Nejošklivější stavby světa: Munchovo muzeum i žižkovská věž
Nové muzeum nejslavnějšího norského malíře Edvarda Muncha, které se nedávno otevřelo pro veřejnost v Oslu, vyhrálo hlasování o nejošklivější novou budovu v Norsku. O výsledcích soutěže pořádané hnutím Arkitekturoppröret informoval deník Aftenposten. V galerii se podívejte na další stavby ve světě, které v „soutěžích ošklivosti“ uspěly – včetně žižkovského vysílače v Praze, jenž negativně zaujal pozornost ve světě hned několikrát.
Norského hlasování se zúčastnilo více než 11 tisíc lidí, kteří nejošklivější a nejhezčí stavbu své země vybírali vždy z deseti kandidátů. Organizátorská komise dostala původně 300 až 350 návrhů, z nichž udělala užší výběr. Nejlepším architektonickým počinem se stalo náměstí Nygaardsplassen v jihonorském Fredrikstadu.
Ačkoli vznik nových prostor pro výstavu děl jednoho z nejznámějších světových umělců je všeobecně vítán, nová futuristická stavba s nápadným prohnutím připomínajícím řecké písmeno Lambda, navržená španělským studiem Herreros, se stala terčem četných kritik.
„Munchovo muzeum je tak ošklivé, že vyvolává fyzickou nevolnost. Je neuvěřitelné, že se v tak odpudivé, obrovské veřejné budově nachází umění nejmilovanějšího norského malíře,“ uvedl psycholog a jeden z představitelů hnutí Arkitekturoppröret Saher Sourouri.
„Vstupní hala vypadá jako letiště, skladiště, hotel nebo nějaká komerční budova,“ uvedl již dříve historik umění Tommy Sörbö. „Nic ve výběru barev a materiálů nenaznačuje, že toto místo je domovem jednoho z největších umělců světa,“ dodal.
Vedení instituce je jiného názoru, podle něj musí muzeum provokovat tak, jako ve své době provokovaly Munchovy obrazy.
Výstavba výškových budov, což teprve mrakodrapů, tady povážlivě vázne. Proč? Jsou snad mrakodrapy škodlivé či nepatřičné, nebo jen Češi uvázli myšlenkově v jiné době?
Výškové limity dělají z Česka skanzen. A mrakodrapy jsou jen jinde ve světě
Zprávy z firem
Mezi nejošklivější budovy světa se v soutěžích občas řadí také žižkovská televizní věž. Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com v roce 2009 byl druhou nejošklivější stavbou světa hned po baltimorském divadlu.
Batolata Davida Černého byla tehdy popsána takto: „Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.“
O tři roky později zaujala věž nelichotivé čtvrté místo i ve výběru americké CNN.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
