemie nabízí jednodušší postup při získávání požadovaných sloučenin. Už se proto využívá při vývoji léků či vytváření lepších materiálů.
Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to
efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Genetická úprava umožňuje bakterii vyrábět léky ještě efektivněji než dosud
Enjoy
Zdanění je na cestě
Vraťme se k otázce z úvodu o smyslu vědeckého bádání. V intencích zmíněného Michaela Faradaye by tedy trojice oceněných chemiků mohla říct, že za jejich objevy se už vybírají daně a s šířením klikací chemie se jich bude vybírat ještě víc.
Ostatní laureáti by pak mohli konstatovat, že na inkasování uživatelů jejich nápadů si daňové úřady ještě počkají, ale zřejmě se brzy dočkají.
Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti
Money
Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
