OBRAZEM: Vinařství Kabola na Istrii obnovilo výrobu vín v hliněných amforách

Chorvaté většinu svých vín spotřebují doma. I proto jsou v zahraniční o něco méně známá. Ale co by to bylo za výlet do vinařské země bez návštěvy nějakého vinařství. A Kabola není tak nějaké vinařství.
Doporučili mi jej v hotelu Hilton Rijeka Costabella, kde jsme byli ubytovaní. Jde butikové rodinné vinařství na chorvatské na Istrii, které kvalitní vína. O tom svědčí několik zlatých medailí Decanter. Vinařství ležící v nadmořské výšce 275 metrů nad mořem a nabízí výhledy na Alpy a Dolomity na jedné straně a na bujnou zeleň nedotčené přírody a krásné mořské panorama na straně druhé.
Hlavními a původními odrůdami jsou zde na Istrii Malvazija Istarska, Teran a Momjanski Muskat. Půda se skládá převážně z jílu a je bohatá na opuku, což dává vínům jejich zvláštní vlastnosti.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si vinařství Kabola
Tradiční vinařství s historií
Rodinný podnik navazuje na dlouhou tradici výroby vína v rodině Markežićů. „Počátky sahají do roku 1891 v malé vesničce poblíž Momjan, kde jsme měli dům a připojili jsme malý sklep,“ říká mi dcera majitele vinařství a jeho obchodní ředitelka Ana Markežić. Rok 1891 má ještě jeden význam. Z tohoto roku totiž pochází i nejstarší dochovaná láhev vína, kterou vinařství vlastní.
Moderní část rodinného příběhu začala v roce 2000, kdy odstartovala rekonstrukce současného sídla firmy včetně vybudování nového, většího vinného sklepa. Oficiálně bylo nové vinařství otevřeno v roce 2005. Název Kabola prý pochází ze staré rodinné přezdívky.
Francie je známá nejen pro svá vína, ale také sýry. Tradice jejich výroby je ale ohrožena s každou další nastupující generací. Odkud pochází sýr? "Většina pařížských dětí by vám dnes odpověděla, že ze supermarketu. To je nesmírně znepokojivé," říká Pierre Brisson, sýrař a zakladatel prvního muzea sýrů, který svou činností nejen Francouzům připomíná jejich zrající dědictví.
Zrající expozice, kterou můžete sníst. V Paříži otevřelo první muzeum sýrů
Enjoy
Víno v hliněných amforách i na dně moře
Hlava rodiny Marino Markežić před časem obdivoval výrobu vín v hliněných amforách v Gruzii, kde se jim říká kvevri. Zalíbil se mu natolik, že se tuto techniku pro výrobu vína, kterou na Istrii používali Římané před dvěma tisíci lety, rozhodl obnovit.
V Kabole s nekontrolovaným kvašením vína v hliněných nádobách začali v roce 2000 a prý byli prvními v Chorvatsku a třetími v Evropě. „Dlouhé kvašení v amforách a zrání bez odstranění matolin a kalu až do pozdního jara umocňují jeho ušlechtilost,“ říká šéf vinařství Markežić. Aktuálně se za pomoci evropských dotací rozšiřuje kapacita na výrobu vín v amforách a měla by se v nich vyrábět až čtvrtina místní produkce. Další místní specialitou je víno, které rok zraje na dně moře.
Malebnost vinařství neunikla ani hollywoodským filmařům. V dubnu 2019 tu Salma Hayek, Samuel L. Jackson a Ryan Reynolds natočili záběry hollywoodského velkofilmu Hitman's Wife Bodyguard, v české distribuci Zabijákova žena & bodyguard.
Tento víkend budou moci milovníci vína navštívit v metropoli 19 vinic a ochutnat jejich produkci na akci Pražské vinice, kterou letos pošesté pořádá magistrát hlavního města. Vinice budou v sobotu a v neděli přístupné od 10:00 do 17:00 a vstup do nich bude zdarma s výjimkou vinice svaté Kláry v areálu Botanické zahrady v Troji. V Praze je podle informací magistrátu asi 20 hektarů vinic.
OBRAZEM: Víkend pro milovníky vína. V Praze se otevřou místní vinice, jen na Vyšehradě jsou tři
Enjoy
Nezbourali ani centimetr, přesto vinařství Kolby získalo po jejich zásahu zcela nový ráz. Původní stavby i ty nové, suchý sklad i vinný bar, zabalili architekti ze studia ORA do dřevěných latí.
Morava je vinařskou velmocí. Každý rok tam přibyde jedno krásné vinařství
Reality
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.