OBRAZEM: Odborníci obnovili první pyramidu z kostí v kutnohorské kostnici

Odborníci v kutnohorské kostnici dokončili obnovu první pyramidy z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky. Opětovné sestavování zabralo dva roky.

Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, bylo nutné očistit, ošetřit a osušit a po osazení dřevěné konstrukce složit zpátky. V někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou čtyři pyramidy z kostí, opravena je zatím první v severozápadní části. Stejný postup čeká i zbylé tři. Rozebrána je už druhá pyramida v jihozápadním poli, její sestavování by mohlo začít koncem letošního nebo začátkem příštího roku, řekl restaurátor Tomáš Král.

FOTOGALERIE: Podívejte se do Sedlecké kostnice

Odborníci se při opětovném skládání pětimetrové severozápadní pyramidy potýkali hlavně se skutečností, že velké množství kosterního materiálu bylo poškozeno hnilobou. Ve spodním patře věže bylo 80 procent kostí pro opětovné skládání nepoužitelných. „Hledali jsme cestu, jak tento materiál nahradit, protože jsme věděli, že nám bude chybět,“ uvedl Král.

Desítky tisíc kostí

Nakonec se to vyřešilo díky podpůrné dřevěné konstrukci a kladením kosterního materiálu jen po obvodě pater, nikoliv uvnitř pyramidy. Velké množství kosterního materiálu se díky tomu ušetřilo. I tak pyramida po obnovení zahrnuje přes 60 tisíc kostí. Nepotřebný materiál restaurátoři umístili do vnitřních prostor prvního kosterního patra, nebylo tak nutné poškozené kosti pohřbívat.

OBRAZEM: Kde stojí ty největší, nejzdobnější nebo nejstarší komíny v Česku

Enjoy

Mizí rychle a moc se jich nestaví. Komínů je nyní v Česku něco přes 11 tisíc, za rok to bude zřejmě zase o pár desítek méně. Některé z těch nejzajímavějších jsme pro vás vybrali jako tip na víkendovou procházku.

nst

Přečíst článek

Hlavní projektant Vít Mlázovský upozornil na to, že bylo potřeba snížit zatížení kostí, aby se situace neopakovala a kosti se nedrtily tlakem. Díky dřevěné konstrukci se zatížení rozdělilo na jednotlivá patra. Původní dřevěné prvky neměly statickou funkci a určovaly jen tvar pyramidy, která byla sestavena jen jako organizovaná hromada kostí, dodal Mlázovský.

Práce na sestavování pyramid v někdejší hřbitovní kapli ze 14. století jsou součástí rozsáhlé obnovy kostnice započaté v roce 2014. Stály dosud 111 milionů korun, náklady si hradí farnost sama. Jedna pyramida včetně opravy klenebního pole například vychází na 21 milionů korun.

Sedlecká kostnice, která je oblíbeným turistickým cílem, zůstává po celou dobu oprav přístupná veřejnosti. Loni ji navštívilo 297 tisíc návštěvníků, před covidovou pandemií v roce 2019 jich bylo téměř půl milionu. Podle ředitelky organizační složky farnosti Radky Krejčí se už návštěvnost na předcovidovou úroveň zřejmě nevrátí, ale farnost to nebere negativně. Už dlouho se totiž zaobírá myšlenkou, jak návštěvnický provoz zklidnit a vrátit místu pietní charakter. „Tohle je místo, kde by se nemělo mávat selfie tyčemi, dělat si selfíčka, pokřikovat, olizovat lebky a podobně,“ dodala. Podotkla, že v minulosti přicházely bohužel okamžiky, kdy farnost nebyla schopna návštěvnický zájem regulovat.